Stockholm (zastarale česky ŠtokholmOttův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1906. sv. 24, s. 802. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:99563780-1084-11e5-ae7e-001018b5eb5c.Národní listy. Praha: Julius Grégr, 18.2.1912, 52(48, ranní vydání), s. 21. ISSN 1214-1240. Pozn.: 2. sloupec. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ff872fa0-6307-11e7-8b50-001018b5eb5c. nebo ŠtockholmČeský svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 9.7.1909, 5(39), s. . Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:0a92b1f0-7ed4-11e4-a422-001018b5eb5c.; ) je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země. Žije zde obyvatel, přibližně 1,4 milionu ve větší městské oblasti a 2,2 milionu v metropolitní oblasti. Město se rozkládá na 14 ostrovech na pobřeží jihovýchodního Švédska u ústí jezera Mälaren. Tato oblast byla osídlena již v době kamenné, tedy 6 000 př. n. l. a samotné město bylo oficiálně založeno roku 1252 pod názvem Birger Jarl.
Stockholm je kulturní, mediální, politické i ekonomické centrum Švédska. Region sám o sobě tvoří více než třetinu HDP (hrubý domácí produkt) Švédska. Patří mezi 10 nejlepších regionů v Evropě podle HDP na obyvatele. Je to globálně důležité město a hlavní středisko pro korporační ředitelství v severském regionu. Ve Stockholmu se nachází některé evropsky významné univerzity, například Institut Karolinska. Každoročně hostí udělování Nobelovy ceny. Nejcennější městské muzeum, Vasa Museum, je nejnavštěvovanější neumělecké muzeum ve Skandinávii. Stockholmské metro se veřejnosti otevřelo v roce 1950 a je dobře známé výzdobou jednotlivých stanic; ty byly nazývány jako nejdelší umělecké galerie na světě. Švédská národní fotbalová aréna se nachází severně od centra města, v blízké Solně. Město bylo hostitel olympijských her v roce 1912 a hostil i jezdeckou část na letních olympijských hrách roku 1956, ty se jinak konaly v Melbourne v Austrálii.
Stockholm je sídlo vlády Švédska a většiny vládních agentur včetně nejvyšších soudů. Vláda má sídlo v budově Rosenbad. Švédský Riksdag (Říšský sněm, parlament) má vlastní reprezentativní budovu. Stockholmský palác je oficiálním sídlem švédského panovníka – v současnosti krále Karla XVI. Gustava).
Historie města vlevo|náhled|Detail rytiny Stockholmu od Erika Dahlberga a Willema Swiddena z roku 1693 vlevo|náhled|Panorama Stockholmu z horkovzdušného balónu v roce 1868 vlevo|náhled|Stockholmská Kungsträdgården mezi lety 1890-1900 Po době ledové, kolem roku 8000 př. n. l. probíhaly v okolí Stockholmu rozsáhlé migrace, ale jak teploty klesaly, přesouvala se zvířata více na jih, kde již bylo snesitelnější podnebí. Když se země stala úrodná a kompletně oproštěná od permafrostu, život se vrátil i sem. Na křižovatce mezi Baltským mořem a jezerem Mälaren, tam, kde bychom dnes našli Staré město, je souostroví, které bylo obýváno vikingy asi 1000 př. n. l. Vikingové měli pozitivní dopad na obchod na území dnešního Švédska, protože vytvořili mnoho obchodních cest.
K tehdejšímu Stockholmu se vztahují i jména ze skandinávských ság, jako Agnafit nebo Heimskringla v souvislosti s legendárním králem jménem Agne Skjalfarbonde. Nejstarší písemná zmínka o názvu Stockholm je z roku 1252, kdy zde hodně kvetl obchod se železem. První část názvu (stock) znamená ve švédštině něco jako protokol, ačkoli to může mít také spojení se starým německým slovem (Stock), to v překladu znamená opevnění. Druhá část názvu (Holm) znamená ostrůvek a asi odkazuje na ostrůvek Helgeandsholmen v centru Stockholmu. O městu se říká, že jej založil jarl Birger, který chránil Švédsko před invazí cizích námořníků a zastavil drancování města Sigtuna.
Jádro nynějšího Starého Města (Gamla stan) bylo postaven na centrálním ostrově vedle Helgeandsholmen v polovině 13. století. Město původně vzniklo k obchodním účelům. Stockholm vyvinul silné ekonomické a kulturní vazby s městy Lübeck, Hamburk, Gdaňsk, Visby, Reval a Riga. V letech 1296 až 1478 byla městská rada Stockholmu tvořena z 24 členů, z nichž polovina byla vybrána německy mluvícími obyvateli města.
Strategický a hospodářský význam udělal ze Stockholmu důležitý faktor ve vztazích mezi dánskými králi z Kalmarské unie a národním hnutím za nezávislost, které se odehrávalo v 15. století. Dánský král Christian II vstoupil do města v roce 1520. Toho roku, 8. listopadu, se strhl krvavý masakr opozice. To vedlo k dalšímu povstání, které nakonec vedlo k rozpadu Kalmarské unie. S nástupem Gustava Vasy na královský trůn v roce 1523 počet obyvatel města začal růst.
V 17. století se Švédsko výrazně rozrostlo, jak hospodářsky tak politicky, což se odráželo i na vývoji Stockholmu. Mezi lety 1610–1680 počet obyvatel narostl tak, že byl 6× vyšší než před rokem 1610. V roce 1634 se Stockholm oficiálně stal hlavním městem Švédské říše. Byla vytvořena pravidla obchodování, která udělovala Stockholmu určité pravomoci v mezinárodním měřítku.
V roce 1710 zabil mor přes 20 tisíc (36 %) obyvatel Stockholmu. Po skončení velké severní války se populační růst zastavil a hospodářský růst zpomalil. Město bylo v šoku poté, co ztratilo své místo jako hlavní město velmoci. Nicméně Stockholm udržoval dál svoji roli politického centra Švédska a vyvíjelo se pod vládou Gustava III.
Ve druhé polovině 19. století, Stockholm získal vedoucí ekonomickou roli ze Švédsku. Populace také během této doby dramaticky rostla, hlavně kvůli imigrantům. Na konci 19. století bylo méně než 40 procent obyvatel Stockholmu skutečně narozeno ve Stockholmu. V této době vzniklo i mnoho vědeckých ústavů, mezi nimi i Institut Karolinska. Stockholm se stal moderním, technologicky vyspělým a etnicky různorodým městem ve druhé polovině 20. století. Mnoho historických budov bylo v modernistické éře strženo (včetně podstatných částí historické čtvrti Klara) a nahrazeno moderními prvky. Přesto se nemálo historických budov zachovalo i ve Starém městě.
V letech 1965 a 1974 se město rozšiřovalo velmi rychle, byly postaveny nové předměstské čtvrti, jako jsou Rinkeby a Tensta. Mnoho z těchto oblastí bylo kritizováno za to, že jsou nudné, šedé, všechny z betonových desek. Mezi nejčastější stížnosti patří ty na vysokou kriminalitu a rasismus. Dne 7. dubna 2017 spáchal přistěhovalec z Uzbekistánu teroristický útok ve Stockholmu.
Geografie střed|náhled|1128x1128px|Pohled na město z věže radnice Stockholm se nachází na jihu východního pobřeží Švédska blízko sladkovodního jezera Mälaren, to je třetí největší jezero ve Švédsku, které proudí do Baltského moře. Centrální části města tvoří čtrnáct ostrovů. Geografické centrum města se nachází na vodě, v Riddarfjärdenské zátoce. Více než 30 % území města se skládá z vodních cest a dalších 30 % se skládá z parků a zelených ploch. Klima je velmi podobné tomu z východní části Spojených států. Průměrná roční teplota je 10 °C, v únoru se teplota pohybuje okolo -3,0 °C, v létě se tyto hodnoty pohybují mezi 20 až 25 °C. Nejvyšší naměřená teplota ve Stockholmu byla 36 °C dne 3. července 1811, nejnižší naměřená teplota, -32 °C, padla 20. ledna 1814. Průměrně zde za rok naprší 539 mm vody. Stockholm je jedno z nejslunnějších měst v Evropě, průměrně se slunečního svitu do města dostane více, než jak je tomu v Paříži nebo Londýně.
MěsícLedenÚnorBřezenDubenKvětenČervenČervenecSrpenZáříŘíjenListopadProsinecRekordně vysoká, °C11,0 12,2 17,8 26,1 29,0 32,2 36,0 35,4 27,9 20,2 14,0 12,2 Poměrně vysoká, °C0,4 0,6 4,5 11,3 16,8 20,8 23,9 22,116,9 10,0 5,6 2,1 Denní průměr, °C -1,5 -1,4 1,5 7,0 12,1 16,2 19,6 18,3 13,6 7,6 3,8 0,2 Poměrně nízká, °C -3,4 -3,5 -1,4 2,8 7,4 11,5 15,2 14,4 10,2 5,2 1,9 -1,5 Rekordně nízká, °C -32 -30 -25,5 -22,0 -6,5 0,0 4,32,0 -3,5 -9,0 -18 -22,5 Průměrné srážky, mm392726 30 30 45 7266 55 50 53 46 Průměrné srážky (≥ 1,0 mm) dnů107777710101091110Průměrně hodin slunečního svitu v měsíci40661702352702782762271821004735
Ekonomika náhled|Sídlo společnosti Ericsson náhled|upright|Nejvyšší mrakodrap ve Stockholmu a druhý nejvyšší ve Skandinávii náhled|Železniční stanice Drtivá většina obyvatel Stockholmu pracuje v sektoru služeb, což představuje zhruba 85 procent pracovních míst ve Stockholmu. Je zde téměř úplná absence těžkého průmyslu, což dělá ze Stockholmu jednu z nejčistších světových metropolí. Mnoho pracovních míst se soustředí i na technologie hi-tech. Mezi největší zaměstnavatele města patří IBM, Ericsson a Electrolux.
Stockholm je finančním centrem Švédska. Hlavní švédské banky, jako je Nordea, Swedbank, Handelsbanken a SEB zde mají sídlo, stejně jako hlavní pojišťovny Skandia, Folksam a Trygg-Hansa. Stockholm je také domovem pro švédskou přední burzu Stockholm Stock Exchange (Stockholmsbörsen). V posledních letech hraje důležitou roli v ekonomice města i cestovní ruch. Stockholm je hodnocen jako 10. nejnavštěvovanější destinace v Evropě, za rok zde nabídnou ubytování více než 10 milionům turistů.
Největší společnosti podle počtu zaměstnanců:
Doprava
Veřejná doprava Stockholm má rozsáhlou síť veřejné dopravy zajišťovanou mnoha dopravci. Patří pod ní metro (Švédsky Tunelbanna) se třemi hlavními trasami (zelená, červená a modrá), které jsou různě rozvětvené do celkem sedmi linek (10, 11, 13, 14, 17, 18, 19), tramvaje (Spårvagn), které jezdí na pěti linkách (7, 7N, 12, 21 a 22) a autobusy, tzv. Blåbuss (modré autobusy), které se dělí na městské a příměstské. Do veřejné městské dopravy pak patří ještě příměstská železnice (Pendeltåg) se sedmi linkami spojující Stockholm s důležitými městy v okolí.
Stockholmské metro a některé jeho stanice bývají často obdivovány pro jejich architektonické ztvárnění a konstrukční řešení. Především hrubě osekána skála bez jakékoliv povrchové úpravy bývá populární mezi návštěvníky města .
Základní cena za jednorázovou jízdenku platnou 75 minut je 37 SEK, měsíční předplacená jízdenka stojí 930 SEK. Dostupné jsou také jízdenky pro turisty, jednodenní nebo třídenní, apod. Ve Stockholmské MHD se již několik let nepoužívá systém tarifních pásem, platí se dle doby jízdy.
Letecká doprava Stockholm je obsluhován dvěma hlavními letišti. Nejrušnějším a největším letištěm ve Stockholmu, ale i v celém Švédsku je Stockholm-Arlanda, které leží přibližně 40 km severně od centra města v okrese Sigtuna. Je využíváno především pro mezinárodní lety a některé vnitrozemské. Podstatně blíž centru města (cca 7 km) se nachází letiště Stockholm-Bromma. Toto letiště, které bylo otevřeno již v roce 1936, dnes zajišťuje především vnitrozemské lety a několik mezinárodních (avšak jenom v rámci EU). Doprava na něm byla částečně utlumena na počátku 60. let 20. století po otevření letiště Arlanda, v roce 1983 byly na letiště Arlanda přesunuty i veškeré zbylé vnitrostátní lety. K opětovnému rozvoji letiště došlo až po deregulaci letecké dopravy, v letech 2013 až 2019 šlo o třetí největší letiště ve Švédsku (po Stockholm-Arlanda a Göteborg Landvetter). Především pro potřeby nízkonákladových leteckých společností pak slouží ještě další dvě, podstatně vzdálenější letiště Stockholm Skavsta a Stockholm-Västerås (obě cca 100 km od centra města).
Lodní doprava Přeprava loděmi je vzhledem na geografii Stockholmu hojně využívaná. Lodě zde stavěli již Vikingové a patří i dnes mezi významné dopravní prostředky a to i v mezinárodní dopravě, kterou zajišťují trajekty.
Školství náhled|Stockholmská ekonomická škola Význam výzkumu a vyššího vzdělání rostl s osvícenstvím v 18. století, kromě Královské akademie věd byla založena mimo jiné i Stockholmská observatoř. Studia lékařství byla v roce 1811 posílena o Institut Karolinska. Kungliga Tekniska högskolan/KTH (tj. Institut technologií) byl založen v roce 1827, v současné době je největší ve Skandinávii, má asi 13 000 studentů. Stockholmu má k roku 2019 tři univerzity a 17 dalších vysokých škol, mimo jiné: Kungliga Tekniska Högskolan (Královská vysoká technická škola) – jedna z největších na světě, má svoji zastávku metra (Tekniska Högskolan) Kungliga Konsthögskolan (Akademie výtvarných umění)