Pod pojmem pragocentrismus se rozumí soustředění politické a hospodářské moci do města Prahy nebo zdůrazňování významu a prosazování role Prahy jako politického a organizačního ústředí. Termín je obvykle používán kriticky s poukazem na charakter republiky jako centralizovaného státu, ve kterém má hlavní město jako nejdůležitější územní jednotka vliv na rozhodování v celém státě.
Historie V období první republiky se pro centralizaci moci do Prahy užíval termín pražáctví, které bylo srovnáváno s dřívější centralizací státní moci a financí do Vídně.
Před rozdělením Československa se o pragocentrismu mnohdy mluvilo v souvislosti se Slovenskem. Mnoho Slováků cítilo ukřivděnost a nespokojenost s koncentrací významných státních orgánů v hlavním městě České socialistické republiky a s výší investic, které do rozvoje hlavního města šly. Po roce 1989 a zejména 1993, kdy bylo Československo již rozděleno, užívali tento termín i Moravané.
Politická a hospodářská centralizace Do největšího města, které je současně hlavním městem státu, se přirozeně centralizuje řadu aktivit nejen v České republice (např. Paříž, Vídeň či Budapešť). Proti subjektivně vnímaným negativním vlivům takové centralizace působí do určité míry rozpočtové určení daní.
V případě Prahy je možno uvést následující příklady:
V politické sféře se zcentralizovala sídla většiny státních institucí do Prahy. Jsou to především prezident, parlament a vláda České republiky, ale i další vysoké úřady. Nezanedbatelný vliv na výsadní postavení Prahy v Česku má také přítomnost početného diplomatického sboru a jiných zastoupení zahraničních vládních a nevládních organizací.
Výjimkou při umístění významných institucí jsou však nejvyšší soudy České republiky, a to Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, dále také Nejvyšší státní zastupitelství a některé instituce kontrolní povahy, jako je např. Veřejný ochránce práv, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Všechny tyto instituce sídlí v Brně.
V hospodářství se výtka pragocentrismu opírá o skutečnost, že většina státem ovládaných a do značné míry monopolních firem (jako je energetický podnik ČEZ) i velkých nadnárodních firem má sídlo v Praze. Rovněž sídla tuzemských firem se často přesunují do Prahy. Také většina masových médií, jak veřejnoprávních (Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář), tak těch v soukromém vlastnictví (mj. TV Nova, velké deníky jako Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF Dnes či bulvární Blesk), má hlavní velké redakce v Praze.
Do Prahy se též ve velké části soustřeďuje dění v oblastech kultury, vědy, výzkumu a sportu. Praha je též nejdůležitějším místem cestovního ruchu v České republice. Praha byla v roce 2017 s vice než 8,5 milionu turistů páté nejnavštěvovanější město Evropy po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě.Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World (Výkaz 100 hlavních cílů: Praha je mezi nejnavštěvovanějšími cíli světa, . Expats.cz, 8. listopadu 2017 (anglicky).
Odkazy Reference
Související články Centralismus Moravské hnutí
Externí odkazy
pragocentrismus ve Slovníku cizích slov ABZ Centrizmus na webu Ptejte se knihovny
Kategorie:Politika v Praze Kategorie:Politický slang