Vladimir Jakovlevič Propp (; 28. dubna 1895 Petrohrad – 22. srpna 1970 Leningrad) byl ruský lingvista, průkopník strukturalistického zkoumání lidových pohádek.
Život Narodil se v rodině německého sedláka původem z Povolží, v letech 1913–1918 studoval ruskou a německou filologii na Petrohradské univerzitě a pak učil ruštinu a němčinu na středních školách. Roku 1928 vyšlo jeho průkopnické dílo „Morfologie pohádky“ a od roku 1932 přednášel ruštinu a ruskou literaturu a později i literaturu německou na leningradské univerzitě. Později se zabýval hlavně folklórem a formálním rozborem lidových pohádek.
Myšlení Propp, jakožto literární vědec a naratolog, se zabýval problematikou narativních textů. Během svého života výrazně kritizoval tzv. finskou historicko-geografickou školu studia pohádek a folkloru, především Antti Aarneho kvůli jeho metodologii a postupům. Jeho kritika spočívá v tom, že podle Proppa jsou v pohádce důležité vztahy mezi motivy mnohem více než jednotlivé motivy a typy samy o sobě. Propp se považuje za nepřímého otce strukturalismu a podle Umberta Eca patří spolu s de Saussurem, Lévi-Straussem a Hjelmslevem ke strukturalistické „svaté čtveřici“. Následovníci Proppa jako např. Lévi-Strauss, Roland Barthes a Algirdas Julien Greimas, zkoumali podobné fenomény, ale nejen na pohádce, ale i na psané literatuře. Propp ve své práci používá biologizující metafory odvozené z přírodních věd („morfologie“). Zkoumá pouze texty a písemnou formu pohádek a ostatního folkloru, nevěnuje se živému vyprávění a ústní formě příběhů. Ve svých dílech cituje Goetheho chápání umění. Zavádí pojem ‚aktant‘ jakožto motiv v moderní naratologii.
Dílo Proppovy dvě hlavní studie o skladbě, prvcích a dějinných a kulturních kořenech pohádek jsou: Morfologie pohádky (Морфология сказки, Morfologija skazki, 1928) Historické kořeny magických příběhů (Исторические корни волшебной сказки, Istoričeskije korni volšebnoj skazki, 1946)
V první knize velice přesně a podrobně třídí různé větve pohádkového žánru a identifikuje neměnné funkce postav a jejich základní charakteristiky na základě přesvědčivé empirické dokumentace. Když kniha roku 1958 vyšla v překladech, vyvolala senzaci a významně ovlivnila strukturalistické badatele, zejména C. Lévi-Strausse.
V druhé knize se věnuje rekonstrukci vzniku pohádky a zasazuje ji do širokého kulturního a dějinného kontextu. V magickém příběhu nalézá tvůrčí a autenticky lidové ztvárnění dávných vztahů výroby a příslušných magicko-náboženských projevů.
Struktura pohádky Podle Proppa pohádka ve své „úplné“ formě obsahuje celkem 31. bodů. Nemusí být přítomny všechny, ale vždy v stejném pořadí. Tyto body jsou následující:
Člen rodiny odchází pryč (uvedení hrdiny); Zákaz uložený hrdinovi; Porušení zákazu (uvedení záporného hrdiny); Záporný hrdina se pokouší o řešení (pokouší se najít děti/poklad apod. nebo se budoucí oběť obrací na něj); Záporný hrdina získává informace o hrdinovi; Záporný hrdina se pokouší oklamat oběť a zmocnit se jí/jejích předmětů; Oběť je oklamána a nevědomky pomáhá zápornému hrdinovi; Záporný hrdina poškozuje člena rodiny; Neštěstí je odhaleno (hrdina je vyslán, je zavolán na pomoc apod., resp. poškozený hrdina je vyslán pryč; Hledač souhlasí s protiakcí nebo se pokouší o protiakci; Hrdina opouští domov; Hrdina je zkoušen, dotazován, napadán apod. připravuje se cesta, na níž získá magickou pomoc („dárce“); Hrdina reaguje na akci budoucího dárce (zkouška, osvobození zajatého, usmíření hádajících se, vykonává službu apod.; Hrdina získává magický předmět; Hrdina se přesouvá nebo je veden k tomu, za čím se vydal; Hrdina a záporný hrdina svádějí přímý boj; Hrdina je zraněn/označen; Záporný hrdina je poražen (zabit v boji, poražen v hádankách, zabit ve spánku, vyhnán apod.); Původní neštěstí je napraveno; Hrdina se vrací; Hrdina je pronásledován (někdo se ho pokouší zabít, oklamat apod.); Hrdina je zachráněn od pronásledování; Hrdina – nepoznán – přichází domů; Falešný hrdina si nárokuje jeho pocty; Hrdinovi je předložen těžký úkol (ordál, zkouška, hádanka, zkouška síly či vytrvalosti apod.); Zkouška složena; Hrdina je rozpoznán (díky znamení/zranění, které mu vtiskl záporný hrdina, nebo díky předmětu); Falešný hrdina nebo záporný hrdina je zajat; Hrdina získává nový vzhled (krásný, nové šaty apod.); Záporný hrdina je potrestán; Hrdina se žení a nastupuje na trůn (je odměněn).
Když se těchto 31 bodů pokusíme ještě více schematizovat, dostaneme celkem 5 základních bodů:
Hrdina objevuje nedostatek. Hrdina se vydává na cestu. Hrdina nachází pomocníka/protivníka. Hrdinovi je uložena zkouška. Hrdina je odměněn, nebo se rozvíjí nový nedostatek.
Při zabstraktnění jednotlivých bodů můžeme toto schéma aplikovat nejen na pohádky, ale i na jakýkoli ucelený příběh.
Externí odkazy
Literatura
Vladimír Jakovlevič Propp: Morfologie pohádky a jiné studie. Jinočany: H&H, 1999. ) Vilmos Voigt: Propp, Vladimir Jakovlevič. In: Enzyklopädie des Märchens, sv. 10 (2002), sloupce 1435–1442. Serena Grazzini: Der strukturalistische Zirkel. Theorien über Mythos und Märchen bei Propp, Lévi-Strauss, Meletinskij. Wiesbaden 1999 (DUV: Literaturwissenschaft). Reinhard Breymayer: Vladimir Jakovlevič Propp (1895–1970) – Leben, Wirken und Bedeutsamkeit. In: Linguistica Biblica 15/16 (1972), str. 36–77 (str. 67–77 bibliografie).
Reference
Související články Joseph Campbell
Kategorie:Ruští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Ruští lingvisté Kategorie:Pedagogové na Petrohradské státní univerzitě Kategorie:Absolventi Petrohradské státní univerzity Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Narození 28. dubna Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí v roce 1970 Kategorie:Úmrtí 22. srpna Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Pohřbení na Severním hřbitově (Petrohrad) Kategorie:Muži