Propedeutika (řecky pró před, paideúein vyučovat) označuje předběžné vzdělávání, předběžná cvičení, předběžnou výuku či úvod do určité vědy. V klasické teorii vědy slouží propedeutika k uvedení do vědecké metodiky a vědeckého jazyka a také k celkovému vymezení předmětu studia a výchozích předpokladů a jeho cílů.
Uplatňuje se v různých oblastech. Za obecnou propedeutiku bývá považována logika. Specializované kurzy nabízené na vyšších stupních gymnázií bývají často považovány za propedeutiku vědeckého studia. Propedeutické semináře na univerzitách se zase snaží studentům zprostředkovat informace důležité pro jejich další studium. V souvislosti s jazyky se o propedeutice hovoří tehdy, pokud má učení se určitého jazyka příznivý vliv na rozvoj předpokladů pro následné učení dalších jazyků, či obecně na rozvoj dalších intelektových schopností studentů. Nejčastěji se v této oblasti hovoří o propedeutické hodnotě jazyka esperanto. Podobně v lékařství má pojem význam všeobecného úvodu se základními informacemi daného oboru, např. interní, chirurgická propedeutika.
Reference
Literatura Wilhelm Kamlah / Paul Lorenzen: Logische Propädeutik. Mannheim u.a.: Bibliografisches Institut, 1987. – Ernst Tugendhat: Logisch-Sematische Propädeutik (společně s Ursulou Wolfovou). – Stuttgart : Reclam, 1986. – Dietfried Gerhardus, S. M. Kledzik/G. H. Reitzig: Schlüssiges Argumentieren. Logisch-propädeutisches Lehr- und Arbeitsbuch, Göttingen 1975. Peter Janich: Logisch-pragmatische Propädeutik. Weilerswist: Velbrück, 2001. –
Kategorie:Filozofie vědy Kategorie:Lingvistika Kategorie:Pedagogika