náhled|Hrudní koš s žebry
Žebro () je obloukovitá kost, která se nachází v hrudním koši. Na zádech se žebra kloubně připojují k hrudním obratlům. V přední části jsou chrupavkou připojena k hrudní kosti. Žebra jsou typická pro pokročilejší obratlovce; mihule žádná žebra nemají, paryby mají jen velmi drobná žebra, většina ryb je již má dobře vyvinuta.
Lidská žebra Člověk má běžně 12 párů žeber, občas se ale narodí jedinci s 11 nebo 13 páry.Midgley, R. et al. (1993): Rodinná encyklopedie zdraví, nakl. Gemini, spol. s.r.o., Praha, z anglického originálu
Žebra chrání životně důležité orgány před mechanickým poškozením, jako např. srdce či plíce.
Žebra se číslují odshora dolu, první je pod klíční kostí. U prvních 7 párů žeber připojuje chrupavka žebra přímo k hrudní kosti. Tato žebra jsou nazývána pravá žebra (lat. costae verae). Další 3 páry jsou chrupavkami spojeny s výše uloženými pravými žebry. Tyto 3 páry tvoří nepravá žebra (lat. costae spuriae). Poslední 2 páry zůstávají nespojeny, jde o volná žebra (lat. costae fluctuantes) končící mezi svaly břišní stěny.
Společně s hrudními obratli a hrudní kostí tvoří žebra hrudní koš.
Úrazy a onemocnění Žebra jsou náchylná ke zlomeninám, zejména v důsledku pádu nebo úderu, ale někdy i v důsledku dlouhotrvajícího kašle či smíchu. Fraktura bývá bolestivá při nadechování a vydechování. Někdy mohou žebra zasáhnout benigní nádory, případně metastazující maligní nádory. Častým problémem je také blokáda žeber.
Nejdelší žebro Dosud nejdelší známé žebro bylo objeveno u obřího jurského sauropodního dinosaura druhu Supersaurus vivianae. Na délku měří 305 centimetrů.SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 163)
Odkazy
Reference
Související články Hrudní koš tvoří: 12 párů žeber, hrudní kost a hrudní obratle.
Externí odkazy
Kategorie:Kosterní soustava