Benedikt Roezl (13. srpna 1824 HoroměřiceMatriční záznam o narození a křtu farnosti Unětice – 14. října 1885 SmíchovMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl český zahradník, cestovatel, sběratel rostlin. Jeden z nejznámějších evropských „lovců rostlin“, především orchidejí, druhé poloviny 19. století. Řada z rostlin byla pojmenována jím samým a nebo jeho jménem.
Život
Mládí náhled|Miniatura na Roezlově hrobě v Panenském Týnci Narodil se 13. srpna 1824 v Horoměřicích v čp. 27 v rodině zahradníka Vincence Roezla (1798–1875) a jeho ženy Eleonory (roz. Kropáčková, 1794–1879). Když bylo Benediktovi pět let, přestěhovala se celá rodina do Pátku nad Ohří. I zde, stejně jako v Horoměřicích byl statek patřící klášteru premonstrátů v Praze na Strahově, kde Roezlův otec Vincenc pracoval jako zahradník. Pátecké zahradnictví v čísle popisné 18 se stalo prvním místem, kde se mladý Benedikt seznamoval pod vedením svého otce se světem rostlin a taji zahradnického řemesla.
V roce 1836 odešel do Děčína, aby se zde v zámeckých zahradách hraběte F. A. Thuna vyučil zahradníkem. Učitelem se mu stal vrchní zámecký zahradník Dominik Josst (1804–?). Po tři roky se pod jeho vedením B. Roezl učil pěstovat a starat se o v zámeckých zahradách a sklenících pěstované rostliny, například Gloxinie.TLUSTÝ, Jaromír. Benedikt Roezl JARDINS DU COMTE F. DE THUN, À TETSCHEN EN BOHÊME, aneb, Příběhy kaktusů. Děčínské vlastivědné zprávy: časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska. 2025, roč. 35, č. 1, s. 40, 41 Nejvíce jej však očarovaly exotické rostliny, především orchideje, jimž zůstal celý svůj život věrný.
Po třech letech v Děčíně, vyučen, započal svou profesní cestu po několika evropsky významných zahradách a zahradnictvích. Nejprve v roce 1840 přijal místo zahradníka ve východohaličské Medyce (dnes Polsko), kde velký milovník a podporovatel botaniky, politik a šlechtic Gwalbert Józef Pawlikowski (1793–1852) založil botanickou zahradu, jímž ředitelem se stal významný český zahradník Josef Blažek (1804–1856).
O tři roky později (1843) přijal B. Roezl místo zahradníka ve Vídni, u vojáka, diplomata, cestovatele a zahradníka Karla Alexandra, svobodného pána z Hügelů (1795–1870), zakladatele rakouské zahradnické společnosti (dnešní Österreichische Gartenbau-Gesellschaft). Jeho vídeňská zahrada patřila spolu s císařskými k nejvýznamnějším nejen v rakouské metropoli. Roezl přišel tehdy na myšlenku pomáhat vzrůstu rostlin tím, že je ozařoval umělým světlem. To byl tehdy unikátní objev, kterému se podivovali i význační odborníci.LEV, Vojtěch. Benedikt Roezl. Online. Kdo je. Praha: Orbis, 1949, s. 11
V roce 1844 Benedikt Roezl krátce působil jako zahradník v zahradách zámku Telč u Jihlavy, o čemž zanechal zprávu ve svém dopise z roku 1847, kdy byl jedním ze šesti zájemců o místo zemřelého vrchního telčského zámeckého zahradníka.SMUTNÝ, Bohumír. K pobytu Benedikta Roezla v Telči. Online. Vlastivědný věstník moravský. 1994, roč. 46, č. 3, s. 258, 259
Benedikta Roezla v roce 1846 přijal do svého zahradnictví v belgickém Gentu zahradník, cestovatel a „lovec rostlin“ Louis Benoît van Houtte (1810–1876) který v několika letech před polovinou 19. století ze svého zahradnictví vybudoval jedno z největších v Evropě. Roezl u něho pracoval až do roku 1855, s výjimkou několika měsíců v roce 1849, kdy působil jako ředitel rozsáhlých soukromých statků v tehdejší ruské Rize (dnes Lotyšsko). Po několika měsících, na přání L. B. van Houtteho se vrátil do Gentu. Van Houtte mu nabídl místo vrchního zahradníka státní zahradnické školy (Ecole d’Horticulture de Gand) založené v dubnu 1849 v Gentu dohodou mezi belgickou vládou a L. B. van Houttem. Stejnou pozici jako ve státní škole (chef de culture) zaujal B. Roezl i v zahradnictví van Houtteho, kde se mimo jiné zabýval šlechtěním begonií a gloxínií. Zároveň byl svým zaměstnavatele opakovaně vyslán na obchodní cesty do Anglie, kde nakupoval semena a rostliny pro gentské zahradnictví. Díky takto získaným kontaktům dovedl Roezl, na přání L. van Houtteho z Anglie do Gentu přivést zahradníka německého zahradníka Eduarda Ortgiese (1829–1916). L. van Houtte jej ustanovil vrchním zahradníkem skleníků s orchidejemi, vodními rostlinami a zadal mu úkol, přivést ke květu viktorii královskou. Její semena předtím pro gentské skleníky získal B. Roezl. I díky tomu a péčí E. Ortgiese vykvetla viktorie královská poprvé v kontinentální Evropě 5. září 1850 v Gentu.
Sběratel exotických rostlin Benedikt Roezl toužil poznat, navštívit krajiny, kde rostly jeho milované exotické rostliny, především orchideje. Hledat je, nalézt, sbírat, odeslat do evropských zahrad a zahradnictví. Měl k tomu mnoho předpokladů. Především fenomenální paměť – pamatoval si do nejmenších a značně překvapujících podrobností všechny rostliny, se kterými se kdy setkal. Dovedl určit přesně botanický druh podle květů, podle listů a třeba i podle semen. K tomu obrovské nadání na jazyky. Kromě češtiny ovládal němčinu, angličtinu, francouzštinu, polštinu, ruštinu, vlámštinu.
První pobyt v Americe (1855–1872)
1. března roku 1855 podnikl dvouměsíční plavbu plachetnicí z holandského přístavu Vlissingen do amerického New Orleansu. Z Evropy si sebou do Ameriky vezl tržní rostliny: rododendrony, pelargónie, fuchsie a kamélie, ty mu měly pomoci založit zahradnictví, z jehož výdělku zamýšlel hradit své botanické sběry. Kromě toho měl s sebou také sazenice Boehmeria nivea – kopřivovité rostliny ramie, pocházející z Jávy, jejíž vlákna se dají se spřádat jako vlna či bavlna. B. Roezl zamýšlel zkusit v Americe pěstovat ramii ve velkém. Situace v New Orleansu vedla k tomu, že část z dovezených rostlin prodal a rozhodl se k cestě do Mexika. V květnu roku 1855 ve Veracruzu poprvé vstoupil na mexickou půdu. Vzápětí se vydal do hlavního města Mexika. Cestou se zastavil ve městě Cordoba. V jeho okolí, na úpatí sopky Pico de Orizaba, uskutečnil své první sběry rostlin, které zaslal zahradnictví Louise van Houtteho v Gentu. Zásilka obsahovala téměř tisíc semen dřevin, rostliny vřesovcovité a vstavačovité (orchideje).SMRŽ, Oskar. Benedikt Roezl: k stému výročí jeho narozenin na přání spolku „Roezl“ v Praze. Knižnice Zahrady domácí i školní. V Chrudimi: nákladem „Zahrady domácí a školní“ (Josef Vaněk), 1924, s. 10, 11
Do hlavního města Mexika Ciudad de México dorazil 16. června 1855 okraden, ale nezraněn. Na jižním okraji města, v místě zvaném Rancho Napoles (dnes Colonia Nápoles, jedna z reprezentativních čtvrtí metropole) se svým společníkem Francouzem Luisem Chabe koupil hostinec se zahradou, kde pěstoval především evropské druhy ovocných stromů. Pravidelně, jednou, dvakrát v týdnu podnikal výpravy za sběrem rostlin do blízkého okolí. V období sucha podnikl výpravy na hory Popocatépetl, Iztaccíhuatl a Nevado de Toluca. Zde ve výškách okolo 4000 metrů nad mořem a teplotě šest stupňů pod nulou sbíral především semena jehličnanů.SMRŽ, Oskar. Benedikt Roezl: k stému výročí jeho narozenin na přání spolku „Roezl“ v Praze. Knižnice Zahrady domácí i školní. V Chrudimi: nákladem „Zahrady domácí a školní“ (Josef Vaněk), 1924, s. 12, 13
V říjnu 1859 zahájil B. Roezl cestu za sběrem rostlin trvající pět měsíců. Postupně navštívil pět mexických států. Na cestě byl několikrát zajat povstalci a okraden. Po skončení expedice odeslal z Mexika mimo jiné 30 000 exemplářů orchideje Odontoglossum rossii Lindl. Poté, co v roce 1860 opustil hlavní město Mexika, zakoupil pozemky, haciendu u vesnice Sontecomapan (východní pobřeží Mexika, stát Veracruz). Pěstoval zde cukrovou třtinu, kávu a tabák, ale také evropské odrůdy jabloní a hrušní. Značnou část svých pozemků vyčlenil k pěstování rostliny ramie, jejíž sazenice si přivezl z Evropy. K jejímu zpracování zkonstruoval stroj na oddělování, čištění a spřádání jejích vláken. Podnikal také pokusy na stroji spřádat konopí a agáve. V době povstání proti Maxmiliánu Habsburskému se stal i správcem sontecomapanského přístavu, vedl jeho obranu a pomohl tak zamezit vylodění francouzských vojsk, jež měla Maxmiliánovi pomoci na mexický trůn.
Benedikt Roezl uvěřil v ekonomický potenciál pěstění a spřádání ramie. Aby ji mohl zpracovat, vymyslel a sestavil stroj na její spřádání, který byl v USA 17. září 1867 patentován. Pěstování ramie i zpracování předváděl na cestách po Mexiku, USA a Kubě. I díky tomu našla uplatnění na americkém kontinentě a po několika letech i v Evropě. Pro Benedikta však znamenala velký zlom jeho života. V kubánské Havaně byl v lednu 1868 při předvádění jím zkonstruovaného stroje požádán, aby zkusil zpracovat list agáve. Stroj však zachytil jeho levou ruky a rozdrtil mu ji až po rameno. Zůstal poté na Kubě další čtyři týdny na zotavenou, načež se vrátil do Sontecomapanu, kde předal hospodářství a zahradnictví svým příbuzným, kteří v předchozích letech přijeli na jeho pozvání z Čech.
Od té chvíle se mu stal sběr rostlin jedinou činností, jíž se zabýval. Vrátil se na Kubu. Za sběrem rostlin procestoval vnitrození ostrova. Následně několik měsíců putoval Spojenými státy americkými. Z východního na západní pobřeží s třiměsiční zastávkou, sběrem semen jehličnanů v Kalifornii. Následovaly několikaměsíční sběry v Kolumbii, v povodí řeky Magdaleny, kdy každý měsíc do Evropy odeslal své sběry. Celkem za čtyři měsíce nasbíral 10 000 orchidejí a 500 různých druhů rostlin. V období dešťů Kolumbii opustil a odjel sbírat semena jehličnatých stromů do Kalifornie. Poté navštívil Vancouverský ostrov a Britskou Kolumbii a opět se vrátil do San Francisca. Prošel jižní Kalifornií až po hranice s Mexikem. Na zpáteční cestě loď, na níž se plavil, ztroskotala. Roezl se však zachránil a opět dorazil do San Francisca.
Po zotavení ze ztroskotání odplul do Kolumbie, do města Buenaventura. Tamní sběry mu však přinesly velkou změnu v životě. Dosud jen na jeho rozhodnutí záleželo, kde, co a jak bude sbírat. S kým a jak bude obchodovat. Kolumbijské sběry odeslal obchodnímu zástupci do New Yorku. Ten však po jejich prodeji zmizel s 2 000 dolary tržby. Ztráta finančních prostředků vedla B. Roezla ke kroku, k němuž se uchyloval výjimečně. Přijal objednávku na sběr rostlin, zčásti předem uhrazenou, od belgického botanika, majitele rozsáhlého komerčního zahradnictví Jeana Julese Lindena (1817–1898). Půl roku, do konce roku 1871 pro něho sbíral orchideje v povodí kolumbijských řek Cauca a Frío. Výsledkem byly sběry vezené z vnitrozemí do přístavního města Barranquilla na 80 mezcích.
Začátek roku 1872 Benedikta Roezla zastihl v Peru. Nejprve sbíral rostliny na západním pobřeží, odkud se vypravil do Kordiller. Čtyři týdny pobýval na východní straně And a v pohoří Maraęon. Po skončení cest po Peru se Roezl odebral do Kolumbie a odtud přes Panamu do Evropy. Na evropskou pevninu vstoupil 1. května 1872 a sebou přivezl své největší úlovky z cest – orchideje Cypripedium palmifolium Lindl., Cypripedium roezlii Regel, Masdevallia roezlii Rchb. f. a Odontoglossum roezlii Rchb. f. Poslední tři z nich byly pro tehdejší botaniky neznámými rostlinami a byly později pojmenovány na počest Benedikta Roezla.
Druhý pobyt v Americe (1872–1874) Do Ameriky, do New Yorku, přicestoval Benedikt Roezl společně se svým šestnáctiletým synovcem Františkem Klabochem 3. srpna 1872. Odtud po měsíci odcestovali do Denveru. Několikadenní sběry v okolí města přinesly šest beden juky Yucca angustifolia Pursh a tisíc cibulí pěknosemenců Calochortus, ale také okradení o celou hotovost v místním hostinci. Po krádeži odjeli Roezl a Klaboch za sběrem do Nového Mexika, aby se po čtrnácti dnech do Denveru vrátili a vyslechli si negativní výsledek vyšetřování krádeže. Roezl byl proto nucen vypůjčit si peníze na cestu Pacifickou dráhou do Kalifornie. Na jednotlivých zastávkách pak podnikal s F. Klabochem výlety do okolí.