Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Luccianě, známá také pod názvem La Canonica ( nebo Santa-Maria-Assunta de Lucciana), je významná románská sakrální stavba v obci Lucciana v departementu Haute-Corse na Korsice. Od roku 2002 je kostel titulárním sídlem diecéze Mariana.
Historie Ve starověku byla místní Mariana vzkvétající římskou kolonií, kterou v roce 93 př. n. l. založil vojevůdce Gaius Marius. Křesťanství se zde uchytilo velmi brzy, což dokládá archeologický objev rozsáhlého paleokřesťanského komplexu z konce 4. století. Samostatná diecéze Mariana byla zřízena v průběhu 5. století, což z ní činí jeden z nejstarších biskupských stolců na Korsice.
V roce 1092 se diecéze stala sufragánní diecézí arcibiskupství v Pise, obdobně jako všechna ostatní korsická biskupství té doby. Románská katedrála Santa-Maria-Assunta byla založena v 11. století na místě zvaném „La Canonica“ a k jejímu slavnostnímu vysvěcení došlo v roce 1119, kdy obřad osobně vedl pisánský arcibiskup. Podle ostrovní tradice nechal tento chrám k oslavě Panny Marie vybudovat legendární hrabě Ugo Colonna jako poděkování za své vítězství nad Saracény.
Ve vrcholném středověku byl prostor za hlavním oltářem stavebně upravován v gotickém slohu. V roce 1130 bylo biskupství na základě papežského rozhodnutí vyjmuto z pisánské sféry a podřízeno arcidiecézi v Janově, a to společně s biskupstvím Accia a Nebbio.
V důsledku neustálých vojenských hrozeb se v letech 1269 až 1570 museli marianští biskupové z nechráněné katedrály opakovaně stahovat; v roce 1440 byl pak biskupský stolec natrvalo přenesen do pro-katedrály ve vnitrozemské obci Vescovato. V období renesance prošlo architektonickými úpravami zejména západní hlavní průčelí chrámu.
V roce 1563 papež Pius IV. sloučil diecéze Mariana a Accia do jednoho celku a následně je v roce 1570 zcela zrušil ve prospěch nově zřízeného diecézního sídla v chráněné Bastii. Definitivní konec autonomní historie severokorsické církevní správy přinesl napoleonský konkordát z roku 1801, který veškerá starobylá korsická biskupství sloučil do jediné diecéze se sídlem v Ajacciu.
Pro své výjimečné uměleckohistorické hodnoty byla katedrála 12. července 1886 prohlášena za francouzskou národní kulturní památku (monument historique).
Architektura a interiér Tato románská katedrála ze 12. století vyniká slohovou harmonií a mimořádně dobrým stavebním stavem. V odborné literatuře je obecně pokládána za jeden z nejkrásnějších a nejčistěji dochovaných středověkých monumentů na Korsice. Stavba je vybudována podle klasického podélného bazilikálního půdorysu.
V interiéru chrámu se vedle historického fondu nacházejí také dvě významná moderní umělecká díla: Socha svaté Devoty (Sainte Dévote): plastika, kterou v roce 2003 chrámu osobně daroval monacký kníže Rainier III. na připomínku historických vazeb a společné korsicko-monacké úcty k této světici. Monumentální bronzový Kristus: velkoformátový bronzový odlitek ukřižovaného Spasitele, který vytvořila současná malířka a sochařka Marie-Claude Sei Dominici, rodačka z Lucciany.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Historické památky na Korsice Kategorie:Vzniklo v 11. století Kategorie:Románské katedrály ve Francii Kategorie:Stavby v departementu Haute-Corse Lucciana Lucciana