Meindert Hobbema [hobemá] (31. října 1638, Amsterdam – 7. prosince 1709, Amsterdam) byl vedle Jacoba van Ruisdaela nejvýznamnější nizozemský krajinář druhé poloviny 17. století.
Život Po smrti svých rodičů vyrůstal společně se svou sestrou v sirotčinci. Ve věku třiceti let se 2. listopadu 1668 v Oude Kerk (Starý kostel) v Amsterdamu oženil s kuchařkou amsterodamského starosty Eeltje Vinck van Gorcum. Svědky byli bratr nevěsty, Cornelius Vinck a malíř Jacob van Ruisdael. Z toho je zřejmé, že tito dva malíři byli v přátelském styku a také je tímto faktem odůvodněna hypotéza, podle níž byl Hobbema Ruisdaelovým žákem. Z manželství se mezi lety 1668 a 1673 narodily čtyři děti. Díky vlivu malířovy choti u amsterodamského starosty se Hobbema stal amsterodamským cejchmistrem vína a toto povolání vykonával dalších čtyřicet let. Malířství pro něj v této době bylo pouze druhým zaměstnáním, což bylo ovšem v holandském malířství 17. století zcela obvyklé. Manželé bydleli v Rozengrachtu poblíž Rembrandta, který zde trávil poslední nuzné roky života. Také Hobbemova finanční situace byla obtížná. Svou ženu, zesnulou roku 1704, přežil o pět let. Pochován byl 14. prosince 1709 na hřbitově pro chudé u Westerkerku (Západního kostela) v Amsterdamu.náhled|Alej u Middelharnisu , 1689
Malířské dílo náhled|Kopcovitá krajina s cestovateli a rybníkem náhled|zřícenina hradu Brederode
Umělecký vývoj První školení získal Hobbema u Cornelise Vrooma a Anthonia van Borssoma. V roce 1656 odešel z Amsterodamu přímo do Haarlemu, kde se učil u Jacoba van Ruisdaela. Zdá se, že Hobbemovo učednické období u Ruisdaela nebylo příliš dlouhé. První signované práce jsou totiž už z roku 1657, což dokládá, že se v té době prosazoval už jako samostatný tvůrce. Hobbema zůstal i po ukončení učednického vztahu v kontaktu s Ruisdaelem. Společně cestovali holandskými provinciemi od Twente kolem hranic až k Bentheimu. Dohady o tom, že se Hobbema po svém jmenování cejchmistrem věnoval malování jenom jako koníčku jsou vzhledem k velkému množství dochovaných prací z této doby nepravděpodobné. K tomuto závěru vede i jeho nejlepší dílo, Alej u Middleharnisu, pocházející z roku 1689.
Charakteristika Hobbemovy malby Dílo, silně ovlivněné Jacobem van Ruisdaelem, je tematicky omezeno na zobrazení lesních scén, vodních toků a ojediněle také na veduty holandských měst. Zatímco Ruisdael maloval také skalní útvary a od čistého krajinářství se posunul k moralisticky-didaktickému tématu memento mori, zůstal Hobbema méně dramatický a zahloubaný. Často v jeho obrazech převládá jasné světlo, přičemž jiskřivé denní světlo jeho krajin prosvětluje a září intenzivní bělí a modří nebe. Barevnost krajiny přechází od olivově zelené k šedé a červenožluté. V množství variant a s mistrovským provedením je zachyceno listoví stromů. S podivuhodnou jemností podává malíř světlo prosvětlující mraky a ozařující půdu, nebo clonou listoví pronikající světlo osvětlující další části olistěných korun stromů a zvyšující tak světelnou prostupnost scény. V několika obrazech je tento efekt ještě zesílen světelným zrcadlením na vodní hladině řeky nebo rybníka. Přesné zachycení krajiny je výsledkem intenzivního pozorování přírody v okolí Amsterdamu a na cestách až k vestfálské hranici. Opakující se motivy byly variovány bohatstvím faset při různém osvětlení, s různou barevností a ve všech ročních obdobích.
Připsaná díla Seznam Hobbemových děl od Georga Brouihieta z roku 1938 obsahuje přes 500 položek. Toto množství se dnes jeví značně diskutabilní. Hobbema byl za svého života málo úspěšným a zemřel jako velmi chudý člověk. V sedmnáctém století upadlo jeho jméno v Holandsku v zapomnění a v uměleckých příručkách 18. století (Houbraken, van Gool) není vůbec uveden. Na rozdíl od Ruisdaela, jehož díla se postupem let staly objektem zájmu byla Hobbemova signatura zapomenuta a jeho obrazy rovněž.
náhled|Thomas Gainsborough – Říční krajina, 1768–70
Vliv Hobbemova díla Stoupající poptávka po Hobbemových dílech v Anglii v druhé polovině 18. století však dokládá, že zde došlo k rozpoznání jejich mimořádné kvality. Hobbemovo dílo dokonce ovlivnilo řadu anglických krajinářů. Například rané dílo Thomase Gainsborougha je Hobbemovými obrazy výrazně ovlivněno. Na konci 19. století vzrostl také zájem amerických sběratelů , což dokládá zvýšená poptávka na uměleckém trhu i vzrůstající cena jednotlivých obrazů. Docházelo proto často k předatovávání obrazů, k falšování signatur i celých obrazů. V této souvislosti byla několikrát zkoumána i pravost obrazů Říční tok v lesnaté krajině (datovaný 1650, dříve v Bredelově sbírce) a Pastýři pod stromy (datovaný 1652, Fordova sbírka). Hobbema by je musel malovat ve věku 12 a 14 let. Pravděpodobně je zfalšována datace nebo jde o práci jiného umělce.
Galerie
Reference
Literatura Héris, Henri: Sur la Vie et les Ouvrages de Meindert Hobbema in La Renaissance: Chronique des Arts et de la Littérature 54, 1839 Thoré, Théophile E. J.: Hobbema Gazette des Beaux-Arts 4, 1859 Scheltema, P.:Meindert Hobbema: Quelques Renseignements sur ses Oeuvres et sa Vie Gazette des Beaux-Arts 16, 1864 Michel, Émile: Hobbema et les paysagistes de son temps en Hollande Paříž, 1890 Cundall, Frank: The Landscape and Pastoral Painters of Holland: Ruisdael, Hobbema, Cuijp, Potter Londýn, 1891 Rosenberg, Jakob: Hobbema Jahrbuch der Preussischen Kunstsammlungen 48, 1927 Broulhiet, Georges: Meindert Hobbema (1638-1709) Paříž, 1938
Externí odkazy
Meindert Hobbema na Web Gallery of Art
Kategorie:Narození v roce 1638 Kategorie:Úmrtí v roce 1709 Kategorie:Nizozemští malíři Kategorie:Nizozemští krajináři Kategorie:Muži Kategorie:Narození 31. října Kategorie:Úmrtí 7. prosince Kategorie:Narození v Amsterdamu Kategorie:Úmrtí v Amsterdamu