Brunej

Brunej, plným názvem Stát Brunej Darussalam, je stát v jihovýchodní Asii, který se nachází na severním pobřeží ostrova Borneo. Kromě pobřeží v Jihočínském moři je zcela obklopen malajským státem Sarawak, zároveň ho tento stát rozděluje na dvě nespojené části. Brunej je jedinou suverénní zemí, která se celá nachází na Borneu; zbytek ostrova je rozdělen mezi její mnohonárodnostní sousedy Malajsii a Indonésii. Terén tvoří rovinatá pobřežní nížina, která se na východě zvedá do hornatého terénu a na západě do kopcovité nížiny. V Bruneji panuje tropické rovníkové podnebí, horké a vlhké po celý rok. Skládá se ze 4 distriktů, na ploše 5 800 km² žije 460 000 obyvatel, což z ní činí nejméně lidnatou a čtvrtou nejmenší zemi v Asii. Hlavním městem je Bandar Seri Begawan, kde žije více než 40 % obyvatel země. Necelé tři čtvrtiny obyvatel jsou Malajci, největší etnickou menšinou jsou Číňané; úředním jazykem je malajština, přes 80 % obyvatel vyznává státní náboženství islám, dále 7 % křesťanství a 6 % buddhismus.

V době největšího rozkvětu brunejského sultanátu za vlády sultána Bolkiáše (1485-1528) měl stát údajně pod kontrolou většinu Bornea, včetně dnešního Sarawaku a Sabahu, a také souostroví Sulu a ostrovy u severozápadního cípu Bornea. Existují také tvrzení o jeho historické kontrole nad Seludongem, přičemž badatelé v jihovýchodní Asii se domnívají, že název dotyčné lokality ve skutečnosti odkazuje na horu Selurong v IndonésiiAbinales, Patricio N. and Donna J. Amoroso, State and Society in the Philippines. Maryland: Rowman and Littlefield, 2005. nebo na řeku Serudong ve východním Sabahu. Námořní stát Brunej navštívila v roce 1521 přeživší posádka Magellanovy výpravy a v roce 1578 bojoval proti Španělsku v kastilské válce.

V průběhu 19. století začala brunejská říše upadat. Sultanát postoupil Sarawak (Kuching) Jamesi Brookeovi a dosadil ho do funkce bílého rádži a Sabah postoupil britské Severobornejské charterové společnosti. V roce 1888 se Brunej stala britským protektorátem a v roce 1906 jí byl přidělen britský rezident jako správce kolonie. Po japonské okupaci během druhé světové války byla v roce 1959 sepsána nová ústava. V roce 1962 bylo s britskou pomocí ukončeno malé ozbrojené povstání proti monarchii, které nepřímo souviselo s konfrontací mezi Indonésií a Malajsií a vedlo k zákazu nezávislé Brunejské lidové strany. Povstání mělo také vliv na sultánovo rozhodnutí nepřipojit se k Malajské federaci v době jejího vzniku. Britský protektorát nad Brunejí nakonec skončil 1. ledna 1984 a Brunej se stala plně suverénním státem. V čele Bruneje stojí od roku 1967 nepřetržitě sultán Hassanal Bolkiah.

Brunej je unitární absolutní monarchií, hlavou státu je sultán, reálně vykonává i zákonodárnou moc; uplatňuje se kombinace anglického zvykového práva a islámského práva. Bohatství země pochází z rozsáhlých nalezišť ropy a zemního plynu. Hospodářský růst v 90. letech 20. století a v roce 2000 proměnil Brunej v průmyslovou zemi, jejíž HDP se v letech 1999-2008 zvýšil o 56 %. Ekonomicky je na devátém místě na světě podle hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly. Politickou stabilitu udržuje sultán tím, že svým občanům zaručuje sociální stát, kdy zdravotní péče, vzdělání a bydlení je bezplatné nebo s významnými dotacemi. V indexu lidského rozvoje zaujímá 60.  místo, druhé nejvyšší mezi státy jihovýchodní Asie, po Singapuru, s nímž udržuje úzké vztahy včetně dohody o vzájemné směnitelnosti měn. Brunej je členem Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, Východoasijského summitu, Organizace islámské spolupráce, Hnutí nezúčastněných zemí, Commonwealthu a Sdružení národů jihovýchodní Asie.

Historie náhled|vlevo|Japonské válečné lodě na Bruneji v říjnu 1944. Od 14. do 16. století byla Brunej součástí sultanátů Sabah, Sarawak a spodní části Filipín.

V 19. století se Brunej stala kolbištěm koloniálních válek, terčem a sídlem pirátů. V roce 1847 uzavřel sultán spojenectví s Velkou Británií a již v roce 1888 se Brunej stala britským protektorátem. V roce 1906 byl zaveden osídlovací systém v zemi. Britští občané mohli zemi osidlovat na základě Dodatkové smlouvy o ochraně z roku 1906. Zakládali zde farmy a obchodní firmy a zavedli intenzivní pěstování rýže a tropického ovoce.

V letech 1941 až 1945 byla země okupována japonskou armádou.

V roce 1959 byla sjednocena země a byla také vytvořena ústava, která zaručovala existenci místní vlády. V roce 1971 byla dokončena politická stabilizace v zemi. Bylo tak dosaženo úplné nezávislosti jak ve věci mezinárodní tak i domácí.

V roce 1967 abdikoval sultán Haji Sir Muda Omar Ali Saifuddien na svou funkci ve prospěch svého syna, pozdějšího sultána Hassanala Bolkiaha.

V roce 1984 přijal sultán také funkci premiéra, ministra financí a zahraničí.

Státní symboly Vlajka

Brunejská vlajka je tvořena žlutým listem o poměru stran 1:2 s bílým a černým diagonálním pruhem (břevno, paralelogram) a státním znakem uprostřed.Brunejská vlajka na Flags of the World

Znak

Brunejský státní znak se skládá ze šesti částí: Bendera – vlajka na vrcholu stožáru, Payung Ubor-Ubor – královský slunečník pod ní, Sayap – křídla po stranách stožáru, Tangan (Kimhap) – dvojice rukou po stranách, Bulan – muslimský půlměsíc s mottem a stuha s názvem státu.

Na půlměsíci je arabské heslo: الدائمون المحسنون بالهدى ‎ (). Na šále je arabský opis názvu státu بروني دارالسلام ‎ (, ).

Hymna

Brunejská hymna je píseň Allah Peliharakan Sultan (). Slova napsal Pengiran Haji Mohamed Yusuf bin Pengiran Abdul Rahim a hudbu složil Haji Awang Besar bin Sagap.

Geografie náhled|Topografická mapa se zeměpisnými hranicemi Bruneje Brunej je stát v jihovýchodní Asii na ostrově Borneo, který sousedí s Jihočínským mořem a východní Malajsií. Její zeměpisné souřadnice jsou 4° 30′ severní šířky a 114° 40′ východní délky. Země je malá, její celková rozloha činí 5 765 km2, je čtvrtou nejmenší zemí v Asii. Malajsie ji rozděluje na dvě nespojité části. Má 161 km pobřeží u Jihočínského moře a s Malajsií má společnou hranici dlouhou 381 km. Má 500 km² teritoriálních vod a 200 námořních mil (370 km) výlučné ekonomické zóny. Nachází se v blízkosti životně důležitých námořních cest přes Jihočínské moře spojujících Indický a Tichý oceán. Země má dvě části fyzicky oddělené Malajsií, čímž je téměř enklávou v rámci Malajsie.

Asi 97 % obyvatel žije ve větší západní části (diskrity Belait, Tutong a Brunej-Muara), zatímco v hornaté východní části (diskrit Temburong) žije jen asi 10 000 lidí. Celkový počet obyvatel Bruneje k roku 2025 činil přibližně 460 000, z toho v hlavním městě Bandar Seri Begawan žije přibližně 160 000. Dalšími významnými městy jsou přístavní město Muara, město Seria, kde se těží ropa, a sousední město Kuala Belait. V diskritu Belait žije v oblasti Panaga velké množství evropských emigrantů, a to díky bydlení společnosti Royal Dutch Shell a britské armády, přičemž se zde nachází několik rekreačních zařízení.

Většina Bruneje se nachází v ekoregionu Bornejské nížinné deštné lesy, který pokrývá většinu ostrova. Oblasti horských deštných lesů se nacházejí ve vnitrozemí. V Bruneji tvoří lesní porosty přibližně 72 % celkové rozlohy, což odpovídá 380 000 ha lesa v roce 2020, což je méně než 413 000 ha v roce 1990. Přirozeně se obnovující lesy v roce 2020 zaujímaly 374 740 ha a vysázené lesy 5 260 ha. Z přirozeně se obnovujícího lesa bylo 69 % hlášeno jako prales (tvořený původními druhy dřevin bez jasně viditelných známek lidské činnosti) a přibližně 5 % plochy lesa se nacházelo v chráněných územích, 100 % plochy lesa je ve veřejném vlastnictví.

Podnebí Bruneje je tropické rovníkové, horké a vlhké po celý rok. Teploty se zde pohybují mezi 23 až 32 °C. Průměrné srážkové úhrny zde představují u pobřeží 2 500 mm a ve vnitrozemí až 7 500 mm. Nevyskytují se v něm žádné nebo jen vzácné cyklony. Brunej je spolu s dalšími členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie vystavena rizikům plynoucím ze změny klimatu.

Politika Brunejský politický systém se řídí ústavou a národní tradicí malajské islámské monarchie (Melayu Islam Beraja; MIB). Tři složky MIB zahrnují malajskou kulturu, islámské náboženství a politický rámec v rámci monarchie. Právní systém je založen na anglickém zvykovém právu, ačkoli islámské právo (šaría) je v některých případech nadřazeno. Brunej má parlament, ale nekonají se zde volby; poslední volby se konaly v roce 1962.

Podle brunejské ústavy z roku 1959 je sultán, v současnosti Hassanal Bolkiah, hlavou státu s plnou výkonnou mocí. Po brunejském povstání v roce 1962 tato pravomoc zahrnuje i mimořádné pravomoci, které se každé dva roky obnovují, což znamená, že od té doby je Brunej technicky ve válečném stavu. Hassanal Bolkiah je rovněž předsedou vlády, ministrem financí a ministrem obrany státu.

Správní rozdělení Brunej je rozdělena do čtyř distriktů: Tutong Brunei/Muara Belait Temburong

Ekonomika Brunej má druhý nejvyšší index lidského rozvoje mezi státy jihovýchodní Asie, hned po Singapuru. Těžba ropy a zemního plynu tvoří asi 90 % jejího hrubého domácího produktu. Denně se vytěží asi 167 000 barelů (26 600 m3) ropy, což z Bruneje dělá čtvrtého největšího producenta ropy v jihovýchodní Asii. Produkuje také přibližně 25,3 milionu m3 zkapalněného zemního plynu denně, což z Bruneje činí devátého největšího vývozce plynu na světě. Časopis Forbes také řadí Brunej na základě jejích ropných a plynových polí na páté místo mezi 182 nejbohatšími zeměmi. Brunej se v roce 2024 umístila na 88. místě v globálním inovačním indexu.

Obyvatelstvo

Podle vládních odhadů činil v roce 2025 počet obyvatel Bruneje činil 458 600, což z ní činí nejméně lidnatý stát Asie. Počet obyvatel představuje více než pětinásobný nárůst oproti roku 1960 (o 65 let dříve) s průměrným ročním přírůstkem 2,7 %. Hustota zalidnění činí kolem 72 obyvatel na km². Ženy tvoří 51,5 % celkové populace a muži 48,5 %. Střední délka života je 78,9 let (muži 76,5, ženy 81,3), medián věku je 32,6 let (2024). Podíl obyvatel mladších 15 let činil 22 %, 71 % je ve věku 15 až 64 let a 7 % obyvatel je starších 65 let ( 2024). Porodnost je 1,73 dítěte na jednu ženu (2024). Celkem 79 % obyvatel žije ve městských oblastech, s ročním nárůstem 1,4 % (2023). Populace v Bruneji je relativně mladší a urbanizovaná. Celkem 74 % obyvatelstva tvoří Malajci, 10 % Číňané a zbytek menší skupiny obyvatel (2025). V Bruneji žije poměrně početná komunita emigrantů. Většina z nich pochází z nemuslimských zemí, jako je Austrálie, Velká Británie, Jižní Korea, Japonsko, Filipíny, Thajsko, Kambodža, Vietnam a Indie. Celkem 81 % obyvatel vyznává sunnitský islám.

K původním brunejským etnikům patří Belaité, brunejští Bisajové (nezaměňovat s Bisaji/Visaji z nedalekých Filipín), původní brunejští Malajci, Dusunové, Kedajané, Lun Bawangové, Murutové a Tutongové.

Náboženství náhled|Mešita Sultana Omara Ali Saifuddina Oficiálním náboženstvím v Bruneji je islám, konkrétně sunnitské vyznání a šáfíovská škola islámské právní vědy. Kolem 82 % obyvatel, včetně většiny brunejských Malajců a Kedajců, se hlásí k islámu. Dalšími vyznávanými náboženstvími jsou křesťanství (7 %) a buddhismus (6 %, především Číňané). Volnomyšlenkáři, převážně Číňané, tvoří asi 2 % obyvatel. Ačkoli většina z nich vyznává nějakou formu náboženství s prvky buddhismu, konfucianismu a taoismu, raději se oficiálně prezentují jako osoby nevyznávající žádné náboženství, proto jsou v oficiálních sčítáních označováni jako ateisté. Vyznavači původních náboženství tvoří asi 2 % obyvatelstva.

Kultura