Disk z Nebry též známý jako Nebeský disk z Nebry je velmi dobře zachovaný bronzový kotouč o průměru asi 32 cm se zlatými inkrustacemi Slunce, Měsíce a hvězd, který údajně pochází ze starší doby bronzové, patrně ze 16. století př. n. l.. Byl součástí pokladu, nalezeného roku 1999 poblíž městečka Nebra (Sasko-Anhaltsko), asi 60 km západně od Lipska. Byl by to tak jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů poslední doby. Poskytuje také nový náhled na astronomické znalosti a techniky té doby. Tento detektorářský nález ovšem doprovázejí odborné pochybnosti.https://www.dguf.de/fileadmin/AI/ArchInf-EV_Gebhard_Krause_e.pdf - Critical comments on the find complex of the so-called Nebra Sky Disk.

Od roku 2002 je disk exponátem Sasko-anhaltského zemského archeologického muzea (Landesmuseum für Vorgeschichte Sachsen-Anhalt) v Halle.

Popis Bronzová zhruba kruhová deska o průměru asi 32 cm, uprostřed 4,5 mm a na kraji 1,7 mm silná, váží asi 2 kg. Materiál, slitina mědi a asi 2,5 % cínu, pochází z okolí Salcburku (Rakousko). Na zoxidovaný zelený povrch jsou přitepány zlaté inkrustace, znázorňující patrně sluneční kotouč, měsíční srpek a 30 malých kotoučků, z nichž sedm patrně znázorňuje Plejády. Kromě toho byl stejnou technikou dole znázorněn jakýsi oblouk a na protilehlých okrajích dva zhruba stejné segmenty (levý segment dnes chybí). Zlato pochází patrně ze Sedmihradska. Okraj desky je pravidelně perforován 40 otvory o průměru asi 3 mm.

Okolnosti nálezu Nebeský disk byl součástí pokladu, který kromě něj obsahoval bronzové meče, sekery, dláto a zlomky spirálovitých náramků. Nepatrný kousek březové kůry, uvízlý na jednom z mečů, byl radiokarbonovou metodou datován do 16. století př. n. l.

Poklad objevili dva hledači pokladů s detektorem v červenci 1999. Při svém nelegálním kopání zničili nejen nálezovou situaci, ale lopatkou poškodili také disk samotný. Protože podle zákona jsou archeologické nálezy na území Sasko-Anhaltska majetkem státu, nález zatajili a prodali na černém trhu za 31 tisíc marek. Dealer pak v roce 2000 prodal Nebeský disk soukromým sběratelům za 230 tisíc marek a ti nález převezli do zahraničí a následně se pokusili prodat archeologickému ústavu za 700 tisíc marek. Pracovníci muzea v Halle na případ upozornili německou policii, která překupníky zadržela a Nebeský disk byl pak zajištěn dne 23. února 2002 při policejní razii ve Švýcarsku. Následným šetřením byli vypátráni všichni překupníci i oba detektoráři, kteří výměnou za snížení trestu archeologům prozradili místo nálezu.

Německé soudy v roce 2003 potrestaly překupníky pokutou 5000 Euro respektive 150 hodinami veřejně prospěšných prací. Detektoráři byli odsouzeni k trestu vězení v trvání 4 a 10 měsíců. Proti rozsudku se odvolali a dokonce zpochybnili pravost nálezu, aby se vyhnuli trestu za krádež archeologické památky. Po důkladném zkoumání, na němž se podíleli archeologové, chemici i kriminalisté několika zemí, se podařilo doložit, že jednotlivé předměty pokladu pocházejí z téhož místa (vrch Mittelberg v pohoří Ziegelrodský les, odkud pochází mnoho archeologických nálezů) a byly uloženy ve stejnou dobu. Bronz všech předmětů vykazuje podobné složení. Odvolací soud proto následně v roce 2005 délku trestu oběma pachatelům navýšil.

Poprvé byl nález publikován roku 2002.

Historie disku Podrobné zkoumání ukázalo, že před uložením prošel disk několika proměnami. Vzhledem k tomu někteří vědci předpokládají, že byl původně vyroben někdy mezi roky 2100 př. n. l. a 1700 př. n. l.

V prvé fázi nesl jen inkrustované Slunce (nebo úplněk?), Měsíc a hvězdy a nebyl na okraji perforován. Ve druhé fázi přibyly oba segmenty na okraji desky, o nichž se soudí, že sloužily k určování roční doby, slunovratů a rovnodenností. Když se deska správně orientovala na blízký vrcholek Brocken, určoval segment rozptyl možné polohy východu a západu Slunce (82 stupňů) a dalo se tedy podle něho zjistit, jak se blíží slunovrat nebo rovnodennost. Pokud tato domněnka platí, plnila by deska podobnou úlohu jako patrně některé kamenné stavby ze starších dob. Ve třetí fázi přibyl dolní oblouk, jehož smysl není patrný. Někteří soudí, že by mohl znázorňovat „sluneční bárku“, jak je známa z jiných oblastí. Pravděpodobnější ovšem je, že se jedná o Mléčnou dráhu. Konečně dostala deska perforace na okraji, které snad sloužily k upevnění nebo přišití.

Materiál (zlato) jednotlivých fází vykazuje rozdílné složení.

Pochybnosti Několik odborníků vyslovilo pochybnosti ohledně správnosti oficiální datace a okolností nálezu, které se opírají o výpovědi zatčených detektorářů. Kritika poukazuje zejména na skutečnost, že v oblasti údajného nálezu nebyly až dosud objeveny žádné jiné stopy osídlení z doby bronzové, ale výhradně jen nálezy z doby železné. Kritikové také upozorňují na odlišné výsledky geochemických analýz ostatních bronzových předmětů. Podle těchto odborníků, disk a některé z předmětů netvořily jednotný soubor, ale pocházejí z různých nalezišť. Pokud jde o disk samotný, pak buď byl ve skutečnosti vykopán na jiném místě, než detektoráři udali, nebo disk pochází až z doby železné a na jiném místě byly vykopány předměty, které posloužily k jeho dataci.

Účel a význam disku Na rozdíl od dalších předmětů, mečů a seker, které odpovídají jiným nálezům z této doby a prostředí (tzv. Únětické kultury), astronomický disk z Nebry je zcela jedinečný a není tedy snadné zjistit, k čemu sloužil. Britský archeolog Harrison zpočátku dokonce pochyboval o jeho pravosti. Překvapivá je jak technická dokonalost provedení, tak i prostota tvarů. Je-li výklad druhé fáze správný, svědčí o nečekané vyspělosti astronomických znalostí, jaké se v této době dají doložit snad jen ve starověkém Egyptě a Babylonii. Na druhé straně původní podoba tomuto účelu nesloužila a o určení lze jen spekulovat. Toho se ihned ujali různí lovci záhad a senzací. Vědci se shodují jen v tom, že disk není import, nýbrž že byl vyroben někde ve Střední Evropě a že patrně sloužil rituálním a reprezentačním účelům.

Reference

Literatura Ute Kaufholz: Sonne, Mond und Sterne – Das Geheimnis der Himmelsscheibe, Anderbeck, Anderbeck 2004, Harald Meller: Die Himmelsscheibe von Nebra – ein frühbronzezeitlicher Fund von außergewöhnlicher Bedeutung, Archäologie in Sachsen-Anhalt 1/2002, str. 7-20 Wolfhard Schlosser: Zur astronomischen Deutung der Himmelsscheibe vom Nebra, Archäologie in Sachsen-Anhalt 1/2002, str. 20-23 Frank Hagen von Liegnitz: Die Sonnenfrau, WeserStrom Genossenschaft, Brémy 2002 Harald Meller a kolektiv: Der geschmiedete Himmel – Die weite Welt im Herzen Europas vor 3600 Jahren, Theiss-Verlag, Stuttgart 2004, National Geographic Deutschland 1/2004, str. 38-61 Uwe Reichert: Der geschmiedete Himmel, Spektrum der Wissenschaft 11/2004, str. 52-59 Der Sternenkult der Ur-Germanen, Der Spiegel 48/2002 Ernst Pernicka, Christian-Heinrich Wunderlich: Naturwissenschaftliche Untersuchungen an den Funden von Nebra, Archäologie in Sachsen-Anhalt 1/2002, str. 24-29

Související články Únětická kultura

Externí odkazy

Stručný popis / Stránka Landesmuseum v Halle Dokument BBC na Google Video Transcript of BBC Horizon documentary on the disc Study: Bronze disk is astronomical clock Pokus o archeologickou interpretaci

Kategorie:Pozorování vesmíru Kategorie:Archeologické nálezy v Německu Kategorie:Doba bronzová