Třída Kaiser byla lodní třída dreadnoughtů Německého císařského námořnictva z období první světové války. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1912–1913. Ve válce nebyla žádná ztracena. V listopadu 1918 byly internovány na britské základně ve Scapa Flow, kde je v červnu 1919 potopily vlastní posádky.
Stavba Šlo o první německé bitevní lodě s turbínovým pohonem a novým řešením dělových věží. SMS Kaiser byla první německá bitevní loď poháněná parními turbínami. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Kaiserliche Werft Kiel, Howaldtswerke a Germaniawerft v Kielu, AG Vulcan Stettin v Hamburku a Schichau-Werke v Danzigu.
Jednotky třídy Kaiser: Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status SMS Kaiser Kaiserliche Werft Kiel 1909 22. března 1911 1. srpna 1912 V listopadu 1918 internována ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 potopena vlastní posádkou. SMS Friedrich der Grosse AG Vulcan 1910 10. června 1911 15. října 1912 V listopadu 1918 internována ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 potopena vlastní posádkou. SMS Kaiserin Howaldtswerke 1910 11. listopadu 1911 14. května 1913 V listopadu 1918 internována ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 potopena vlastní posádkou. SMS König Albert Schichau-Werke 1910 27. dubna 1912 31. července 1913 V listopadu 1918 internována ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 potopena vlastní posádkou. SMS Prinzregent Luitpold Germaniawerft 1911 17. února 1912 19. srpna 1913 V listopadu 1918 internována ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 potopena vlastní posádkou.
Konstrukce thumb|left|305mm dělové věže bitevní lodě Kaiser
Základní koncepce třídy Kaiser odpovídala britským bitevním lodí tříd Neptune a Colossus. Zdá se, že Němci vědomě okopírovali tehdy nejnovější britský design. Lodě třídy Kaiser ale byly širší a díky pozměněnému řešení paluby měla jejich děla větší rozsah palebného pole. Hlavní výzbroj představovalo deset 305mm kanónů ve dvoudělových věžích. Sekundární výzbrojí bylo čtrnáct 150mm kanón umístěných po jednom v kasematách. Doplňovalo je dvanáct 88m kanónů a pět pevných 500mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo šestnáct kotlů Marine a tři parní turbíny (různých typů) o výkonu 31 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 7900 námořních mil při rychlosti 12 uzlů. Svým pohonným systémem se odlišoval Prinzregent Luitpold, který měl pouze čtrnáct kotlů a dvě parní turbíny Parsons o výkonu 26 000 hp. Dosahoval rychlosti 20 uzlů.
Služba thumb|left|Friedrich der Grosse na poslední plavbě do internace do Scapa Flow. Na snímku je dobře patrné rozmístění dělových věží.
Všech pět bitevních lodí třídy Kaiser bylo nasazeno za první světové války, čtyři z nich bojovaly v bitvě u Jutska a dvě v druhé bitvě u Helgolandské zátoky. Friedrich der Große byl za války vlajkovou lodí Širokomořského loďstva. Celá třída válku přečkala. V listopadu 1918 byla plavidla internována na britské základně ve Scapa Flow, kde je 21. června 1919 při tzv. Incidentu ve Scapa Flow potopily vlastní posádky.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy