Josef Benkeö de Kézdi-Sárfalva ( kézdi sárfalvai Benkeő József) (26. června 1842 Trnava – 1. března 1919 Budapešť) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1861 a bojoval v prusko-rakouské válce (1866). Byl důstojníkem jezdectva u různých jednotek a uplatnil se též jako pedagog. V závěru kariéry zastával čestné funkce u jedné z císařských gard a v roce 1907 byl penzionován v hodnosti generála jezdectva.
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Benkeö z roku 1816 Pocházel z uherské šlechtické rodiny s tradiční službou v armádě, narodil se v Horních Uhrách jako syn důstojníka Franze Benkeö. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém MěstěSVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 29 dostupné online a do armády vstoupil v roce 1861 jako poručík u 14. husarského pluku umístěného v Uhrách.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 416 dostupné online U této jednotky strávil několik let a již v roce 1864 byl povýšen na nadporučíka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1865; Vídeň, 1865; s. 411 dostupné online V roce 1866 se zúčastnil prusko-rakouské války, jeho 14. husarský pluk byl poté přemístěn do Štýrska se štábem v Radkesburgu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 497 dostupné online V roce 1872 byl povýšen na kapitána, jeho pluk byl v té době dislokován v Aradu v Sedmihradsku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 389, 435 dostupné online Působil jako pedagog na jezdecké kadetní škole.
V roce 1882 získal hodnost majora a byl povolán do Vídně jako velitel eskadrony císařské gardy rejtarů (Kaiserlich-königliche Reiter-Escadron)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 43 dostupné online s nadřízeným gardovým kapitánem princem Emerichem Thurn-Taxisem.Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 73 dostupné online U této elitní jednotky strávil sedm let (1882–1889) a mezitím byl povýšen na podplukovníka (1886).Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 521 dostupné online Ve Vídni v té době bydlel v ulici Lerchenfelderstraße 1 ve čtvrti Neubau.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1886; Vídeň, 1886; s. 212 dostupné online V květnu 1889 získal hodnost plukovníkaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 152, 620 dostupné online a převzal velení 7. husarského pluku v Kecskemétu (1889–1894).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 230 dostupné online Čestným majitelem této jednotky byl německý císař Vilém II., který také pluk v roce 1891 osobně navštívil.
K datu 1. listopadu 1894 byl povýšen na generálmajoraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1896; s. 85, 132 dostupné online a stal se velitelem 20. jezdecké brigády v Krakově (1894–1899).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1895; s. 244 dostupné online V roce 1899 se znovu vrátil do Vídně, kde byl jmenován do čestné hodnosti nadporučíka uherské královské gardy (Königlich ungarische Leibgarde)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1900; Vídeň, 1900; s. 26 dostupné online a mezitím získal hodnost polního podmaršála (1. listopadu 1898).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1900; Vídeň, 1899; s. 156 dostupné online Ve Vídni se usadil ve čtvrti Neubau (Neustiftgaße 5),Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1900; Vídeň, 1900; s. 63 dostupné online kde pak bydlel až do konce první světové války. Jeho nadřízenými v hodnosti gardového kapitána byli zástupci nejvyšší uherské šlechty hrabě Andreas Pálffy a princ Alois Esterházy. U gardových jednotek setrval Benkeö do roku 1907,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1906; s. 26 dostupné online kdy byl penzionován s titulární hodností generála jezdectva (General der Kavallerie 1. dubna 1907).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 13 dostupné onlinePřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1908; Vídeň, 1907; s. 181 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil trvale ve Vídni, kde se nadále angažoval ve veřejném životě jako prezident vojenského dostihového spolku Kampagne-Reiter-Gesselschaft. Bydlel ve čtvrti Neubau (7. vídeňský obvod, ulice Neustiftgaße 5).Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1910; Štýrský Hradec, 1910; s. 23 dostupné online Na této adrese pobýval ještě v roce 1918,Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1918; Vídeň, 1918; s. 70 dostupné online po první světové válce přesídlil do Budapešti, kde krátce poté zemřel 1. března 1919 ve věku 76 let.
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul s predikátem de Kézdi-Sárfalva, který rodina získala v roce 1803 s platností pro Uherské království a Sedmihradsko. Josef sám pro sebe získal potvrzení šlechtického stavu pro Rakousko (1894).SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 29 dostupné online Při příležitosti odchodu do penze obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 245 dostupné online Během služby v armádě se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku a v zahraničí.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 21 dostupné onlineAdolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1914; Vídeň, 1914; s. 73 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1894) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1896) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1901) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád Takova III. třídy (Srbsko)
Odkazy Reference
Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 82 dostupné online
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Narození 26. června Kategorie:Narození v roce 1842 Kategorie:Narození v Trnavě Kategorie:Úmrtí 1. března Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Muži