UH-60 Black Hawk je americký dvoumotorový, čtyřlistý, středně těžký víceúčelový vrtulník vyráběný společností Sikorsky Aircraft. Konstrukce vrtulníku vznikla pro konkurz Utility Tactical Transport Aircraft System (UTTAS) v roce 1972, který uspořádala americká armáda. V armádě označili prototyp jako UH-60A a vybrali Black Hawk jako vítězný vrtulník programu v roce 1976. První prototyp vzlétl v říjnu 1974 a sériově se stroje začaly vyrábět v roce 1979. Je užívaný k vzdušným útokům, výsadkům a záchraně vojenských jednotek i civilních osob.

Do služby u americké armády se dostal v roce 1979, kdy nahradil taktický transportní vrtulník Bell UH-1 Iroquois. Následně byly vyráběny varianty vrtulníku Black Hawk na elektronický boj či pro speciální operace. Také byly vyvinuty vylepšené varianty UH-60L a UH-60M. Upravené verze byly vyvinuty pro americkou armádu, letectvo, námořnictvo a pobřežní stráž. Rovněž byly tyto vrtulníky vyváženy do jiných zemí a zúčastnily se i několika bojových konfliktů v Grenadě, Panamě, Iráku, Somálsku, na Balkáně, v Afghánistánu a zemích Blízkého východu.

Na výrobě vrtulníku se od roku 2011 do roku 2019 podílel i největší český výrobce letadel Aero Vodochody, který pro vrtulníky Black Hawk vyráběl kabiny.

Vývoj náhled|Vrtulníky UH-60A Black Hawk nad Port Salinas během invaze na Grenadu, 1983. Zde došlo k prvnímu nasazení vrtulníků UH-60 v boji. UH-60 „Black Hawk“ byl výsledkem zkušeností, které americká armáda získala během války ve Vietnamu. Ačkoliv válka v jihovýchodní Asii potvrdila užitečnost vrtulníků v moderním konfliktu, Spojené státy za toto poznání zaplatily vysokou cenu v podobě enormních ztrát vrtulníků a jejich posádek. Z celkového počtu 11 827 vrtulníků, které ve Vietnamu sloužily, bylo v boji sestřeleno až 5086. Z toho 3305 připadalo na nejoblíbenější vrtulník své doby UH-1 Iroquois.

Po vietnamské válce americká armáda investovala do vývoje vrtulníků značné finanční prostředky, protože si uvědomovala, že když jí lehce ozbrojení vietnamští vojáci dokázali způsobit 50procentní ztráty, tak střet s vojsky Varšavské smlouvy by byl fatální. Obavy z možných ztrát v dalším konfliktu vedly k novým požadavkům na nový vrtulník, který měl být rychlejší a lépe obrněný.

V lednu 1972 získaly společnosti Boeing-Vertol a Sikorsky smlouvu na vývoj a výrobu prototypů. V této soutěži zvítězil prototyp Sikorsky YUH-60A, který americká armáda v prosinci 1976 upřednostnila před YUH-61A od firmy Boeing-Vertol. První sériově vyrobený UH-60A získala americká armáda v říjnu 1978 a  červnu 1979 byl tento typ oficiálně zařazen do služby.The U.S. Army's Black Hawk Helicopter Could Serve for 50 Years (or More)

DARPA použila vrtulník UH-60A v projektu Aircrew Labor In-Cockpit Automation System (ALIAS) a 5. února 2022 s vrtulníkem uskutečnila první let bez posádky. Další zkušební bezposádkový let podnikl upravený vrtulník 7. února 2022. Vrtulník byl dodatečně vybaven systémem Sikorsky MATRIX™, který tvoří jádro systému ALIAS.

Konstrukce náhled|Turecký UH-60 přepravovaný letadlem C-17 Globemaster III UH-60 je vybaven hlavním a ocasním rotorem, které jsou čtyřlisté a jsou poháněny dvěma turbohřídelovými motory General Electric T700. Vrtulník má dlouhý a nízký profil, aby splňoval požadavek armády na přepravu dopravním letadlem C-130 Hercules.

Vrtulníky UH-60 mohou provádět široké spektrum misí včetně taktického transportu vojáků, elektronického boje a letecké evakuace. VIP verze známá jako VH-60N se používá k přepravě důležitých vládních činitelů (např. členů Kongresu) nebo amerického prezidenta (volací znak „Marine One“). Black Hawk může přepravovat 1200 kg nákladu interně nebo 4100 kg nákladu zavěšeného externě (UH-60L / M). Vrtulník tak dokáže při bojových operacích přepravit 11 vojáků s vybavením nebo houfnici M119 s 30 náboji a čtyřčlennou posádku.

Black Hawk je vybaven pokročilou avionikou včetně navigačního systému GPS.

UH-60 může být vybaven křídelním systémem, který se nazývá ESSS (External Stores Support System). Na tato křídla mohou být upevněny externí palivové nádrže nebo různá výzbroj. Na každém křídle jsou dva závěsné body a celkově tak vrtulník dokáže nést čtyři palivové nádrže (2× 870 litrů a 2× 1700 litrů). Pod křídla může být zavěšena i výzbroj do hmotnosti 4500 kg, jako jsou rakety, řízené střely a kulomety.

Služba náhled|vpravo|Americký MH-60L 160th SOAR (A) během bitvy v Mogadišu v roce 1993 K prvnímu bojovému nasazení vrtulníků Black Hawk došlo v roce 1983 během invaze na Grenadu.

Jeden UH-60 a dva MH-60 se v roce 1989 zúčastnili operace Just Cause, což byl název pro americkou intervenci v Panamě.

V roce 1991 se více než 300 vrtulníků Black Hawk zapojilo do války v Zálivu. 27. února 1991 byly dva UH-60 sestřeleny když se snažily zachránit pilota havarované stíhačky F-16C a posádku vrtulníku UH-1H.

Vrtulníky UH-60 se v roce 1993 zapojily i do bojů v somálském městě Mogadišo, ve kterých stály americké jednotky podporované OSN proti samozvanému prezidentovi Mohamedovi Farrah Aidida. Během této operace byly dva UH-60 sestřeleny. Tato událost byla popularizována díky filmovému zpracování Ridleyho Scotta Černý jestřáb sestřelen.

V 90. letech se Black Hawky zúčastnily bojů na Balkáně a v roce 2003 se podíleli i na intervenci v Iráku. Našly uplatnění i během operací v Afghánistánu.

Dva speciálně upravené Black Hawky se 1. května 2011 zúčastnily operace Neptune Spear v rámci níž byl zabit Usáma bin Ládin. Během operace se jeden z vrtulníků zřítil a posádka ho následně zneškodnila výbušninou, aby nedošlo k úniku technologií.

Varianty náhled|UH-60L brazilské armády náhled|Izraelský UH-60 Yanshuf náhled|Mexický UH-60 Black Hawk Vrtulníky odvozené od pozemních UH-60 Black Hawk: UH-60A Black Hawk – základní verze UH-60C Black Hawk – UH-60L upravené pro řízení a velení UH-60J – licenční vrtulníky pro Japonsko UH-60L Black Hawk – modernizovaná verze UH-60M Black Hawk UH-60MU Black Hawk – UH-60M, který byl plně vybaven systémem Fly-By-Wire, vybavený třemi letovými počítači UH-60Q Black Hawk – verze pro převoz raněných UH-60V Black Hawk – modernizace UH-60L AH-60L Arpía – exportní verze pro bojovou podporu EH-60A Quick Fix – UH-60A upravené pro radioelektronický boj YEH-60B SOTAS – prototyp UH-60A upravený radioelektronický boj EH-60C – UH-60A upravené pro řízení a velení EH-60L Advanced Quick Fix – modernizace verze EH-60A, radioelektronický boj HH-60A – prototyp verze pro přepravu raněných HH-60D – prototyp verze pro přepravu raněných HH-60L MEDEVAC – přeprava raněných HH-60M MEDEVAC – přeprava raněných MH-60A Black Hawk – verze pro speciální operace HH-60G Pawe Hawk – SAR MH-60G Pawe Hawk – speciální operace SAR HH-60W Jolly Green I – speciální operace SAR MH-60K/L Night Hawk – speciální operace VH-60D Black Hawk – doprava VIP VH-60N Black Hawk – doprava VIP S-70A – exportní vrtulníky rodiny UH-60

Námořní vrtulníky rodiny SH-60 Seahawk: SH-60B Seahawk – námořní protiponorkový vrtulník (exportní označení S-70B) HH-60H Rescue Hawk – bojová záchranná verze HH-60J Jayhawk – záchranná verze pro pobřežní stráž SH-60F Ocean Hawk – protiponorkový pro operace z letadlových lodí MH-60S Knighthawk – námořní víceúčelový vrtulník SH-60R Romeo –námořní protiponorkový vrtulník

Bezpilotní vrtulníky: UH-60 U-Hawk – Bezpilotní nákladní vrtulník. Veřejnosti představen na výstavě AUSA 2025.

Uživatelé náhled|Afghánský UH-60A+ (sériové číslo 80-23450) na snímku z roku 2018. Tento kus patří mezi stroje pravděpodobně ukořistěné v srpnu 2021 Tálibánem. náhled|Japonský UH-60J

Současní uživatelé

Bývalí uživatelé

Budoucí uživatelé Česká republika - objednány tři kusy ve verzi UH60L Blackhawk. Vrtulníky budou modernizovány a vybaveny novými systémy. Poté budou společně s třemi vrtulníky S70i FireHawk předány Letecké službě Policie České republiky.

Specifikace (UH-60L) Technické údaje vpravo|300px|UH-60A Black Hawk náhled|Nákres z vojenského manuálu Posádka: 2 piloti s 2 dvěma střelci Užitečná zátěž: 1200 kg vnitřního nákladu, včetně 11 osob nebo 6 nosítek, nebo 4100 kg (UH-60L) nákladu venku Délka: 19,76 m Délka trupu: 15,27 m Šířka trupu: 2,36 m Průměr rotoru: 16,36 m Výška: 5,13 m Plocha rotoru: 210 m² Hmotnost (prázdný): 4819 kg Maximální vzletová hmotnost: 10 660 kg Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor General Electric T700-GE-701C, 1410 kW (1890 hp) každý

Výkony Rychlostní limit: 357 km/h Maximální rychlost: 294 km/h Cestovní rychlost: 280 km/h Bojový rádius: 592 km Přeletový dolet: 2220 km s přídavnými nádržemi Dostup: 5790 m Stoupavost: 4,5 m/s Plošné zatížení rotoru: 35,4 kg/m² Poměr výkon/hmotnost: 158 W/kg

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

SeaHawk – informace na webu military.cz UH-60 Black Hawk Program UH-60M Black Hawk na webu Aero Vodochody

Kategorie:Vrtulníky UH-60 Black Hawk Kategorie:Americká vojenská letadla