náhled|356x356pixelů|Fan art, drowská lučištnice Drowové, také temní elfové, jsou fiktivní rasa z fikčních světů her na hrdiny Dungeons & Dragons. Mají tmavou pleť, světlé vlasy a jsou příbuzní elfů. V populárním fantasy světě Forgotten Realms (Zapomenuté říše) pro D&D v dávných dobách došlo mezi elfy k rozdělení a mnoho drowů odešlo do podzemních říší zvaných Podtemno (v originále Underdark). Drowové byli tradičně zobrazováni jako všeobecně zlí a spojováni se zlou pavoučí bohyní Lolth. Navazující edice Dungeons & Dragons se však postupně od tohoto ztvárnění a předem daného přesvědčení drowů odklonily a pozdější publikace vyobrazují společnosti drowů, které již s Lolth nesouvisejí.
Počátky Slovo "drow", alternativní forma slova "trow", má svůj počátek ve skandinávské mytologii a je příbuzné se slovem "troll". Odtud přešlo do folklóru souostroví Orkney a Shetland, kde označuje zlomyslného skřítka nebo vílu. Gary Gygax, americkýdesignér herních systémů a tvůrce fikčních světů, označil knihu Thomase Keightleyho s názvem The Fairy Mythology (1828), která obsahuje odkazy na tradice a folkór z celé severní Evropy, jako svou základní inspiraci při tvorbě drowů pro D&D. Ve sbírce islandských básní a písní Prozaická Edda, kterou napsal Snorri Sturluson, jsou temní elfové zmíněni: „...temní elfové však žijí dole pod zemí. ... [a] jsou černější než smola.“
První publikace Drowové byli poprvé zmíněni v Advanced Dungeons & Dragons Monster Manual (1977) z 1. edice Dungeons & Dragons pod heslem „Elfové“, kde se uvádí, že „‚temní elfové‘ neboli drowové jsou pouze legendou.“ V této knize nejsou uvedeny žádné statistiky pro drowy, pouze statistiky pro běžné elfy. Drowové jsou popisováni jako údajně žijící hluboko pod povrchem světa, v podivných podzemních říších. V knize se dále píše, že jsou zlí, „stejně temní jako víly jsou jasné“, a v příbězích jsou zobrazováni jako špatní bojovníci, ale schopní uživatelé magie. V letech 1978 až 1980 se série dobrodružných modulů světa Greyhawk podrobně zabývala drowy, včetně statistik pro drowy a úvodu do jejich společnosti v Podtemnu.
Jako hratelná rasa se drowové poprvé představili hráčům D&D v knize Unearthed Arcana (1985), kterou také napsal Gygax. V knize je popsáno několik elfských rodů, včetně šedých elfů, lesních elfů, divokých elfů a údolních elfů. Temní elfové jsou popisováni jako rod nejvíce odlišný od ostatních a hráčské postavy temných elfů jsou považovány za vyděděnce ze své domoviny, ať už z vlastní vůle, odlišnosti od standardního chaoticky zlého přesvědčení, nebo prohry v nějakém rodinném mocenském boji.
Fantasy romány V trilogii R. A. Salvatora z let 1988–1990 s názvem Planina ledového větru (The Icewind Dale) se jako jeden z protagonistů objevil nepravděpodobný hrdina Drizzt Do'Urden. Pokračování příběhu, trilogie Temný elf (The Dark Elf Trilogy) z let 1990–1991, se zaměřuje na Drizzta a na drowy v prostředí Podtemna a světa Forgotten Realms. Drizzt dosáhl takové popularity, že se řada Legendy o Drizztovi (The Legend of Drizzt) od Salvatora vypracovala na několik desítek vydaných knih.
Mezi další díla ze světa Forgotten Realms pokračující v příběhu drowů patří série Hvězdný třpyt a stíny (Starlight and Shadows, 1995–1996, 2003) od Elaine Cunningham, která se soustředí na Liriel Baenre, dceru arcimága Menzoberranzanu Grompha Baenre.
Série War of the Spider Queen obsahuje šest knih, kde hlavní roli hrají drowové a nejvyšší bohyně drowského panteonu Lolth. Každý ze šesti románů v sérii napsal jiný autor, přičemž na projekt dohlížel zkušený spisovatel fantasy románů ze světa Forgotten Realms R. A. Salvatore. Podle Salvatora nápad na sérii vzešel od jeho editora Philipa Athanse, který napsal i pátou knihu série. Athans musel Salvatora přesvědčit, aby se k projektu přidal, a nakonec si ho získala myšlenka, že by Salvatore „mohl pomoci některým dalším autorům získat tolik potřebnou publicitu“. Salvatore a jeho kolegové, Richard Baker, Thomas Reid a Richard Lee Byers, se spolu s Athansem a dalšími setkali v Seattlu, aby sestavili hlavní přehled děje. Poté se Salvatore stal editorem série a zajišťoval především to, aby části, které se odehrávaly v Menzoberranzanu, zachovaly toto místo tam, kde ho chtěl mít i pro budoucí díla.
Popis V mnoha ohledech se drowové podobají ostatním elfům, třebaže jsou menší a štíhlejší než ostatní elfské rody. Jejich těla jsou šlachovitá a atletická, zatímco jejich tváře jsou ostře řezané a atraktivní. Vlasy drowů mohou být ostře bílé, světle žluté a vzácněji stříbrné nebo měděné barvy. Drowové si obvykle nechávají dlouhé vlasy a zdobí je sponami z drahých kovů. Většina drowů nosí piwafwi plášť a insignie drowího rodu, ke ktérému patří, ať už jako člen nebo sluha. S výjimkou Prvního rodu se však insignie veřejně nevystavují.
Díky tomu, že se drowové v průběhu nesčetných generací vystavují jedům, mají vůči nim vyšší toleranci. Také mají silnou odolnost vůči magii a jejich zrak je dobře uzpůsoben vidění ve tmě a za šera.
Společnost Společnost drowů, kde dominuje bohyně Lolth, je matriarchální, s kněžkami pavoučí bohyně Lolth na nejvyšších místech moci. Tato společnost je založena na násilí, vraždách, lstivosti a filozofii, že přežívají pouze silní. Proto většina drowů donekonečna plánuje jak odstranit, porazit a zneškodnit své soupeře a nepřátele. Soupeří o peníze, prestiž a více než cokoli jiného o moc nad ostatními, tak si získají přízeň Lolth. Někdy se dokonce může stát, že drowové zavraždí své vlastní rodiče nebo sourozence, pokud je to potřeba k zajištění vyššího statusu. Matthew Beilman pro CBR (Comic Book Resources) zdůraznil, že společnost drowů, kde je vůdčí bohyní Lolth, „je smrtící intrikánskou záležitostí – jako neustálá Hra o trůny, kde každá postava hraje podle pravidel Lannistera/Boltona. To znamená, že hraje špinavě a hraje s cílem vyhrát“.
V roce 2004 se v novém herním světě Eberron představili drowové v prostředí, kde Lolth neexistuje. Různé drowí společnosti byly poté podrobněji prozkoumány v knize Secrets of Xen'drik (2006). Navíc, umbragen, stínoví elfové, se pro tento svět objevili jako hráčská rasa v časopise Dragon #330 (duben 2005).
Kniha Mordenkainen's Tome of Foes (2018) převypravuje příběh Corellona a Lolth. Elfové, kteří podporovali Lolth, byli uvrženi „do temnoty. Stali se lidem zcela oddaným Lolth a jejím intrikám a po mnoho staletí byli v multivesmíru vnímáni jako lid zla“. Protože však všichni elfové pocházejí z Corellona, drowové mají schopnost „vymanit se z Lolthina vlivu“ a obrátit se ke „světlu, které mají v sobě“.
V knize Starlight Enclave (2021) od R. A. Salvatoreho se vyskytují dvě společenství drowů, podrobněji Aevendrow a ve zmínce i Lorendrow, která nejsou pod vlivem pavoučí bohyně Lolth. Aevendrow, jak se tito drowové později začali nazývat, nenásledovali temnou bohyni Lolth do hlubin Podtemna a vydali se na daleký sever Faerûnu, kde založili svoji enklávu Callidae. Jejich společnost je prodchnutá mocnou magií a velice uzavřená. Lorendrow se vydali na dlouhou cestu směrem na jih. Dorazili do země Chult, kde založili Saekolath, „Místo stínu“. Čerpají sílu ze svého prostředí a snaží se žít v harmonii s přírodou. Salvatore uvedl, že koncept této drowské diaspory byl výsledkem schůzky, kterou měl s Wizards of the Coast, držitelé license Forgotten Realms a D&D, asi před čtyřmi nebo pěti lety, ale že mu nebyly vnuceny žádné změny. Salvatore řekl: „Nic mi nikdo nediktuje. Nepřestavuji drowy a ani je zpětně neupravuji. Rozšiřuji je.“
Ohlas Ed Greenwood, tvůrce světa Forgotten Realms, považuje drowy, hned po samotné hře D&D, za „pravděpodobně největší a nejvlivnější fantasy výtvor Garyho Gygaxe“. Designér James Jacobs považuje drowa za vzácný příklad toho, jak se monstrum vynalezené v rámci D&D stalo mainstreamem, a které poznávají dokonce i nehráči. Rob Bricken pro Io9 označil drowa za osmé nejpamátnější monstrum z D&D. V 90. letech 20. století produkty s drowy přinesly vyšší tržby. Když nakladatelství Paizo Publishing tisklo časopis Dragon a časopis Dungeon s drowy na obálkách, často se tyto čísla prodávaly lépe než jiná ve stejném roce.
Akademik Steven Holmes zdůraznil, že Gygax vytvořil drowy jako „dokonalé padouchy – koncové body na hranici dobra a zla“. Holmes si však myslel, že zobrazení R. A. Salvatora bylo složitější než Gygaxovo a Salvatorovo dílo „v mnoha ohledech“ skončilo jako určující vyobrazení drowů. V sérii Io9, která se vrací ke starším románům Dungeons & Dragons, Rob Bricken ve své recenzi knihy Domovina (Homeland) od R. A. Salvatora říká, že „její nejsilnější stránkou je to, jak zkoumá drowskou společnost, která se do té doby dala nejlépe shrnout jako "velmi zlá". Před Drizztem, stejně jako orkové, trolové a draci primárních barev, byli Drowové v podstatě kategorizováni spíše jako monstra, se kterými hráči bojovali a poráželi je. Jejich kůže byla obsidiánově černá, což jim vyneslo alternativní název temní elfové a označovalo je za zlý protějšek dobrých a hrdinských elfů se světlejší pletí na povrchu.
Kritika vrozených vlastností Někteří kritici zdůraznili, že drowové jsou „tmavé pleti a zároveň od přírody zlí“ a jsou spojeni s „rasistickou myšlenkou, že nebílí lidé jsou od přírody špatní“. Steven Holmes v akademickém časopise Mythlore argumentoval, že zobrazení drowů je příkladem toho, jak různí tvůrci používají „negativní odcizení“ v rámci narativu „vytvoření ‚více zlého‘ nepřítele, který slouží jako kontrast pro hlavní hrdiny“ a tento narativní proces „deformuje“ a „zbavuje“ stereotypy „jejich kontextu, aby je mohl použít jako ingredience v receptu na přesvědčivého padoucha“. Holmes také zdůraznil nekonzistentní umělecké ztvárnění v průběhu času, jelikož „černá kůže drowů není“ konzistentně používána ve všech produktech – což znamenalo, že když „někteří viděli drowy jako fantastickou rasu elfů s pavoučí tematikou, jiní je viděli jako jedno z mála zobrazení černošských lidí v Dungeons & Dragons“ a nekonzistentní „vizuální ztvárnění“ pak „dále znásobuje složitost diskuse o spojitosti drowů a rasy v reálném světě, vzhledem k tomu, že někteří hráči mohou drowy vnímat jako zjevně modelované podle skutečných černých těl a jiní je vnímají jako rasu z fantasy světa bez reálného analogu“.
V roce 2010 vědec Cory Lowell Grewell zjistil, že v sérii videoher Baldur's Gate „se otázky současných rasových vztahů dostávají do popředí v interakcích hráče a postav drowů tmavé pleti.“ V retrospektivě o odkazu Dungeons & Dragons akademik Daniel Heath Justice také poznamenal, že „Forgotten Realms byla výslovně založena na binárním systému civilizovaný versus divoký a silně se opírala o rasový esencialismus ve svém sadistickém drowovi s černou pletí vedeným zlými matriarchami a jejich hroznou pavoučí bohyní, pevně kombinující anti-černošství s misogynií, kdysi civilizovaný lid zdivočel pod zvrhlou vládou žen“.