Sasko-Anhaltsko ( ), je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Jejím hlavním městem je Magdeburk. Na severozápadě a západě hraničí s německou spolkovou zemí Dolním Saskem, na jihozápadě a jihu s německou spolkovou zemí Durynskem, na jihovýchodě s německou spolkovou zemí Saskem, na východě a severovýchodě pak s německou spolkovou zemí Braniborskem. V současných hranicích a rozloze existuje od 3. října 1990. Územím Saska-Anhaltska protékají řeky Labe, Sála, Unstruta a další. Na jihozápadě sem zasahuje pohoří Harz.

Dějiny Dějiny do roku 1944

Období od roku 1944 do roku 1945 1. července 1944 rozdělil nacistický režim dosud jednotnou pruskou provincii Sasko, skládající se ze 3 vládních obvodů (Magdeburk, Merseburg a Erfurt) na provincie Halle-Merseburg a Magdeburk. Vládní obvod Erfurt byl toho dne přičleněn k Durynskému říšskému místodržitelství.

Období od roku 1945 do července 1952 Po spojeneckém obsazení Německa je území pozdějšího Saska-Anhaltska začleněno do Sovětské okupační zóny Německa. V jejím rámci jsou 23. července 1945 obě provincie (s výjimkou Hornburgu, Wolfsburgu, Hehlingenu a několika dalších obcí, které se staly součástí Britské okupační zóny Německa), dále pak Anhaltsko, okrajová území Brunšvicka (exkláva Calvörde, města Hessen, Pabstoff, a východní oblasti okrese Blankenburg s městy Blankenburg, Rübelland, Hasselfelde, Hüttenrode, Heimburg, Stiege, Tanne) spolu s durynskou exklávou Allstedt začleněny do nově vytvořené provincie Sasko-Anhaltsko, jejíž metropolí se stalo Halle. Už od počátku svojí existence však nová provincie fungovala jako standardní autonomní německá země s vlastním zemským sněmem a zemskou vládou.

V roce 1947 je pak rozhodnutím spojenců oficiálně zrušen pruský stát a status Saska-Anhaltska se 21. července 1947 mění z provincie na zemi. Tehdejší země byla podstatně větší než dnes a měla rozlohu 24 576 km².

Dne 7. října 1949 vzniká na území sovětské okupační zóny Německa nový socialistický státní útvar Německá demokratická republika (NDR). Zprvu se jednalo o federaci 6 autonomních zemí. Jednou z nich bylo i Sasko-Anhaltsko. Postupně však docházelo k zesilování centralizace.

Období od roku 1952 do roku 1990 Dne 23. července 1952 však dochází na území NDR k odstranění posledních zbytků federalismu, přeměně NDR v centralistický stát a k faktickému zrušení zemí. 25. července 1952 se konaly ve všech dosavadních zemích NDR poslední schůze zemských sněmů, které nyní měly za úkol odhlasovat zákony o novém správním členění. Území dosavadního Saska-Anhaltska bylo rozděleno mezi nově vzniklé kraje Magdeburk, Halle, Postupim, Chotěbuz, Lipsko, malá část území se stala součástí krajů Erfurt a Gera. Kraje se pak dále členily na okresy a městské okresy. Tento stav trval až do roku 1990.

Období od roku 1990 do současnosti Po protikomunistických bouřích v roce 1989 pak 3. října 1990 dochází ke sjednocení NDR se Spolkovou republikou Německo a k obnovení zemí na území dosavadní NDR. Jejich hranice se už však nedržely původních zemských hranic z let 1945–1952, ale byly vytvořeny narychlo z hranic dosavadních okresů z let 1952–1990. Znovuvytvořená země Sasko-Anhaltsko byla vymezena územím celého dosavadního kraje Magdeburk; dále pak územím kraje Halle bez okresu Artem; k tomu ještě přistupoval okres Jessen z kraje Chotěbuz. Rozlohou je menší než původní země.

Části území původní země z let 1945–1952, které v letech 1816–1944 tvořily součást pruské provincie Saska se najednou ocitly v Braniborsku. Jedná se o území v dosavadních okresech Rathenow (území západně od řeky Havel s obcemi Steckelsdorf, Großwudicke, Zollchow, Bützer, Milow, Nitzahn), Brandenburg (západní část okresu s obcemi Bensdorf, Zitz, Wusterwitz, Wenzlow, Ziesar, Wollin, Gräben), Belzig (obec Görzke), Jüterbog (jižní část okresu s obcemi Marzahne, Blönsdorf, Seehausen, Oehna), Herzberg (celý okres), Bad Liebenwerda (celý okres), Senftenberg (severozápadní část okresu s městem Lauchhammer a obcí Grünewalde). Části území původní země (celé okresy Torgau, Eilenburg, Delitsch, a západní okraje okresu Leipzig) se staly součástí Saska, ke kterému tyto oblasti patřily do roku 1815 (pak v letech 1815–1944 součást pruské provincie Saska. Malá část původní země na jihu a jihozápadě (Schkölen s okolím; severovýchodní část okresu Sömmerda s městem Kölleda a obcemi Ostramondra, Großmonra; část okresu Nordhausen s obcemi Heiringen, Auleben; východní část okresu Artem s městem Artem a obcemi Wiehe, Roßleben, Donndorf, Bottendorf, Schönewerda, Reinsdorf, Voigtstedt, Bretleben, Helldrungen, Oberhelldrungen) byla začleněna do Durynska. Naopak byla do Saska-Anhaltska začleněna malá část braniborské oblasti Prignitz (nejsevernější část okresu Havelberg s městem Havelberg a obcemi Jederitz, Nitzow a Vehlgast-Kümmernitz) a malá část původního Durynska (Tultewitz patřící dnes k městu Bad Kösen, Schieben patřící dnes k městu Bad Kösen, Crölpa-Löbschütz, Janisroda, Prießnitz, Leislau, Molau, vesnice Utenbach patřící dnes ke stejnojmenné obci, Neidschutz patřící dnes k Naumburgu, Boblas patřící dnes k Naumburgu).

1. července 1994 pak došlo ke správní reformě, členění na 37 zemských okresů a 3 městské okresy z dob NDR bylo nahrazeno 21 zemskými okresy a 3 městskými okresy. Tento stav trvá dodnes.

Historické části Z historického hlediska tvoří většinu území moderního Saska-Anhaltska většina území bývalé pruské provincie Saska včetně území, které před 1. říjnem 1932 tvořilo východní výběžek provincie Hannoverska (město Elbingerode a obec Elend), nesmí se však zapomenout ani na bývalý spolkový stát Anhaltsko. Z názvů těchto dvou hlavních celků je odvozen název dnešní spolkové země. Kromě těchto území patří k Sasku-Anhaltsku také malá část oblasti Prignitz (město Havelberg a obce Jederitz, Nitzow a Vehlgast-Kümmernitz – do roku 1952 součást Braniborska); dále pak východní okrajové části bývalého spolkového státu Brunšvicka (bývalá enkláva Calvörde, a města Hessen, Pabstoff, Blankenburg, Rübelland, Hasselfelde, Hüttenrode, Heimburg, Stiege, Tanne); a malé části někdejších Durynských států Saska-Výmarska-Eisenašska (část bývalé enklávy Allstedt: obce Mittelhausen, Niederröblingen, Winkel, Wolferstedt, město Allstedt, vesnice Einzingen patřící dnes k obci Nienstedt, vesnice Landgrafroda patřící dnes k obci Ziegelroda. V letech 1920–1945 byla tato enkláva součástí Durynska) a Saska-Meiningenska (Tultewitz patřící dnes k městu Bad Kösen, Schieben patřící dnes k městu Bad Kösen, Crölpa-Löbschütz, Janisroda, Prießnitz, Leislau, Molau, vesnice Utenbach patřící dnes ke stejnojmenné obci, Neidschutz patřící dnes k Naumburgu, Boblas patřící dnes k Naumburgu. V letech 1920–1952 součást Durynska).

Města Významná města v Sasku-Anhaltsku: Dessau – historická metropole Anhaltska Halberstadt Halle (Saale) – největší město Saska-Anhaltska Lutherstadt Wittenberg – bývalé hlavní město Saska-Wittenbergu a pozdější metropole Saského kurfiřtství Magdeburk – hlavní město spolkové země Saska-Anhaltska Naumburg Quedlinburg Stendal Weißenfels

Předsedové vlád země Saska-Anhaltska 3. prosince 1946 – 13. srpna 1949: Dr. Erhard Hübener 13. srpna 1949 – 23. července 1952: Werner Bruschke V letech 1952 a 1990 byla země Sasko-Anhaltsko zrušena. 28. října 1990 – 4. července 1991: Dr. Gerd Gies CDU 4. července 1991 – 28. listopadu 1993: Profesor Dr. Werner Münch CDU 2. prosince 1993 – 21. července 1994: Dr. Christoph Bergner CDU 21. července 1994 – 16. května 2002: Dr. Reinhard Höppner SPD Od 16. května 2002: Profesor Dr. Wolfgang Böhmer CDU

Administrativní členění

Bývalé vládní obvody Do roku 2003 se Sasko-Anhaltsko členilo na 3 vládní obvody (německy Regierungsbezirke): Dessau Halle Magdeburk

K 1. lednu 2004 byly tyto vládní obvody zrušeny. Působnost všech 3 úřadů zrušených vládních obvodů přešla na zemský správní úřad se sídlem v Halle.

Zemské okresy Při první správní reformě 1. července 1994 bylo dosavadních 37 zemských okresů nahrazeno 21 novými zemskými okresy. Dále zde z předchozího členění zůstaly zachovány 3 městské okresy.

V současnosti probíhá v Sasku-Anhaltsku politická debata týkající se další případné správní reformy.

V současnosti se Sasko-Anhaltsko člení na 21 zemských okresů (německy Landkreise): Okres Obyvatele Rozloha (km²) Hustota zalidnění (Obyv./km²)Anhalt-Bitterfeld (ABI)187 8731 452,71129Burgenland (Burgenlandkreis; BLK)205 0971 413,36145Börde (BK)187 8332 366,1979Harz (HZ)244 2482 104,00116Jerichowsko (Jerichower Land; JL)101 0921 576,6664Mansfeld-Jižní Harz (Mansfeld-Südharz; MSH)160 9841 448,60111Sála (Saalekreis; SK)206 1461 433,22144Salzland (Salzlandkreis; SLK)222 7271 425,86156Stará marka-Salzwedel (Altmarkkreis Salzwedel; SAW)94 5452 292,5241Stendal (SDL)129 4812 422,9653Wittenberg (WB)144 9721 929,8975Městské okresy: Dessau-Roßlau (DE)91 24324 462373Halle (HAL)235 720135,021 746Magdeburk (MD)229 826200,951 144Sasko-Anhaltsko (ST)2 442 00022 446119

400px

Odkazy Reference

Externí odkazy

Volební výsledky Mapy Karte des Deutschen Reichs im Maßstab

Kategorie:Německé spolkové země