náhled|H.H. Scott 350, první stereo FM rádio v USA (1961) Stereofonie, zkráceně stereo, je vícekanálový záznam, přenos a reprodukce zvuku, která má v posluchačích vyvolat prostorový dojem.
Stereo zvuk je systém reprodukce zvuku, který využívá dva oddělené kanály (levý a pravý), aby vytvořil iluzi prostorového umístění zdrojů zvuku. Pochopení, že stereo zvuk je vlastně tvořen dvěma kanály mono, je klíčem k pochopení jeho fungování.
Mono kanály: Mono zvuk (zkráceně "monofonní") znamená, že zvuk pochází z jednoho zdroje nebo kanálu. Při poslechu mono signálu ve stereo systému se stejný zvuk reprodukuje z obou reproduktorů. Rozdělení zvuku: Ve stereo systému jsou dva samostatné kanály: Levý kanál (L): Obsahuje zvukové informace, které budou přehrávány v levém reproduktoru. Pravý kanál (R): Obsahuje zvukové informace pro pravý reproduktor. Rozdíly mezi těmito kanály určují, odkud má posluchač pocit, že zvuk přichází.
Původní systémy záznamu a přenosu zvuku nepoužívaly stereo efektu, ale byly pouze monofonní – jednokanálové. Po mnoha desítkách let experimentů se vícekanálový zvuk prosadil ve spotřební elektronice v šedesátých letech dvacátého století. První stereofonní nahrávka na našem území byla pořízena v pražském Rudolfinu 12. září 1958, a to předehra ke Smetanově Prodané nevěstě.
Gramofonový záznam U gramofonové desky bylo stereofonního záznamu dosaženo tak, že kmitání levého a pravého kanálu je vyryto (mechanicky rozdvojeno) do jedné jediné drážky v rovinách nakloněných vlevo a vpravo o 45° proti rovině desky. Dosahuje se tím i kompatibility s původním monofonním záznamem, protože vodorovný pohyb přenosky odpovídá součtu kanálů a tím i monofonnímu signálu.
Magnetofonový záznam U analogových magnetofonů je pro záznam každého stereofonního kanálu na magnetofonové pásce použita samostatná záznamová stopa.
Digitální záznam Pro digitální záznam stereofonního zvuku bývají oba kanály časově multiplexovány a na digitálním nosiči záznamu zaznamenány odděleně.
Rozhlasový přenos náhled|vpravo|Spektrum stereofonního signálu Stereo signál je sice možné přenášet amplitudovou modulací (AM) při zachování zpětné kompatibility (např. C-QUAMPAYNE, Chris. Introduction to the Motorola C-Quam AM Stereo System [online]. Motorola Inc., 1985 [cit. 2026-09-16]. S. 3. Dostupné z: [worldradiohistory.com worldradiohistory.com]. (en)), v praxi se však používá hlavně při frekvenční modulaci (FM), díky větší šířce pásma. Ve vysílači je frekvencí 38 kHz přepínán levý a pravý signál elektronickým přepínačem. Takto vytvoříme signál, kde je složka M (součet levého a pravého kanálu) a složka S (rozdíl levého a pravého kanálu). Složka M je ve frekvenčním rozsahu 30 Hz – 15 kHz a složka S v rozsahu 23–53 kHz (což je pro člověka neslyšitelné pásmo a proto je tento signál zpětně kompatibilní s mono signálem). K těmto složkám je ještě přidán tzv. pilotní signál s frekvencí rovnou polovině přepínacího signálu, čili 19 kHz. Ten umožňuje dekódování a zpětné vytvoření stereofonního signálu.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Filmové technologie Kategorie:Audiotechnika Kategorie:Televize Kategorie:Zvuk