Kylie Ann Minogue OBE (* 28. května 1968 Melbourne), známá také jen jako Kylie, je australská zpěvačka, hudební skladatelka a herečka. S více než 80 miliony prodaných nahrávek se stala nejprodávanější australskou umělkyni všech dob. Dlouhodobé působení v hudebním průmyslu a světě módy jí u evropského tisku vyneslo přezdívku „Princezna popu“ a módní ikona. Obdržela řadu cen včetně Grammy, BRIT Awards a ARIA Music Awards. Ačkoliv se narodila a vyrostla v Melbourne, žije v londýnské čtvrti Knightsbridge poblíž Hyde Parku. V letech 1986–1988 vstoupila do povědomí diváků rolí automechaničky v australské mýdlové opeře Neighbours.
V roce 1987 podepsala smlouvu s nahrávací společnosti PWL, která o rok později vydala její první singl „I Should Be So Lucky“ i debutové studiové album Kylie. V roce 1992 PWL opustila a uzavřela kontrakt s nahrávací společnosti Deconstruction Records, u níž vydala album Kylie Minogue v roce 1994 a Impossible Princess v roce 1997. Obě obdržela pozitivní hodnocení od hudebních kritiků. K více mainstreamové, dance hudbě se vrátila po podpisu smlouvy s nahrávací společností Parlophone, u níž vyšel v roce 2000 singl „Spinning Around“. V roce 2001 vydala své nejprodávanější album Fever, znamenající průlom na mezinárodní scéně včetně Spojených států. Titulní singl „Can't Get You Out of My Head“ se s více než 5 miliony prodaných kopií stal jedním z nejúspěšnějších hitů začátku tisíciletí. Album Disco z roku 2020 vystoupalo na vrchol britské hitparády UK Albums Chart. Stala se tak první umělkyní, jejíž desky v tomto žebříčku obsadily první místa v pěti dekádách za sebou.
Podnikla několik celosvětových koncertních turné. V roce 2008 jí princ Charles udělil Řád britského impéria. Později téhož roku od francouzské vlády obdržela Řád umění a literatury za přínos pro francouzskou kulturu. V listopadu 2011, při příležitosti 25. výročí udílení ARIA Music Awards, byla uvedena do Síně slávy ARIA.
Život a kariéra
1968–1986: Mládí a začátek kariéry Kylie Ann Minogue se narodila 28. května 1968 v Melbourne v Austrálii do rodiny Ronalda Charlese Minoguea, Australana s irským původem, a Carol Ann Jonesové, bývalé tanečnice z Walesu. Krátce předtím získal otec kvalifikaci v účetnictví a vystřídal několik zaměstnání, zatímco matka pracovala jako profesionální tanečnice. Mladší bratr Brendan Minogue je kameraman v australských zprávách, zatímco mladší sestra Dannii Minogue se stala rovněž zpěvačkou. Křestní jméno Kylie obdržela po aboridžinském názvu pro bumerang. Rodina se často stěhovala po předměstích Melbourne, aby si zajistila výdaje na živobytí. Sourozenci tak v dětství nepoznali stálé prostředí, v němž by si vytvořili pevné vazby a navázali stálá přátelství.
Poté, co se rodina usídlila v melbournském Surrey Hills, krátce navštěvovala studfieldskou základní školu. Následně absolvovala camberwellskou střední školou na melbournském předměstí Canterbury, kde složila závěrečnou zkoušku z umění, grafiky a angličtiny. Sama sebe v této fázi života později charakterizovala jako „průměrně inteligentní“ a „poměrně skromnou“ dívku. Obě sestry rozvinuly kariéry již během dětství v australské televizi. Od jedenácti let se objevovala v malých rolích včetně seriálů The Sullivans (1979) a Skyways (1980). O pět let později byla obsazena do jedné z hlavních postav v The Henderson Kids. Čas tak místo školy trávila natáčením, což matka nepodporovala. Uvědomovala si však potřebu získat nezávislost, aby mohla prorazit ve světě zábavního průmyslu.
V úsilí stát se zpěvačkou nahrála demosnímek pro producenty každotýdenního hudebního programu Young Talent Time, kde pravidelně vystupovala Dannii. Poprvé v něm zazpívala v roce 1985, ale nestala se pravidelnou účinkující. V roce 1986 byla obsazena do role Charlene Mitchellové v mýdlové opeře Neighbours, kde ztvárnila školačku, z níž se stane automechanička. Seriál se stal populární ve Spojeném království. Její postava v příběhu navázala milostný poměr s postavou ztvárněnou Jasonem Donovanem. Vyústěním byl svatební díl vysílaný v roce 1987, jenž okouzlil 20 milionů britských diváků. Za herecký výkon byla jako první umělkyně oceněna čtyři australskými cenami Logie v jediném ročníku a stala se nejmladší držitelkou Zlaté Lodgie pro „nejoblíbenějšího televizního umělce“ na základě diváckých hlasů.
1987–1990: Kylie, Enjoy Yourself a Rhythm of Love Během benefičního koncertu pořádaného fotbalovým klubem Fitzroy, kde vystoupili ostatní herci z Neighbours, zazpívala s Johnem Watersem duet „I Got You Babe“ a přidala píseň „The Loco-Motion“. Producent Greg Petherick tuto skladbu zaranžoval pro demonahrávku a následně získala název „Locomotion“. Demo bylo odesláno řediteli vydavatelství Mushroom Records Garymu Ashleymu, který se rozhodl na začátku roku 1987 podepsat s Kylie Minogue smlouvu i díky popularitě v televizním seriálu. Debutový singl „The Loco-Motion“ byl v Austrálii vydán 27. července téhož roku, tři týdny po svatebním dílu Neighbours. Na prvních příčkách australských hitparád strávil sedm týdnů a stal se nejprodávanějším australským singlem osmdesátých let. Za píseň obdržela cenu ARIA pro nejprodávanější singl roku. Díky získané popularitě odjela v září 1987 do Londýna, aby pracovala s produkční trojicí Stockem, Aitkenem & Watermanem. Její členové Australanku téměř neznali a zapomněli na její příjezd. Přesto pro ni napsali skladbu „I Should Be So Lucky“, která vystoupala do čela žebříčků ve Spojeném království, Austrálii, Německu, Finsku, Švýcarsku a Hongkongu. Výsledkem byla druhá cena ARIA za nejprodávanější singl roku a ocenění za „mimořádný výkon“. Debutové album Kylie vydala v červenci 1988 ve formě sbírky dance-popových písní. V britských albových hitparádách se pohybovalo přes rok, včetně několika týdnů na první příčce. Ve Spojených státech mu prodejnost zajistila zlatou desku. Singl „The Loco-Motion“ se umístil na třetím místě Billboard Hot 100 a ovládl kanadský singlový žebříček. „Got to Be Certain“ pak jako její třetí singl dosáhl první pozice v Austrálii. Rovněž duet „Especially for You“ nazpívaný s Jasonem Donovanem vévodil britské hitparádě.
Druhé album Enjoy Yourself bylo vydáno v říjnu 1989. Do první desítky žebříčků vystoupalo na Novém Zélandu, v Japonsku, Austrálii, evropské albové hitparádě a první příčku obsadilo ve Spojeném království a Irsku. Rovněž písně „Hand on Your Heart“ a „Tears on My Pillow“ dosáhly vrcholu v britském singlovém žebříčku. Prodejnost alba však byla nízká v Severní Americe a americká nahrávací společnost Geffen Records zpěvačku vyřadila z portfolia. V únoru 1990 zahájila první koncertní turné Enjoy Yourself Tour na Britských ostrovech, Evropě, Asii a Austrálii. Také nazpívala vokály v remaku „Do They Know It's Christmas?“. Její debutový film The Delinquents měl premiéru v prosinci 1989. Přes negativní kritiku se u diváků stal oblíbeným. Ve Velké Británii utržil více než 200 tisíc liber a v Austrálii se stal čtvrtým komerčně nejúspěšnějším filmem z domácí produkce roku 1989 a nejúspěšnějším takovým snímkem v roce 1990.
Třetí studiové album Rhythm of Love vyšlo během listopadu 1990. Chris True jej v Allmusic označil za vyspělejší a vývojový skok vůči předchozím deskám. Na rozdíl od nich však nezaznamenalo komerční úspěch. Tři singly – „Better the Devil You Know“, „Step Back in Time“ a „Shocked“ – se přesto probojovaly do elitní desítky žebříčků ve Velké Británii a Austrálii. V partnerském vztahu se zpěvákem Michaelem Hutchencem ze skupiny INXS byl spatřován posun její osobnosti a odpoutání se od předchozí formy prezentace. V únoru 1991 zahájila turné Rhythm of Love Tour po Austrálii a Asii.
1991–1998: Let's Get to It, Kylie Minogue a Impossible Princess Čtvrté album Let's Get to It vydala v říjnu 1991. V britské albové hitparádě dosáhlo 15. příčky. Stalo se tak první deskou, která se neprobojovala do Top 10. Rovněž tak úvodní singl z alba, „Word Is Out“ byl jejím prvním, který se neumístil v britské Top 10. Další dva „If You Were with Me Now“ a „Give Me Just a Little More Time“ se již dostaly do Top 5. Na podporu alba v říjnu téhož roku vydala na turné Let's Get to It Tour do Spojeného království a Irska. Debutové kompilační album Greatest Hits uvolnila v srpnu 1992. Na čelo hitparády vystoupalo na Britských ostrovech a třetí skončilo v Austrálii. Singly „What Kind of Fool (Heard It All Before)“ a „Celebration“, ve formě coververze od Kool & the Gang, se prosadily do první dvacítky britské hitparády.
Smlouva s nahrávací společností Deconstruction Records v roce 1993 znamenala začátek nové fáze její kariéry. V září 1994 vydala páté album Kylie Minogue, které mělo dobrou prodejnost v Evropě a Austrálii. Producenty se stali Dave Seaman a Steve Anderson ze skupiny Brothers in Rhythm, orientující se na elektronickou taneční hudbu. Anderson předtím produkoval její singl u PWL, „Finer Feelings“. Hlavní singl z nové eponymní desky „Confide in Me“ strávil čtyři týdny na vrcholu australské singlové hitparády. Další dva, „Put Yourself in My Place“ a „Where Is the Feeling?“, dosáhly do Top 20 ve Spojeném království. Celé album s prodejností 250 tisíc kopií se umístilo na čtvrté příčce britského albového žebříčku. V tomto období si Minogue zahrála samu sebe v jednom z dílů komediálního seriálu Vikářka z Dibley. Poté co režisér Steven E. de Souza spatřil její fotku na obálce australského časopisu Who Magazine v rámci žebříčku třiceti nejkrásnějších lidí světa, nabídl jí roli ve filmu Street Fighter: Poslední boj s Jean-Claude van Dammem. Přestože v Severní Americe snímek utržil 70 milionů dolarů, neměl dobré kritiky, a Richard Harrington z The Washington Post nazval Minogue „nejhorší herečkou v anglicky mluvících zemích“. V roce 1995 se také objevila v krátkometrážním dramatu Hayride to Hell a roku 1997 v romantické komedii Diana & Me. V roce 1995 spolupracovala s australským hudebníkem Nickem Cavem na písni „Where the Wild Roses Grow“. Cave usiloval o spolupráci od té doby, co slyšel její píseň „Better the Devil You Know“, jejíž text charakterizoval jako „jeden z nejnásilnějších a nejúzkostnějších v pop music“. Videoklip jejich duetu byl inspirován obrazem Ofélie od Johna Everetta Millaise. Minogue v něm hrála zavražděnou ženu. Nad jejím tělem plujícím v rybníku se plazil had. Singl zabodoval v Evropě, když v několika zemích vystoupal do Top 10. V Austrálii se umístil na druhé příčce. Z předávání cen ARIA si skladba odnesla výhry v kategoriích „píseň roku“ a „nejlepší popová nahrávka“.
V roce 1997 navázala vztah s francouzským režisérem a fotografem Stéphanem Sednaouim, který podnítil rozvoj její kreativity. Společný zájem o japonskou kulturu inspiroval vznik fotografií ve stylu „superhrdinky gejši z manga“ pro šesté album Impossible Princess a videoklip k písni „GBI: German Bold Italic“, na němž spolupracovala s japonským diskžokejem Towou Teiem. Hudební inspirací se pro ni stali Shirley Manson, Garbage, Björk, Tricky a U2, rovněž tak japonští popoví hudebníci Pizzicato Five a Towa Tei. Na desce Impossible Princess z spolupracovala s Jamesem Deanem Bradfieldem a Seanem Moorem z Manic Street Preachers. Kompozičně se jednalo o taneční hudbu, čímž odrazila názory, že se snaží stylizovat do pozice indie popové zpěvačky. Po vydání v roce 1997 se objevily negativní recenze, ale zpětně bylo album oceněno jako její nejosobitější i nejlepší dílo. Sal Cinquemani ve vydání Slant Magazine''' z roku 2003 uvedl, že jednalo o „hluboce osobní výkon“ a „nejlepší album Minogue do této chvíle“. Obdobně Evan Sawdey z PopMatters v roce 2008 desku hodnotil jako „jedno z nejbláznivějších, téměř dokonalých dance-popových alb, jaké kdy vznikly“.