Letohrádek Hvězda () je renesanční letohrádek z let 1555–56, který stojí v Oboře Hvězda v Praze-Liboci, v městské části Praha 6. Stavba na půdorysu šesticípé hvězdy je originálním příkladem české renesanční architektury.

V roce 1962 se letohrádek společně s Oborou Hvězda a s nedalekým místem bitvy na Bílé hoře stal národní kulturní památkou. Je ve správě Památníku národního písemnictví.

Historie náhled|vlevo|260px|Pohled na letohrádek a oboru z Bílé HoryV roce 1534 založil v lese Malejově nad vsí Liboc král Ferdinand I. Habsburský tzv. Novou oboru (pro odlišení od starší královské obory, dnešní Stromovky). I když financoval i stavbu letohrádku, je letohrádek Hvězda spojen s jeho mladším synem Ferdinandem Tyrolským, dlouholetým místodržícím v českých zemích, který se zajímal o umění, symboliku a magii. Ten je pravděpodobně autorem původního návrhu a 27. června 1555 položil základní kámen.

Stavbu zahájili Giovanni Battista Aostalli a Giovanni Lucchese, pokračovali Hans Tirol a Bonifác Wolmut. Za letohrádkem byla roku 1558 postavena také míčovna salla terena, jedna z prvních míčoven v Čechách. Letohrádek sloužil zábavám a odpočinku při lovech. Později se název Hvězda začal používat i pro oboru (hvězdicový byl nejen tvar letohrádku, ale i původní uspořádání cest v oboře). vlevo|náhled|Hvězda v 19. století V závěru třicetileté války v roce 1648 vyplenila letohrádek švédská vojska generála Königsmarcka - Švédové ukradli dokonce i měděnou střechu. Když v roce 1757 Prusové při obléhání Prahy vybili v oboře téměř všechnu zvěř, obora ztratila svůj původní účel. Josef II. později převedl letohrádek do správy rakouské armády, která v něm zřídila sklad střelného prachu. Jako prachárna sloužil od roku 1785 do roku 1874 (s přestávkou v letech 1866–67 za pruské okupace Prahy) a prodělal stavební úpravy.

Po první světové válce přešla obora Hvězda do správy Pražského hradu. V letech 1924–1931 byl letohrádek propůjčen Památníku národního osvobození a byla zde umístěna expozice o bojích československých legií, která pak byla přenesena na Vítkov.

V letech 1948–51 proběhla celková rekonstrukce letohrádku podle projektu architekta Pavla Janáka. Poté zde bylo až do roku 1996 Muzeum A. Jiráska a M. Alše. Památník národního písemnictví - Muzeum literatury letohrádek po dalších rekonstrukcích znovu zpřístupnil v roce 2000. Od roku 2017 je v přízemí stálá expozice věnovaná Ferdinandu Tyrolskému a architektuře Hvězdy a v suterénu model bitvy na Bílé hoře. V patrech se konají sezónní výstavy, pořádají se zde koncerty, konference a společenské události. Památníku patří též sousední objekt bývalé císařské kuchyně, kde je mimo jiné depozitář knihovny Jiřího Karáska ze Lvovic.

Popis Hvězda patří mezi tzv. filosofické stavby, vyznačující se symbolickým půdorysem. V tomto případě je to šesticípá hvězda, neboli hexagram, který symbolizuje spojení dvou protikladných sil ve vzájemné harmonii. Stavba má čtyři úrovně (suterén, přízemí a dvě patra), což má představovat čtyři živly (země, voda, vzduch a oheň). Byla postavena jako symetrická ve všech rozměrech - původně odpovídala její výška délce strany trojúhelníka z půdorysu. Vysoká jehlanovitá střecha byla v době renesanční zakončená zlatou hvězdou, po poničení za švédského vpádu byla nová střecha s nižším krovem doplněna barokní lucernou. V době, kdy letohrádek sloužil jako prachárna, byla střecha snížena. Tento tvar si stavba zachovala i po Janákově rekonstrukci. Při poslední rekonstrukci v 90. letech 20. století dostala Hvězda opět měděnou střechu, která nahradila střechu prejzovou. Vzhled letohrádku trochu narušuje předsíňka u vchodu, která v 19. století nahradila původní otevřené schodiště. vlevo|náhled|Detail štukové výzdoby stropu v přízemí Nejkrásnějším prostorem letohrádku je přízemí, jehož strop zdobí štukové reliéfy. Strop je rozdělen do 334 polí, které vyplňují scény z antické mytologie doplněné zvířecími motivy a ornamentální výzdobou, festony a girlandami z rostlin, ovoce či hudebních nástrojů. V centrálním poli je vyobrazen příběh Aenea, šest okolních polí představuje zrcadlo ctností podle antického pojetí. Z ústředního prostoru přízemí se paprskovitě rozbíhá pět vzájemně propojených místností ve tvaru kosočtverce do jednotlivých cípů hvězdy. Ze šestého cípu vychází široké schodiště, které bylo určeno pro hosty. Otáčí se kolem pilíře obsahujícího užší točité schodiště určené pro služebnictvo. V prvním patře se nachází pět komnat vybavených krby, které sloužily ubytování hostů.

Ve druhém patře byl hodovní sál, v němž se dochovala původní podlaha z polévaných dlaždic. Po roce 1620 byl strop vyzdoben obrazem bělohorské bitvy, který (po jeho zničení Švédy) nahradilo v roce 1674 třináct obrazů dvorního malíře Filipa Mazance s historickou tematikou a centrálním obrazem Panny Marie Vítězné. Tato výzdoba však vzala zcela za své již koncem 18. století, dnes místnost kryje dřevěný krov paprskovitě se sbíhající ve středu. Zajímavý je i suterén budovy v kruhovém tvaru se šesti nosnými pilíři, který pravděpodobně sloužil jako vinný sklep. náhled|260px|Letohrádek Hvězda v noci

Letohrádek obklopuje ohradní zeď se střílnami a čtyřmi bastiony, pravděpodobně z doby, kdy zde byla prachárna. Uvnitř se skrývá též torzo renesanční míčovny, která byla později používána jako konírna. Při novodobých úpravách letohrádku v souvislosti s vytvořením Muzea A. Jiráska a M. Alše byly k ohrazení přistavěny provozní budovy a vnitřní strana byla ozdobena historickými reliéfy. Z této doby pochází i socha husitské bojovnice od Jana Jiříkovského umístěná před ohrazením.

Zajímavost náhled|Kámen s citátem A. BretonaU příležitosti výstavy k 450. výročí založení letohrádku v roce 2005, byl v areálu instalován pamětní kámen, připomínající návštěvu francouzského surrealisty André Bretona v roce 1934, s úryvkem z jeho románu L'amour fou / Šílená láska a vytesaným autografem: À flanc d'abîme, construit en pierre philosophale, s'ouvre le château étoilé. Na okraji propasti se otvírá zámek, postavený z kamene mudrců, zámek ve tvaru hvězdy. (přeložil Zbyněk Havlíček)

Odkazy Reference

Literatura BAŽANT, Jan a BAŽANTOVÁ, Nina. Vila Hvězda v Praze, Festinalentepress, 2013 Praha . DOBALOVÁ S., HAUSENBLASOVÁ J., MUCHKA I. P., PURŠ I., Hvězda, Arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu, 571 s., Artefactum Praha, 2014, KOBRLOVÁ, Z. (ed). Já, Hvězda. Průvodce renesanční perlou střední Evropy. Praha, Památník národního písemnictví, 2014.

STEJSKAL, Martin. Hvězda: Pokus o vymezení pražského letohrádku jako filosofického obydlí. Volvox Globator, Praha 1994, STEJSKAL, Martin. Stella alchimica, Malvern, 2015 Praha, .

Související články Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

Oficiální turistický průvodce Prahou: Letohrádek Hvězda Satelitní pohled na letohrádek Letohrádek Hvězda – Památník národního písemnictví Habsburkové, Modrá krev, Česká televize, 22. března 2023, ČT2, iVysílání

Kategorie:Renesanční letohrádky v Praze Kategorie:Lovecké hrádky a zámečky v Praze Kategorie:Národní kulturní památky v Liboci Kategorie:Stavby v Liboci Kategorie:Polygonální stavby v Česku