Star Trek IV: Cesta domů (též Star Trek IV: Návrat domů, v anglickém originále Star Trek IV: The Voyage Home) je americký sci-fi film studia Paramount Pictures a režiséra Leonarda Nimoye (hrajícího pana Spocka), čtvrtý na motivy Star Treku. Do kin byl uveden v roce 1986 a celosvětově vydělal 133 milionů dolarů. Děj přímo navazuje na předchozí snímek Star Trek III: Pátrání po Spockovi (1984), admirál James T. Kirk se vrací se svojí posádkou z planety Vulkán zpět na Zemi, kterou ale ohrožuje mimozemská sonda. Kirk se s přáteli a s hvězdnou lodí přesune do minulosti (konkrétně do roku 1986), odkud musí přivézt velryby, ve 23. století již vyhubené, jež jsou jako jediné schopny sondě odpovědět a zachránit tak celou planetu.
Příběh První část filmu se odehrává v roce 2286, její začátek je určen hvězdným datem 8390.0. Obrovská válcová sonda putuje vesmírem a vysílá nesrozumitelný signál, který zcela ochromuje energii lodí, kolem nichž proletí. Poté, co dospěje k oběžné dráze Země, vypadne kvůli jejímu signálu celosvětová rozvodná síť, zionizuje se atmosféra a oceány se začnou vypařovat do mraků nepropouštějící sluneční záření. Velitelství Hvězdné flotily společně s prezidentem Spojené federace planet vyšle nouzový planetární signál a varuje všechny lodě, aby se k Zemi nepřibližovaly.
Mezitím bývalí důstojníci lodi USS Enterprise přebývají po událostech filmu Star Trek III: Pátrání po Spockovi tři měsíce v exilu na planetě Vulkán. Společně s Vulkáncem Spockem, který se stále zotavuje ze vzkříšení, odletí z planety klingonským Dravcem, jehož získali v minulém snímku, zpět domů, na Zemi, aby čelili obviněním z krádeže Enterprise a jejího následného zničení. Při poslechu nouzového vysílání Hvězdné flotily zjistí Spock, že sonda vysílá signálem zpěv již vyhynulých keporkaků a že bude pokračovat tak dlouho, dokud ji nikdo neodpoví. Posádka se rozhodne použít svoji loď k cestě časem (využijí riskantní manévr gravitačního praku kolem Slunce, které ji dostatečně zrychlí), aby získala velrybu, jež bude schopna sondě odpovědět.
Posádka se dostane přesně 300 let do minulosti, do roku 1986, manévr pro cestu časem ale plavidlo tak energeticky vyčerpal, že zde budou moci zůstat maximálně den, poté se již nedokáží vrátit zpět. Zamaskovaný Dravec přistane v sanfranciském Golden Gate Parku a důstojníci se rozdělí do skupinek splnit svoje úkoly. Kontradmirál James T. Kirk se se Spockem vydá hledat keporkaky, zatímco Montgomery Scott, Leonard McCoy a Hikaru Sulu mají sestavit uvnitř Dravce nádrž pro velrybu. Nyota Uhura se s Pavlem Čechovem snaží najít způsob, jak rekrystalizovat a tak znovunabít lodní dilithiové krystaly, důležitou součást pohonu.
Kirk a Spock objeví pár keporkaků, George a Gracie, o které se v Institutu kytovců stará doktorka Gillian Taylorová a kteří by měli být brzy vypuštěni do volného moře. Kirk se snaží zjistit frekvenci sledovacího vysílače velryb, doktorka však odmítne spolupracovat. Scott, McCoy a Sulu mezitím vymění vzorec na výrobu v té době ještě neznámého průhledného hliníku za materiál potřebný ke stavbě nádrže. Uhura s Čechovem zjistí polohu kotvící vojenské lodi s jaderným pohonem, přičemž zjistí, že se jedná o letadlovou loď Enterprise. Dostanou se na její palubu a začnou sbírat unikající fotony z jejího jaderného reaktoru, brzy jsou však odhaleni její posádkou. Uhura se stačí transportovat, Čechov je při útěku zraněn a zadržen vojáky, kteří ho pokládají za ruského špióna. Kirk s McCoyem a Taylorovou jej ovšem zachrání z nemocnice, kam je převezen kvůli ošetření.
Následující ráno doktorka Taylorová zjistí, že obě velryby byly odvezeny a vypuštěny dříve, aniž by se s nimi stihla rozloučit. To ji rozruší tak, že řekne Kirkovi frekvenci jejich vysílaček, zároveň se ale dostane na palubu Dravce. S klingonskou lodí důstojníci doženou George a Gracie, které se právě snaží ulovit velrybářská loď. Kirk její posádku vyděsí odmaskováním plavidla přímo před přídí a keporkaky s množstvím mořské vody transportuje do nádrže na Dravci. V pořádku a s doktorkou Taylorovou se vrátí do roku 2286, při přiblížení k Zemi ale ztratí kvůli sondě energii a nouzově přistanou na hladině Sanfranciského zálivu, kde George a Gracie odpoví na signál sondy. Díky tomu se začne počasí vracet k normálu a sonda odletí zpět do hlubokého vesmíru. Při vojenském soudu jsou všechna obvinění vůči posádce Enterprise stažena, pouze kontradmirál Kirk je za neuposlechnutí rozkazu nadřízeného důstojníka (viz Pátrání po Spockovi) degradován na kapitána. Kapitán Kirk se svými důstojníky dostane nově pokřtěnou Enterprise-A, se kterou se vydají na další misi, doktorka Taylorová je přidělena na vědeckou loď.
Obsazení
Ve filmu se v menších rolích objevily také Madge Sinclairová jako kapitán hvězdné lodi USS Saratoga, Jane Wiedlinová jako Trillya, mimozemský komunikační důstojník na lodi USS Shepard, a Grace Lee Whitneyová, která si zde zopakovala roli Janice Randové, nyní působící na velitelství Hvězdné flotily.
Produkce náhled|Monterey Bay Aquarium v Kalifornii, které po přidání speciálních efektů posloužilo jako filmový Institut kytovců náhled|Vasquez Rocks vytvořily ve filmu planetu Vulkán Ještě před uvedením Pátrání po Spockovi do kin byl Leonard Nimoy dotázán, zdali by nechtěl režírovat i další film z prostředí Star Treku, s čímž souhlasil. Nimoy i producent Harve Bennett chtěli na rozdíl od předchozích trekovských snímků vytvořit film ne tak vážný a bez jasné hlavní záporné postavy.NIMOY, Leonard; SHATNER, William. Star Trek IV: The Voyage Home, Special Collector's Edition: Audio commentary [Disc 1] Protože William Shatner neměl již o pokračování zájem, strávili osm měsíců nad konceptem prequelu od producenta Ralpha Wintera o postavách na Akademii Hvězdné flotily. Nicméně po slibu režírování následujícího filmu a zvýšení platu na 2 miliony dolarů Shatner se zopakováním role admirála Kirka nakonec souhlasil. [Dále jen Hughes.] Přes jeho pochybnosti vybrali Nimoy s Bennettem příběh o cestování v čase, ve kterém se má Enterprise střetnout s takovým problémem, jenž je možné vyřešit pouze v tehdejší přítomnosti (tedy minulosti startrekovských postav). Zabývali se např. houslaři, ropnými vrty nebo nákazou, jejímž vyléčením by byly zničeny všechny deštné lesy. Tento nápad s tisícovkami nemocných a umírajících lidí se ale neshodoval s odlehčeným příběhem, který měl vzniknout. Leonard Nimoy v té době četl knihu o vyhynulých druzích zvířat, z čehož nakonec vytvořil příběh filmu. Na myšlenku keporkaků narazil po rozhovoru se svým přítelem, jejich zpěv totiž dodá filmu tajemno a jejich velikost postaví hrdiny před logistické problémy, které musí překonat.Star Trek IV: The Voyage Home, Special Collector's Edition: Future's Past: A Look Back
Eddie Murphy, který znal režiséra přes scenáristu Policajta z Beverly Hills, měl zájem ve snímku hrát. Pro napsání scénáře s Murphym jako univerzitním profesorem, který věří v existenci mimozemšťanů a má rád zpěvy velryb, byli najati Steve Meerson a Peter Krikes.Hughes, s. 32–33. Protože se Murphymu ale tento koncept nelíbil, chtěl hrát mimozemšťana nebo důstojníka Hvězdné flotily, rozhodl se místo Star Treku natočit snímek Zlaté dítě, přičemž toto svoje rozhodnutí později uvedl jako chybu. Postava zamýšlená pro něj byla nakonec zkombinována s mořským biologem a reportérkou, čímž vznikla Gillian Taylorová. Studio Paramount Pictures ale nebylo se scénářem spokojeno, proto byl kontaktován Nicholas Meyer, režisér a spoluautor snímku Star Trek II: Khanův hněv, jestli by nepomohl. Po kladné odpovědi Meyer s Harvem Bennettem rozdělili příběh na tři části. Producent napsal první čtvrtinu děje až po bod cesty časem, Meyer vytvořil střední úsek příběhu odehrávající se v minulosti a Bennett scénář dokončil. V této jejich verzi měla Gillian Taylorová zůstat na Zemi a měla, navzdory případnému časovému paradoxu, slíbit, že se pokusí keporkaky jako druh zachránit. Meyer preferoval toto ukončení s vysvětlením, že divákům ukáže, že ekologické chování v dnešní době může být prevencí před problémy v budoucnosti. Meyer a Bennett také zavrhli nápad Meersona a Krikese přeletu klingonského Dravce nad Super Bowlem a náznak, že Saavik zůstala na Vulkánu kvůli očekávání Spockova syna. Charakter scénáře se Nimoyovi líbil, protože nechtěl „žádné umírání, žádné bojování, žádné přestřelky, žádná fotonová torpéda, žádné phaserové paprsky, žádného stereotypního záporáka“, [Dále jen Reeves-Stevens.] spokojeno bylo i vedení Paramountu.
Speciální efekty a modely plavidel, stejně jako pro předchozí snímky, vytvořila společnost Industrial Light & Magic (ILM). Pro natáčení mimozemské sondy byly vytvořeny tři její modely, základní, dlouhý 2,4 m, menší pro široké záběry a větší s délkou 6,1 m, který byl určen pro záběry s perspektivou pro iluzi masivních rozměrů. Protože by světelné efekty vytvořené v postprodukci byly časově náročné, byly provedeny již při filmování modelu. Vysunutá a otáčející se anténa sondy byla naplněna halogenovými žárovkami a výbojkami, které byly zapnuty v pořadí pro různé expozice, jež snímaly tři kamery, každá pro jinou expozici, což vytvořilo výsledný efekt. Kromě sondy již Cesta domů nevyžadovala žádné další nové modely. Pro loď USS Saratoga byl použit model Reliantu z Khanova hněvu, klingonský Dravec a vesmírný dok byly postaveny pro Pátrání po Spockovi. ILM ale vytvořila ještě jednu verzi Dravce, která byla určena pro akční záběry. Interiér Dravce tvořily odlišné dekorace, než tomu bylo v předchozím filmu, designéři se ale drželi ostré a mimozemské architektonické estetiky. Pro Enterprise-A musel být během šesti týdnů opraven původní model lodi, který byl těžce poškozen pro scénu z předchozího filmu. Kostýmy vytvořil opět Robert Fletcher. V části odehrávající se na Zemi 20. století nosí Kirk i jeho posádka nadále oblečení z 23. století. Leonard Nimoy původně zamýšlel, že by si posádka sehnala dobové svršky, ale poté, co viděl, jak se lidé v současném San Franciscu oblékají, tuto ideu zavrhl.
Natáčení začalo 24. února 1986, jako první byly nafilmovány záběry z paluby hvězdné lodi Saratoga. Pro její můstek posloužily upravené kulisy můstku lodi Grissom z Pátrání po Spockovi, což zase byl upravený můstek Enterprise. Tato část byla natočena jako první, protože dekorace musely být přepracovány, aby na konci produkce posloužily také pro můstek nové Enterprise-A.OKUDA, Michael. Star Trek IV: The Voyage Home, Special Collector's Edition: Text commentary [Disc 1] Cesta domů byla první trekovský film, jehož filmování z velké části probíhalo v exteriérech. Většina produkce byla v okolí San Francisca natočena během 10 dní filmování. Objevily se však logistické problémy: scéna, ve které je Kirk málem přejet rozzlobeným řidičem, vyžadovala 12–15 aut a v případě, že by se nepovedla, zabral by opakovaný záběr další půlhodinu. Další scény byly sice natočeny ve městě, byly ale použity různé dekorace (např. italská restaurace, kde večeřeli Kirk a Taylorová). Ve filmu přistane Dravec v Golden Gate Parku, tedy místě, kde vznikly některé záběry pro Khanův hněv. Kvůli silnému dešti den před natáčením musely být tyto záběry natočeny v Rogers Parku západně od Los Angeles.