náhled|Kamenná stavebnice 6A Anchor je kamenná stavebnice. Kamenné kostky mají barvu pískovce, cihly a břidlice. Základní rozměr kostky je 25 mm, existují stovky tvarů. Vyrábí se z písku, lněného oleje a křídy.
Kamenné stavby vznikají skládáním kostek na sebe, při stavění platí zásady statiky. Je určena k postavení opravdového kamenného prostředí, ve kterém si dítě hraje obvykle s figurkami. Systém stavebnic je tvořen základní stavebnicí číslo 6, k níž existují rozšiřující stavebnice označené písmenem A (6A, 8A, 10A atd. až 28A).
Plány Ke každé stavebnici jsou přiloženy historické předlohy, které jsou reprinty původních předloh vydávaných kolem roku 1900. Nové předlohy ke stavbám pro děti s jim blízkými tématy jako jsou hrady, zámky, paláce, pevnosti, věže vznikají v Čechách, jsou však přiloženy pouze k prvním několika stavebnicím.
Dějiny náhled|Kamenná stavebnice 10A V roce 1840 vymyslel německý pedagog Friedrich Wilhelm August Fröbel dřevěné kostky ke stavění pro rozvoj trojrozměrné představivosti dětí a dal podnět ke vzniku dřevěných stavebnic. Myšlenka měla předchůdce: již v roce 1863 vyvinul reformní pedagog Jan Daniel Georgens se svou ženou Marií von Gayette-Georgens hranatý systém kamenného stavění ve svém pedagogickém kruhu, kde se jako mladík účastnil i Gustav Lilienthal. V roce 1875 vymysleli bratři Gustav a Otto Lilienthalové recepturu na výrobu kamenných kostek, které řešily problém s nestabilitou kostek dřevěných (podle novější literatury šlo o vylepšenou recepturu z roku 1878, tvořenou směsí jemného písku, křídy a syrového lněného oleje, lisovanou do forem a vytvrzovanou při 150–200 °C). Bratři neměli udržitelný obchodní plán, a patent proto sami v Německu nezaregistrovali; sami si však podali americkou patentovou přihlášku s poznámkou "assignors to Friedrich Adolf Richter". Patent koupil Friderich Ad. Richter, v roce 1880 zahájil v Rudolstadtu (Německo) výrobu Richterových kamenných stavebnic Anker, poté co si vynález nechal v Německu patentovat. Komerční úspěch výrobku vedl k dlouholetému patentovému a soudnímu sporu mezi vynálezci a Richterem, který Richter nakonec vyhrál; Gustavu Lilienthalovi byla uložena pokuta 10 000 marek a po odvolacím řízení v listopadu 1887 musel zaplatit i 10 000 marek soudních nákladů. Ustavil uměleckou radu výtvarníků tvořících předlohy ke stavbám. Od roku 1890 rozšířil Richter svou nabídku o skládanku Tangram a od roku 1892 o hádanky "Pythagoras" a "Quälgeist", které navazovaly na stejnou geometrickou skládací techniku a prodávaly se pod stejnou značkou "Anker".
Kamenná stavebnice se prodávala a měla pobočky po celém světě. Postupně byla vytlačována nástupem plastů. Přestala se vyrábět v roce 1963 z rozhodnutí vlády bývalé NDR. V roce 1995 díky skupině nadšenců v čele s profesorem akustiky z vídeňské univerzity Dr. Plenge, za podpory EU, byla znovu zahájena výroba v Rudolstadtu. Firma poté přešla na Gerharda Gollnesta a Fritze-Rüdigera Kiesela, známé z hraček značek goki, Heimess a Holztiger. Od roku 2017 firmu provozuje rudolstadtská pobočka německé charitativní organizace Arbeiterwohlfahrt (AWO) jako sociální podnik s přibližně deseti zaměstnanci. Od roku 2005 jsou kamenné stavebnice dostupné českým dětem pod názvem Anchor, stavebnice z kamene.
Reference
Externí odkazy
české stránky kamenné stavebnice výrobce Anker Steinbaukasten GmbH Anchor, Dr. Hardy, USA Mezinárodní klub přátel Anchor, Holandsko
Kategorie:Stavebnice