Pojmem Satanic panic (satanská panika) se označuje společenský fenomén, který dosáhl svého vrcholu v 80. a 90. letech ve Spojených státech amerických a v menší míře také v Kanadě. Jeho podstatou bylo mylnémylné přesvědčení, že ve společnosti narůstá vliv nebezpečného satanistického kultu. V důsledku něho vypukla masivní kampaň zaměřená proti různým kulturním sférám (např. rocková a metalová hudba, hororové a fantasy knihy či filmy, hra Dungeons & Dragons, komiksy, atp.), nebo institucím a společenským skupinám (školy, denní centra, kluby, atd.). Některé případy vyústily v oficiální zákazy či významné soudní procesy. Jedná se o příklad moderní morální paniky či honu na čarodějnice.
Původ Původ tohoto fenoménu spadá do přelomu 60. a 70. let 20. století. Mimořádný úspěch filmů Rosemary má děťátko (1968), Vymítač ďábla (1973), Přichází satan! (1976), či Horor v Amityville (1977) a skutečné zločiny s prvky okultismu jako například Mansonova Rodina (1969), Samův Syn (1976 - 1977) či trojice vražd ve Fall River (1979 - 1980) vzbudily u veřejnosti dojem, že rapidně narostla moc temných sil a počet jejich uctívačů. Za opravdový počátek fenoménu Satanic panic je považováno vydání knihy Michelle Remembers (Michelle vzpomíná) od kanadského psychiatra Lawrence Pazdera a jeho pacientky Michelle Smithové. Pazder tvrdil, že u Smithové během terapie vyvolal potlačené vzpomínky na zneužívání, kterému byla vystavena v 50. letech svými rodiči, kteří byli členy satanistického kultu. Kniha byla autory prezentována jako reálný záznam aktivit podobného kultu včetně sexuálního zneužívání, obětování dětí, vyvolávání ďábla, a podobně. Tato tvrzení byla později opakovaně zpochybněna. Smithová například tvrdila, že byla dlouhou dobu držena kultem v zajetí, podařilo se však dohledat záznamy z této doby potvrzující její pravidelnou školní docházku. Zájem o tuto knihu však přinesl vlnu mnoha dalších podobných případů, kdy psychiatři údajně dokázali obnovit skryté vzpomínky svých pacientů na zneužívání kultem. Tyto praktiky se staly předmětem značné kritiky, jelikož se jednalo spíše o implantaci falešných vzpomínek, než obnovení těch potlačených. Vzhledem k odbornosti zúčastněných psychiatrů a zájmu renomovaných médií však podobné zprávy efektivně ovlivňovaly veřejné mínění, což vedlo k rychlému nárustu paniky. Ta se postupně zaměřila i na jiné sféry kulturního a společenského života.
Příklady
McMartin Preschool (1983) V roce 1983 obvinila matka jednoho z dětí navštěvujících školku McMartin Preeschool ve městě Manhattan Beach ze sexuálního zneužívání, které mělo nést rituální prvky. Bylo zahájeno masivní vyšetřování, které zahrnovalo výslechy stovek malých dětí z nichž 360 potvrdilo nějakou formu zneužívání. Pozoruhodné bylo stupňování popisovaných scénářů, které pod vlivem sugesce ze strany vyšetřovatelů přešlo od mírných forem zneužívání (např. svlékací hry) přes satanistické rituály zahrnující obětování zvířat, popíjení krve, zoofilii, či tajné podzemní tunely až po létajících čarodějnice. Jedno z dětí dokonce při prověřování fotografií uvedlo, že bylo zneužito Chuckem Norrisem. Tyto prvky výpovědí se následně objevily v mainstreamových médiích, kde byly prezentovány jako reálné jevy. Proces s obviněnými trval celých 9 let a stál 15 milionů dolarů, čímž se stal do té doby nejnákladnějším soudním procesem v historii Spojených států. Z 360 údajně zneužitých dětí bylo do procesu nakonec zahrnuto pouze 11. Jedinými obviněnými zůstali dcera zakladatelky mateřské školy Peggy Buckey a její syn Raymond. Oba byli v roce 1990 definitivně zproštěni všech obviněných. Veřejnost o jejich nevinně však nebyla přesvědčena a kromě toho, že tento mediálně mimořádně významný případ pomohl rozšířit satanskou hysterii, vedl také ke vzniku podobné hysterie ze sexuálního zneužívání dětí zahrnující masivní soudní procesy se vzdělávací a výchovnými institucemi či skupinami obyvatel (např. případy Country Walk, Kern County, Wanatchee, Little Rascals Day Care, Fells Acres Day School, a pod.)
Ricky Kasso (1984) Richard "Ricky" Kasso pocházel z Long Islandu v New Yorku. Ačkoliv pocházel z dobře fungující rodiny (oba rodiče působili v školství) byl známý jako tulák se zálibou v užívání drog. To mu vyneslo přezdívku Acid King podle jeho oblíbeného LSD, kterého podle svědků užíval až 40 dávek denně. V roce 1984 mu během večírku jeho kamarád Gary Lauwders ukradl 10 dávek PCP. Později Kassovi vše vrátil a konflikt se zdál být odvrácen. 19. června pozval Kasso Lauwderse, Jimmieho Troiana a Alberta Quinonese, aby si vyšli do lesa. Připojili se k nim další známí, ale když se jim kvůli vlhku nepodařilo rozdělat oheň, všichni se rozešli. Zůstala pouze tato čtveřice, která si vzala drogu, o níž se domnívali, že je to meskalin (šlo zřejmě o nekvalitní LSD). Po chvíli Kasso nečekaně napadl Lauwderse a začal ho surově bít. Potom vytáhl nůž a ubodal ho. Mnoho ran vedl na oči a obličej. Zbylá dvojice mu potom pomohla odklidit tělo. Kasso v následujících dnech dovedl k místu několik známých, kterým mrtvolu ukázal. S Troianem se rozhodli utéct z New Yorku, ale brzy byli dopadeni a obviněni z vraždy na základě výpovědi svědka, který se dozvěděl o "exkurzích" k Lauwdersově mrtvole. Quinones se rozhodl spolupracovat s vyšetřovateli. Během výslechu uvedl, že Kasso byl fascinován satanismem a během vraždy nutil Lauwderse prohlásit, že miluje Satana. Kasso se pouhých 10 dní po zadržení oběsil ve své cele. Média Lauwdersovu smrt interpretovala jako důsledek satanistického rituálu. Kassova fotografie ze zadržení, kdy byl oblečený do trička skupiny AC/DC, se stala ikonickou. V následujících měsících vypukl mediální cirkus, během kterého byl úplně opomenut vliv dlouhodobého užívání extrémního množství psychedelik, naopak celý narativ se točil okolo Kassovy záliby v metalové hudbě a okultismu.
Dungeons & Dragons (80. léta) Dungeons & Dragons (D&D) je desková fantasy hra na hrdiny, která poprvé vyšla v roce 1974 a rychle si získala oblibu mezi mladými lidmi. V roce 1979 spáchal její aktivní hráč Irving Pulling sebevraždu střelou do hrudníku. Jeho matka Patricia, hluboce věřící křesťanka, následně obvinila ředitele jeho školy, že dětem umožnil hru hrát a ta dovedla jejího syna k sebevražedným myšlenkám. V roce 1983 Pullingová založila hnutí B.A.D.D. (Bothered about D&D / Znepokojeni D&D), které velmi ostře a někdy až absurdně, útočilo na D&D a domáhalo se úplného zákazu. Pullingová a další stoupenci hnutí pravidelně vystupovali v televizi, kde v seriózních a respektovaných pořadech prezentovali šokující zjištění o D&D. Tvrdili například, že hra obsahuje Satanovu kletbu, prvky čarodějnictví, voodoo, vede k vraždě, sebevraždě, znásilnění, incestu, homosexualitě, sadismu, kanibalismu, a pod. Prezentovali také zaručená svědectví o tom, že se hráčům podařilo vyvolat skutečné démony či oživit mrtvé pomocí kouzel nekromancie. Ačkoliv se často setkávali se skepticismem, jejich aktivity vedly k zákazům a stažení hry z mnoha obchodů a škol. V roce 1991 několik oficiálních autorit z oblasti prevence sebevražd jejich tvrzení zamítlo. Za smrtí Irvinga zřejmě stály jeho dlouhodobé psychické problémy. Význam hnutí v následujících letech postupně upadal. Patricie v roce 1997 zemřela na rakovinu. Těmito událostmi se inspirovala 4. série populárního seriálu Stranger Things.
Heavy Metal a podprahové zprávy (80. léta) Součástí fenoménu Satanic panic byla také intenzivní kampaň proti heavy metalu. Ta se pohybovala jak v úrovni obecné, kdy tato hudba měla vést posluchače k satanismu, tak i ve formě konkrétních obvinění vůči jednotlivým umělcům a skupinám. V roce 1982 zveřejnila oficiální komise státu Kalifornie tvrzení, že píseň Stairway to Heaven od britské skupiny Led Zeppelin obsahuje část, která, pokud se přehraje pozpátku, obsahuje slova o Satanovi a číslu 666. Skupina všechna nařčení odmítla. Ve stejném roce došlo k opakovaným protestům proti skupině Iron Maiden kvůli jejich albu The Number of the Beast a jeho obalu, na kterém byla vyobrazena postava ďábla. V roce 1985 se dvojice kamarádů pokusila o sebevraždu při poslechu alba Stained Class od skupiny Judas Priest. Jedna z písní měla obsahovat podprahovou zprávu ve znění "Do it" (udělej to). V roce 1990 se konal soud, ve kterém byla skupina zproštěna všech obvinění. Ozzy Osbourne byl obviněný ze zodpovědnosti za smrt mladíka, který se zastřelil během poslechu jeho písně Suicide Solution. Podle Osbourna však nenabádá k sebevraždě, ale varuje před hrozbou alkoholismu, který je v podstatě pomalou sebevraždou. Inspirací pro vznik písně byla smrt frontmana AC/DC Bona Scotta. Také jeho původní kapela Black Sabbath byla obviňována ze satanismu kvůli své temné hudbě a image. Jedna z nejslavnějších rockových balad, Hotel California od Eagles, se stala terčem kritiky kvůli tomu, že onen titulní hotel měl ve skutečnosti představovat sídlo Církve Satanovi Antona Szandora LaVeye.
Oak Hill (1991) Frances a Daniel Kellerovy provozovali mateřskou školku v texaském městě Oak Hill. V srpnu 1991 si tříletá holčička postěžovala své matce, že jí Daniel naplácal na zadek. Ta se spojila se sociálními pracovníky a terapeuty a pomocí návodných otázek a sugesce jí přiměly vypovídat o účasti na satanských rituálech, které zahrnovaly zabíjení zvířat motorovou pilou, popíjení krve, čtvrcení dětí, či vykopávání mrtvol z hrobů. Stopy po sexuálním zneužívání u dívky následně potvrdil i pediatr. V roce 1992 započal soud s Kellerovými, kteří všechna nařčení odmítli. Sama dívka svá tvrzení opakovaně odvolávala, ale vždy byla donucena vrátit se k verzi zahrnující zneužívání a rituály. Během samotného procesu přiznal jeden ze svědků, že na něj byl vyvíjen nepřiměřený nátlak na základě kterého křivě vypovídal. Mezi důkazy patřila například čerstvě narušená hlína na místním hřbitově. Zaměstnanci hřbitova vypověděli, že s hlínou pracovali oni, ale jejich svědectví bylo odmítnuto. Kellerovy byli odsouzeni k 48 letům vězení. V roce 2009 se začal případem zabývat novinář Jordan Smith, který se spojil s lékařem, který původně potvrdil sexuální zneužívání. Ten své závěry přehodnotil a nález u malé dívky označil za běžnou fyziologickou odchylku. To vedlo k znovuotevření případu a propuštění Kellerových z vězení, ke kterému došlo po 21 letech v roce 2013. Oficiálně očištěni byli až v roce 2017.
Martensville (1993)
West Memphis Three (1993)
Seznam referencí