Kroměříž (v místním nářečí Kromjeřiž, Kromcl, , dříve latinsky, německy i anglicky Cremsir/Kremsir) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě při jižním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané. Žije zde obyvatel a je tak po Zlíně druhým největším městem kraje. Město je také nazýváno Hanácké Athény.
V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později byl zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.
Ve městě se tradičně pořádá mezinárodní festival vojenských dechových hudeb a mezinárodní festival duchovní hudby FORFEST. Kroměříž je také známá vinařskou tradicí a sídlí zde prestižní Arcibiskupské vinné sklepy. Na kraji města se nachází Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž (dříve Výzkumný ústav obilnářský aj., založen 1951), který se zabývá výzkumem a šlechtěním obilnin.
Nářečí Poloze města odpovídá i místní nářečí, které je hanácké, přesněji východohanácké,Srovnej Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. S. 401. tzn. bez protetického v- (on, okno, ne von, vokno), bez náslovného (hiátového) j- (Iřik, ido/idu místo Jiřík, jdu) a se zachovanou jotovanou výslovností skupiny mě (mjesto, v zimje místo mňesto, v zimňe). Jen několik kilometrů jižně od Kroměříže (od obce Trávník) začíná oblast nářečí východomoravských.BĚLIČ, Jaromír. Dolská nářečí. Praha: ČSAV, 1954. S. 7.
Název Původní podoba jména osady byla Kroměžir (v mužském rodě) a byla odvozena od osobního jména Kroměžir. Význam místního jména tedy byl „Kroměžirův majetek“. Od 14. století je doložen přesmyk koncových hlásek do dnešní podoby. Ve starším jazyce byl název města v mužském rodě (ten Kroměříž), což přetrvává v místním nářečí. Do němčiny bylo jméno přejato ještě před provedením hláskového přesmyku a zůstalo tak až do 20. století.
Historie vlevo|náhled|Kroměříž na vedutě Jana Willenberga z roku 1593 náhled|vlevo|Biskupský zámek a město Kroměříž v 17. století Ve středověku zde byl brod přes řeku Moravu a křižovatka Jantarové a Solné stezky (jež byla faktickým pokračováním slavné Hedvábné stezky). náhled|Město Kroměříž (Kremsir) dnes zahrnuje i někdejší osady Novosady (Nowosad), Oskol, Bělidla (Bielidlo), Kotojedy (Kotogetz), Trávník (Trawnik), Vážany (Waschan), Těšnovice (Tieschnowitz), Hradisko, Postoupky (Postupek), Miňůvky (Miniuwek), Bílany (Bilan), Drahlov (Drahlow) a Zlámanka (Zlamanka). (Müllerova mapa z r. 1790) náhled|Známka z období protektorátu (1940)
První písemná zpráva o Kroměříži pochází z roku 1110. Na arabské mapě, známé jako Tabula Rogeriana, je město označováno jako Agra. Roku 1207 potvrdil Přemysl Otakar I. olomouckému biskupovi Robertovi držbu vsi Kroměříže, kterou koupil jeho předchůdce biskup Jan II. od knížete Oty Černého za 300 hřiven.
Město bylo založeno olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku kolem roku 1263. Olomoučtí biskupové v Kroměříži vybudovali reprezentativní letní sídlo, a přemístili sem část správy diecéze. V době moravských markraběcích válek zde našel útočiště Jan IX. ze Středy. Za husitských válek, kdy byl biskupem Jan XII. Železný, bylo katolické vojsko pod jeho velením husity v červnu 1423 poraženo v bitvě u Kroměříže, po které město značně utrpělo. Biskup Stanislav I. Thurzo zahájil na přelomu 15. a 16. století přestavbu gotického hradu na zámek. Roku 1550 udělil biskup Jan Skála z Doubravky, který byl i významným historikem a spisovatelem, výsady kroměřížskému mlynářskému cechu. Biskup František z Ditrichštejna zahájil počátkem 17. století stavbu františkánského kláštera. Tento klášter byl opevněný (měl kolem sebe příkop a padací most);https://www.mojekromeriz.cz/mista/227/frantiskansky-klaster-octarna, 29. července 2025. Rytina konventu z roku 1737 je (po přihlášení) k vidění zde: Studie Muzea Kroměřížska. 1989. V Kroměříži: Muzeum Kroměřížska, roč. 1989, č. 89, s. 125. ISSN 0231-5998. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:d5fe21f3-489b-422b-8674-914a37367dc9. roku 1788 byl zrušen a následně sloužil jako octárna, od roku 2002 je zde hotel s restaurací Octárna. Za třicetileté války město hodně utrpělo dvakrát za sebou nájezdem švédských vojsk (1643 a 1645) a následně morem. Tragický osud kroměřížských Židů během třicetileté války je barvitě popsán v žalozpěvu Kroměřížská selicha, který se dochoval v rukopise z roku 1702. V 60. letech 17. století zahájil rozsáhlou obnovu města olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna. V letech 1806–1813, 1815–1821 a 1845–1847 sídlilo v Kroměříži velitelství 3. pěšího pluku. V roce 1848 zasedal v Kroměříži říšský sněm. Ve dnech 24.–26. srpna 1885 proběhlo ve městě setkání ruského cara Alexandra III. s rakouským císařem Františkem Josefem I., město se tak stalo středem pozornosti celé Evropy. Zajímavé je, že dodnes zůstává tajemstvím, o čem se tehdy v Kroměříži skutečně jednalo. Ve dnech 15. a 16. dubna 1905 přednášel v Kroměříži profesor Tomáš Garrigue Masaryk na téma problém malého národa. Dne 27. srpna 1929 navštívil Masaryk město oficiálně, jako prezident Republiky československé.
Pro svůj enormní kulturní význam (město bylo od 17. století kulturním centrem Hané a celé střední Moravy) a vysoké úrovni vzdělanosti (v městě je přítomno mnoho škol) získalo město přezdívku hanácké Athény. Město Kroměříž, druhé největší město Zlínského kraje podle počtu obyvatel a bývalé okresní město, je silným přirozeným regionálním centrem, ležícím na řece Moravě.
20. století náhled|Věž v bývalém vojenském prostoru Hvězda (2020) Město bylo známo jako město vojáků (dvoje kasárny), studentů (množství škol středního vzdělávání) a důchodců. Na místě Žižkových kasáren je dnes Hanácké náměstí, na místě Rybalkových kasáren Tesco. Vojáci z Rybalkových kasáren sloužili také v prostoru Hvězda u Velkých Těšan.
Ve dnech 4. až 6. května 1945 osvobozovaly Kroměříž jednotky 1. rumunské armády.
Periodika Mezi v Kroměříži vydávaná periodika patří mj. německy psaný odborný časopis věnující se staroslovanským starožitnostem (jazykovým a historickým otázkám spojeným mj. s češtinou) Staroslovan.Ročníky 1913 a 1914 dostupné online:
Geografie Kroměříž leží na střední Moravě, v jižním cípu Hané, v úvalu řeky Moravy. Nejvyšší bod obce se nachází v oboře na jihu území obce na jih od přírodní památky Obora. Má 322 metrů. Jediným kopcem, který se nachází v těsné blízkosti centra města, je zalesněný vrch Barbořina (265 metrů), pojmenovaný po zde kdysi stojící kapli svaté Barbory.Kaple sv. Barbory na vrchu Barbořina – reprodukce kresby z roku 1691. DOLEŽAL, Jan. Jubilejní všeobecná hospodářsko-průmyslová výstava v Kroměříži od 28. června do 1. září 1908 ve květné zahradě. Kroměříž: Výkonný výstavní výbor, 1908, s. LXIII. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:03f40fd0-9351-11e7-8167-005056825209, 19. listopadu 2025.
Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Obyvatelstvo se stále mění a navyšuje. U počtu domů je v roce 1961 za Kroměříž uváděn celkový počet včetně Vážan a Kotojed.
Části města a sídliště Sídliště rodinných domů Barbořina (podle nedalekého zalesněného kopce, německy BarbarabergSchenklova mapa Moravy – Přerovský kraj [1841–1845], dostupné online: http://mapy.vugtk.cz/schenkl/sheets.php?rs=2&lg=cze&id=05&print=P%C5%99erovsk%C3%BD%20kraj – vrch sv. Barbory), převážně panelová sídliště Slovan, Zachar a Oskol (těmto třem odpovídají i názvy tří základních škol), Horní Zahrady, Dolní Zahrady, Zámoraví.
Na základě prozatímního obecního řádu z roku 1849, který nařizoval, že všechny předměstské obce mají být sloučeny s městy v jedinou obec, došlo roku 1853 k připojení poddanských dědin Bělidla, Novosady, Štěchovice a výše zmiňovaná Oskol. Židovské město bylo připojeno k městu již roku 1851. Bylo od města oddělené separační zdí a nacházelo se mezi dnešními ulicemi Tylova a Moravcova. V Moravcové ulici dosud stojí budova tzv. židovské radnice, která je jedinou významnou dochovanou památkou někdejšího židovského města. V roce 1858 byla zrušena katastrální území těchto sídel Bělidla, Novosady, Oskol, Za Kovářskou branou, Sladovna, Štěchovice a Židovská obec.
Městská správa Členění města náhled|Katastrální území Kroměříže Kroměříž se dělí na 10 částí na 11 katastrálních územích (údaje k roku 2011): Bílany – k. ú. Bílany (připojeny 1976; 107 domů, 306 obyvatel) Drahlov – k. ú. Drahlov u Jarohněvic (připojeny 1986; 53 domů, 139 obyvatel) Hradisko – k. ú. Hradisko (připojeny 1986; 89 domů, 223 obyvatel) Kotojedy – k. ú. Kotojedy (připojeny 1960; 79 domů, 212 obyvatel) Kroměříž – k. ú. Kroměříž (3 812 domů, 25 472 obyvatel) Postoupky – k. ú. Miňůvky a Postoupky (připojeny 1986; 219 domů, 573 obyvatel) Těšnovice – k. ú. Těšnovice (připojeny 1986; 147 domů, 401 obyvatel) Trávník – k. ú. Trávník (připojeny 1986; 177 domů, 492 obyvatel) Vážany – k. ú. Vážany u Kroměříže (připojeny 1960; 326 domů, 1 177 obyvatel) Zlámanka – k. ú. Zlámanka (připojeny 1986; 69 domů, 159 obyvatel)
V letech 1986–1990 byly součástí města také obce Jarohněvice a Skaštice, v letech 1986–2000 i Šelešovice.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 202, 473 a 517.
Správní území
Kroměříž byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Kroměříž ale stále existuje a skládá se ze 79 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 46 obcí.
Samospráva Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 27 členy.
Po komunálních volbách roku 2014 byl 6. listopadu zvolen starostou města ředitel Základní školy Slovan Jaroslav Němec z hnutí ANO. Radu města tvořila koalice ANO, KDU-ČSL, ČSSD a Zdravé Kroměřížsko. Městská rada měla 9 členů.
Po komunálních volbách roku 2018 byl 1. listopadu znovu zvolen starostou města Jaroslav Němec (Nezávislí). Do zastupitelstva se dostali i kandidáti KDU-ČSL, ZVUK 12 a nezávislých (11,72 procenta a tři mandáty), ODS (8,95 procenta a tři mandáty), České pirátské strany (7,48 procenta a dva zastupitelé), ČSSD (6,12 procenta a dva zastupitelé) a KSČM (6,10 procenta a dva zastupitelé).
Po komunálních volbách roku 2022 byl 20. října starostou zvolen Tomáš Opatrný z hnutí ANO a většinová koalice se 17 mandáty byla složena z KDU-ČSL, ČSSD, ODS, Zdravé Kroměřížsko a OK Občané Kroměříže, v opozici zůstali Nezávislí předchozího starosty společně s Piráty, SPD a PRO 2022.
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 1. února 1994.
Doprava náhled|Nádraží
Územím města prochází dálnice D1 s exity 258-Kroměříž-západ a 260-Kroměříž-východ. Dále jím vedou dva úseky silnice I/47 z Vyškova a dále na Hulín. Od exitu 258-Kroměříž-západ směrem na jihovýchod přes Kotojedy a Trávník vede na Tlumačov silnice II/367. Na jih, na Zdounky, vede přes Vážany silnice II/432. Od západu, od Morkovic–Slížan, přichází do města silnice II/428. Ze severu od Chropyně silnice II/435. Silnice III. třídy jsou: III/36726 Hradisko–Měrůtky III/36733 spojka mezi II/367 a I/47 (ulice Tovačovského a Hulínská) III/36734 Kotojedy–Vážany III/36735 Kotojedy–Těšnovice–Velké Těšany III/36736 Těšnovice–Bařice III/36738 Lubná–Zlámanka III/4326 odbočka z I/47 na Bílany III/43215 Kroměříž–Rataje III/43220 Jarohněvice–Drahlov–Zlámanka–Lhotka Městskou hromadnou dopravu provozují v Kroměříži na 8 autobusových linkách Kroměřížské technické služby, s. r. o. V katastru města se v lokalitě Hrubý rybník (Bagrák) nachází sportovní letiště. Nedaleko letiště ústí do řeky Moravy říčka Kotojedka.