náhled|upright=0.7|vpravo|M. E. Winge: Thór bojuje s obry (1872) Mjöllni, Mjollnir nebo Mjölnir je „Thórovo kladivo“ neboli kladivo boha Thóra, jedná se o božskou magickou zbraň, kterou podle severské mytologie vlastní bůh Thór. Mjöllni(r) znamená v překladu „drtič“. Aby Thor touto strašlivou zbraní mohl bezpečně vládnout, má kovové rukavice a opasek síly, který zdesetinásobuje sílu. Toto kladivo létá po obloze ve formě blesku. Thór jej nepoužíval jenom k zabíjení obrů, nýbrž s ním mohl oživovat své kouzelné kozly, žehnal s ním k sňatkům, nebo oral pole.
náhled|upright=0.5|vlevo|Mjöllni jako amulet Podle mýtického příběhu bylo ukováno dvěma Álfy (skřítky), kteří byli největšími mistry v kovářském řemesle, jako jeden z darů věnovaný bohům. Mjöllni(r) je poměrně malé, ale je nerozbitné a tak těžké, že mu může mu vládnout jedině Thór, ale jen s pomocí kouzelného opasku síly a rukavic, případně jeho syn Magni.
Po celé Skandinávii bylo nalezeno velké množství amuletů ve tvaru kladiva Mjöllni, svým tvarem nápadně připomínající křesťanské kříže. Byly nacházeny zejména v ženských hrobech. Měly nejen zdobnou funkci, ale i náboženský (kultovní) a ochranný účel. Uvažuje se o příbuznosti s křesťanským křížem, nebo o jako jeho pohanské protiváze, k tomu napovídá nejen tvar kladívek, ale také nález zachovalých forem ve kterých se Thórovy kladívka odlévala společně s křesťanskými křížky.
Mjöllni v severské mytologii náhled|upright=0.4|vlevo|Thór loví Jörmungandra v loďce na kamenné stéle, švédská Altuna náhled|upright=0.7|vpravo|E. B. Smith: Třetí dar – obrovské kladivo, dole jsou zobrazeny předešlé dary (1902) Podle severských mýtů bylo kladivo vyrobeno dvěma skřítky (či trpaslíky) známými jako „synové Ívaldiho“, Brokkem a jeho bratrem Sindrim, kteří ho ukovali ze srdce umírající hvězdy, jako třetí dar bohům, při sázce s Lokim. Kladivo je ukuto tak těžké, že jej zvedne jen sám Thór a jeho syn Magni. Vedle toho skřítci vytvořili ještě Freyovu loď Skídbladni, zlatého kance Gullinbursti, Freyův meč Sumarbrander, Ódinův oštěp Gungni nebo zlaté vlasy bohyně Sif, protože o její vlastní ji připravil lstivý bůh Loki.
Kladivo Mjöllni má podle mytologie několik podivuhodných vlastností. Je nerozbitné, vždy přesně zasáhne svůj cíl a poté se vrátí svému majiteli do ruky. Thór vrhá kladivo v podobě blesku a po neomylném dopadu se mu vrací do ruky. Díky kouzelným kovovým rukavicím (Megingjörð) může kladivo chytat zpět.
Také dokáže měnit velikost, mohlo se kdykoli zmenšit, aby je bůh mohl schovat pod svoji halenu. Kladivo je také nesmírně těžké, takže jej z říše Ásů uzvedne jenom Thór a jeho syn Magni, k tomu potřebuje opasek síly (Járngreipr), který desetinásobně zvyšuje již tak obrovskou Thórovu sílu. Je zvláštní tím, že má dost krátké topůrko. To bylo také považováno za jeho jedinou vadu. Navzdory tomu se stalo nejdůležitějším předmětem, který bohové získali.
Rituální předmět V severských zemích jsou nacházeny drobné amulety Thórových kladiv v různých provedeních a velikostech, které u sebe nosili vyznavači polyteistického severského náboženství (které bylo křesťany označováno jako pohanství), mezi ně patřili také válečníci, obchodníci a mořeplavci známí jako vikingové. Během svých námořních výprav a nájezdů se dostali až na Island, Grónska a do Británie, kde po sobě zanechali další unikátní amulety tohoto typu. Svým tvarem nápadně připomínají křesťanské kříže, mohli tedy být pohanskou reakcí na tehdy oblíbený módní trend mezi křesťany.
náhled|upright=0.5|vlevo|Originál Thórova kladiva nalezený v dánském Rømersdalu na ostrově Bornholm náhled|upright=0.6|vpravo|Mjöllni z runového kamene Vědci neměli dlouho žádný důkaz, který by výslovně potvrzoval, že nálezy představují Thórovo kladivo, dokud nebyl objeven exemplář s runovým nápisem. Byla také nalezena formička s dvěma otvory pro odlévání jak kladiva tak i kříže. Je zřejmé, že amulety byly oblíbeným obchodním artiklem bez ohledu k jaké náboženské tradici patřily.
Tvar kladiva byl specifický, nejčastěji mělo tvar kříže sv. Antonína a písmena T, ale často s vystouplým špičatým výčnělkem, takže mírně připomíná křesťanský kříž a germánské runy þurisaz, popřípadě teiwaz, kdy záleží na míře zašpičatění.
Jednalo se zřejmě o náboženský kultovní předmět nebo magický amulet, který měl svého nositele chránit před zlem, odvracet nebezpečí a neštěstí. Kladivo se nosilo zavěšené (obráceně, směrem dolů) za topůrko a mohlo být součástí složitějšího náhrdelníku nebo bylo opatřené kruhem, na němž byly zavěšeny další drobné amulety. Amulety Mjöllniru byly nacházeny zejména v ženských hrobech. Je zřejmé, že byly nošeny zejména ženami jako ochranné amulety a šperky.
Příbuzné předměty a symboly náhled|upright=0.7|vpravo|Zlatá kladiva (kříže) z ostrova Hiddensee Existovaly také různé výjimky. Například na ostrově Hiddensee byly nalezeny předměty ve tvaru tradičních kladiva, ale složené ze čtyř vzájemně propletených křížků. Na Islandu byl nalezen unikátní exemplář kladiva ve tvaru kříže s vlčí hlavou (proto je nazýván „vlčím křížem“).
náhled|upright=0.3|vlevo|Vlčí kříž (kladivo) z Islandu Dosud není objasněno, zda se jednalo o pohanské amulety představující Thórův Mjöllni(r) nebo již křesťanské kříže, případně o synkretismus obou věr. Islandské kladívko zvané „vlčí kříž“ je považováno za pohanský předmět vzhledem k negativní reputaci vlka v křesťanství. Vlčí hlava navíc představuje hlubší kulturní spojení se Skandinávií a obecně s Evropou, neboť na Islandu toto zvíře nežije. Existuje také teorie, že šelma na kříži představuje hlavu draka a předmět je alternativně nazýván „dračím křížem“, ale ani v tomto případě by nedošlo k většímu sblížení kříže s křesťanstvím.
náhled|upright=0.6|vpravo|Srovnání předmětů:A – UkonvasaraB – Mjöllni švédského typuC – Mjöllni tzv. „Vlčí kříž“ Zlatá kladívka z Hiddensee jsou považována za křesťanský kříž a dávána do souvislosti s pokladem dánského panovníka Haralda Modrozuba, který kolem roku 965 přijal křest a tím zavedl křesťanství v Dánsku.
Nejbližším předmětem severského Mjollniru je bezesporu finská Ukonvasara (Ukonkirves), což je magická zbraň finského boha hromu Ukka z finské mytologie. Ukko je nejvyšším bohem finského panteonu a je považován za ekvivalent nejen Thóra, ale také estonského boha Taary, baltského Perkunase a nakonec i slovanského Peruna. Ukonvasara znamená „Ukkovo kladivo“ a Ukonkirves „Ukkova sekera“. Stejným způsobem používá v indické mytologii bůh Indra vadžru („hromoklín“). Vedle kladiva či sekery boha Ukko bylo ve skandinávském, baltském a slovanském prostoru nalezeno ještě velké množství miniaturních hlavic sekyr, aniž by bylo známo, zda nějak souvisely s náboženským kultem boha hromu. Všechny byly patrně inspirovány skandinávskými předlohami a šířily se jako oblíbený obchodní artikl se severskými kupci. Pojem „Perunova sekera“ je moderní inovací napodobující termín „Thórovo kladivo“.
Symbolem Thórova kladiva byl mimo jiné i fylfot známý dnes víc pod jménem svastika. Ve 20. století byla svastika zneužita nacistickou ideologií. Navzdory tomu je stále tradičně používána jako náboženský symbol v umění a architektuře východních náboženství hinduismu a buddhismu.
Repliky a moderní šperky náhled|upright=0.6|vlevo|Mjöllni v moderním fantasy stylu náhled|upright=0.6|Moderní Mjöllni volně inspirované kladivem ze Skåne V současnosti různí výrobci po celém světě vytváří repliky historických kladiv nebo jejich moderní varianty jako šperky volně inspirované středověkými amulety. Tyto předměty různorodého vzhledu i kvality jsou často vyhledávány fanoušky severského heavy metalu (či „viking metalu“), stoupenci severského (germánského) novopohanství (zejména tzv. rekonstrukcionismu) a zájemci o historii vikingů a severské kultury, účastníky „oživlé historie“ (living history), případně lidmi z oblasti kulturistiky inspirovanými silně maskulinním Thórem.
V krajních případech můžou šperk zneužívat jako politický symbol krajně pravicoví aktivisté sympatizující s nacionalismem či neonacismem. Kultovní (náboženský) předmět mající původ ve středověku nemá nic společného s politickými směry a ideologiemi 20. století.
Galerie originálů z vikinského období
Galerie replik a moderních šperků
Mjöllni v heraldice a vexilologii
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Předměty severské mytologie Kategorie:Amulety