náhled|Elektrárny Prunéřov v Ústeckém kraji Uhelná elektrárna je tepelná elektrárna, která využívá spalování uhlí pro získání tepelné a elektrické energie. Jedná se o technologický celek, který vyrábí elektrickou energii přeměnou z chemické energie vázané v palivu (hnědé nebo černé uhlí) prostřednictvím tepelné energie.
Charakteristika Účinnost přeměny energie v moderních uhelných elektrárnách se pohybuje kolem 42 %.
České uhelné elektrárny v roce 2022 produkovaly 1 kWh za 20 haléřů (tj. 200 Kč za 1 MWh), avšak kvůli pravidlům tvorby ceny na evropské energetické burze v Německu (která upřednostňuje obnovitelné zdroje) a prodeji povolenek, dochází k navyšování ceny (v únoru 2022 až 3000 Kč/MWh).
Proces výroby energie náhled|vlevo|Úprava uhlí a jeho skladování Úprava uhlí Uhlí je třeba nejdříve vytřídit od nečistot (kameny) a přetřídit v úpravně uhlí, kde je nadrceno na požadovanou velikost (uhelný prach). Úpravny uhlí jsou buď přímo v nebo vedle elektrárenského komplexu. Následně je pomocí pásových dopravníků transportováno na elektrárnu do části zauhlování. To slouží jako zdroj paliva v případě odstávky na úpravně uhlí. Nejčastěji se jedná o ohraničenou deponii uhlí, kde je stále udržováno určité množství zásob uhlí. Nově příchozí uhlí je rozhrnováno buldozery. V krajní části této deponie nebo přímo pod ní se nacházejí zásobníky ve tvaru násypky (až 15 m hluboko). Ze zásobníků je uhlí mechanicky shrabováno na pásové dopravníky,které uhlí transportují do kotelny. V kotelně jsou „uhelné bunkry“. Každý takovýto bunkr zásobuje „uhelný mlýn“. Uhelné mlýny jsou v přízemí kotelny. Z „bunkru“ je uhlí dopraveno do mlýna, kde je rozemleto na nejjemnější frakci a spolu s předehřátým vzduchem je vyfukováno pomocí hořáků přímo do spalovací komory kotle.
Spalování Nadrcený uhelný prach se „vstřikuje“ do kotle, kde tak dochází k jeho kvalitnějšímu spalování, než u starších technologií. Spaliny, vzniklé při spalování uhlí, jsou vedeny přes elektrostatický odlučovač prachu a přes filtry k odsíření. Až poté jsou vypouštěny do ovzduší. S nimi se dostávají do okolí i radioaktivní prvky obsažené v uhlí.
Přeměna energie náhled|upright=0.8|Parní turbína elektrárny Teplo, vzniklé spalováním rozdrceného uhlí v kotli, ohřívá v primárním okruhu upravenou (demineralizovanou) vodu. Voda se v kotli postupně mění na páru o teplotě až 525 °C, moderní bloky i přes 600 °C a o přetlaku více než 6 MPa. Tato přehřátá pára je vedena do turbíny, v níž roztáčí lopatky turbíny. Turbina je spojena s alternátorem, v němž je vyráběna elektrická energie. Elektřina o napětí až 15 kV je vedena do transformátorů, v nichž se napětí upravuje na distribuční nebo přenosovou hladinu napětí 110 až 400 kV a pak je vyvedena do rozvodné sítě.
Chlazení Pára, která v turbině předala svou energii, je svedena do kondenzátoru.V něm se ochladí a zkondenzuje. Pomocí napájecích čerpadel se kondenzát (již jednou upravená voda) opět vrací do kotle.
V kondenzátoru je pára ochlazována surovou (neupravenou) vodou. Tato chladicí voda se zde ohřeje a proto je z kondenzátoru vedena do chladicích věží, kde se ochladí a opět vrací do chladicího okruhu. Úbytek chladicí vody, vzniklý jejím odpařením ve věžích, je doplňován z vodních toků.
Uhelné elektrárny v Česku náhled|upright=1.3|Elektrárna Opatovice nad Labem Seznam nejvýznamnějších uhelných elektráren v Česku. Některé z nich mají více samostatných elektrárenských bloků: např. elektrárna Mělník je technologický komplex tří elektráren označovaných Mělník I až Mělník III.
Prunéřov Tušimice Počerady Ledvice Komořany Mělník Tisová Chvaletice Opatovice nad Labem
Konec uhelných elektráren Uhelné elektrárny byly v rámci Green Dealu od roku 2005 omezovány regulacemi EU a byl spuštěn trh s emisními povolenkami s cílem snižovat emise skleníkových plynů. V roce 2024, kdy se cena emisních povolenek pohybovala kolem 70 € s potenciálem dalšího růstu, uvažovala česká vláda o mechanismu, který by uhelné elektrárny udržel v chodu, protože nevydrží být bez podpory v provozu do předpokládaného roku 2033 až 2038 (potřebovaly by výkupní cenu alespoň o 30 €/MWh nad emisní povolenkou). Elektrárna Počerady a elektrárna Chvaletice by měly být kvůli nerentabilitě uzavřeny nejpozději na začátku 2027. V roce 2024 podíl uhelných paliv na hrubé výrobě elektřiny dosahoval 36 %. V případě podílu uhelných paliv na konečné spotřebě se jednalo o druhý nejvyšší podíl mezi zeměmi EU 27.
Vzhledem k plánovanému odchodu od uhlí už probíhá útlum těžby. Například v roce 2024 se v ČR vytěžilo lehce přes 25 milionů tun uhlí (23,68 mil. hnědého a 1,35 mil. černého), což je o 17 % méně než o rok dříve. 1. února 2026 skončila těžba v posledním černouhelném dole v Česku - Důl ČSM. S tím souvisí uzavírání elektráren, které spaluji černé uhlí, například elektrárny Děmatrovice, místo níž staví ČEZ ekologickou teplárnu. Čím delší doba uplyne od uzavření uhelné elektrárny, tím je obtížnější její opětovná aktivace.
Reference
Externí odkazy
ČEZ – jak funguje uhelná elektrárna
Kategorie:Elektrárny Kategorie:Uhelné elektrárny Kategorie:Spalovací zařízení Kategorie:Subvence Kategorie:Změna klimatu