Ötztalské Alpy jsou významným alpským pohořím. Leží na území Rakouska (Ötztaler Alpen) a na území Itálie (Alpi Venoste). Na italskou stranu hory zasahují zhruba třetinou své rozlohy (celkem 2850 km²). Ötztalské Alpy jsou nejmohutněji zaledněným pohořím Východních Alp. Ledovce zaujímají plochu více než 350 km²; největší z nich, Gepatschferner, je svou délkou 9,5 km jedním z největších ledovců Východních Alp. Nachází se zde 130 vrcholů vyšších 3000 m. Nejvyšším vrcholem je trojvrchol Wildspitze (3770 m).
Geologie Geologické složení je podobné jako u jiných vysokých pohoří Centrálních krystalických Alp. Mimo dominantní ruly jej v jižní části budují také dolomity a mramory.
Poloha Pohoří Ötztalské Alpy se rozkládá jižně od řeky Inn, které jej zároveň odděluje od západně ležící skupiny Samnaunské Alpy. Jižní geografickou hranicí je údolí Vinschgau (Val Venosta). Turisticky a komunikačně významné údolí Ötztal odděluje Ötztalské Alpy od Stubaiských Alp. na východě.
Vodopis Největší vodní plochou v Ötztalských Alpách jsou jezero Reschensee, přehradní nádrž Stausee Gepatsch a menší Vernagt-Stausee. Řeky odvodňující všechna rakouská údolí pohoří (Ötztaler Ache, Pitze, Fagge) se vlévají do řeky Innu. O odvodnění jižních (italských) údolí se starají řeky Passer, Karlinbach, Saldurbach či Rio Fosse, odvádějící vodu do italské řeky Adige.
Členění pohoří náhled|Letecký pohled na rakouskou část Ötzalských Alp Rakouská část Pohoří podle reliéfu dělíme na několik skupin. Na prvním místě to je hlavní hřeben Hauptkamm (Hintere Schwarze), z něhož v uzlovém bodě na vrcholu Palla Bianca vybíhá severním směrem nejvýznamnější vysoká rozsocha Weisskamm (Wildspitze). Mezi údolím Pitztal a Ötztal se táhne skalnatý hřeben Geigenkamm (Hohe Geige), který až na malé výjimky postrádá ledovce. Další příčný hřeben Kaunergrat (Watzespitze) leží mezi Pitztalským údolím a údolím Kaunertal. Západně od Kaunertalu leží poslední dvě horské skupiny rakouské části hor, Glockturmkamm (Glockturm) a menší skupina Naudere Berge (Mittlerer Seekarkopf). Italská část
Mezi údolími Valle Lunga a Val Senales leží plošně největší masiv Salurnkamm (Catena di Salurna) s druhým nejvyšším vrcholem Ötztalských Alp Palla Bianca (3738m). Západně od údolí Senales a jižně od hlavního hřebene leží málo navštěvovaná skupina Texelgruppe (Monte Rosso). Na severu se nachází ještě malý, ale zajímavý masiv Plaineiler Berge (Monti di Planoi).
Významné vrcholy Ötztalských Alp
V Ötztalských Alpách je na 700 výškových bodů označených jako vrcholy. Nejvýznamnější z nich jsou uvedeny v následující tabulce.
náhled|Niederjochferner a Similaun (3606) Vrchol Nadmořská výška (m)Wildspitze3774Weisskugel (Palla Bianca)3738Hinterer Brochkogel3624Hintere Schwärze3628Similaun3606Vorderer Brochkogel3562Grosser Ramolkogel3549Schalfkogel3537Watzespitze3537Hochvernagtspitze3535Fineilspitze3522Mutmalspitze3518Fluchtkogel3497Hochwilde3480Hinterer Seelenkogel3472Kreuzspitze3455Bliggspitze3453Salurnspitze3434Verpeilspitze3423Hochvernagtwand3400Hohe Geige3395Saykogel3360Glockturm3353Rofelewand3353Sexegertenspitze3350Luibiskogel3112Fundusfeiler3079
Infrastruktura Ötztalské Alpy mají velmi dobře vybudovanou infrastrukturu a dopravní tepny vedoucí do nitra hor jsou snad nejvíce rozvinuty ze všech velkých tyrolských pohoří. Přímo pod hlavní alpský hřeben zabíhají od severu dlouhá údolí s kvalitními silnicemi. To platí především o údolích Kaunertal, Pitztal a Venter Tal. Tento strategický přístup se však také negativně podepsal na tváři krajiny vybudováním gigantických lyžařských oblastí, které výrazně narušují horskou přírodu.
Turistika a historie náhled|Ötzi Memorial Turistika má v oblasti dlouholetou tradici. První chaty byly stavěny již na konci 19. století. O pradávném lidském působení svědčí rovněž senzační nález mumifikovaných zbytků lovce (Ötzi) z doby bronzové v sedle Tisenjoch v září roku 1991 (dnes uloženo v jihotyrolském archeologickém muzeu v Bolzanu). Mnohotvárný vývoj, dvojjazyčnost a pestré kulturní prostředí má na svědomí nebývale velký počet kulturních a světských památek. V údolí Venosta je nejvíce hradů a klášterů v celém Jižním Tyrolsku.
Významné horské chaty náhled|v údolí Pitztal (St.Leonhard) Většina chat v oblasti patří rakouskému Alpskému spolku Alpenverein nebo italskému CAI (Club Alpino Italiano). Hauptkamm: Zwickauer Hütte (2979 m), Settinger Hütte (2875 m), Similaun Hütte (3016 m), Rif.Bellavista (2842 m), Martin Busch Hütte (2501 m), Hochwilde Hütte (2866 m) Weisskam : Bresslauer Hütte (2844 m), Taschachhaus (2432 m), Vernagt Hütte (2755 m), Brandenburger Haus (3274 m) Geigenkamm : Braunschweiger Haus (2758 m), Chemnitzer Hütte (2323 m), Frischmann Hütte (2192 m) Kaunergrat : Verpeil Hütte (2016 m), Kaunergrat Hütte (2817 m), Riffelsee Hütte (2018 m), Salurnkamm : Weisskugelhütte (2542 m), Hinterberger Hütte (2538 m) Texelgruppe : Masogelato Eishof (2071 m), Rif. Petrarca (2875 m), Lodner Haus (2259 m) Nauderer Berge : Hohenzollernhaus (2123 m)
Turistická střediska Nauders Mittelberg Vent Obergurgl Sölden Senáles
Mapy Kompass č. 43 (Ötztalské Alpy) – 1:50000, č. 52 (Vinschgau/Val Venosta) – 1:50000 Freytag a Berndt č. S2 (Vinschgau) – 1:50000, č. 251 (Ötztal/Pitztal/Kaunertal) – 1:50000 Tabacco č. 04 (Val Senales) – 1:25000 AV Karte č. 30/6 (Wildspitze) – 1:25000, č. 30/1 (Ötztaler Alpen - Gurgl) - 1:25000)
Externí odkazy
Cestovní a informační průvodce Tyrolskem (oficiální česká verze) Průvodce po Evropských horách (svazek Rakouské Alpy a Italské Alpy - západ, vydavatelství Mirago) – a Lyžařská turistika v údolí Radurschl Lyžařská turistika v údolí Sexegerten Ötztalské Alpy na Summitpost
Kategorie:Pohoří v Rakousku Kategorie:Geografie Tyrolska Kategorie:Pohoří v Itálii Kategorie:Geografie autonomní provincie Bolzano Kategorie:Centrální krystalické Alpy