náhled|Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci v Moskvě 23. prosince 2021 Ruské ultimátum NATO z roku 2021 je označení pro soubor požadavků na změnu evropského bezpečnostního uspořádání, které Ruská federace v prosinci 2021 předložila Spojeným státům a členským státům NATO. Dva návrhy mezinárodních dohod byly americké straně předány 15. prosince a ruské ministerstvo zahraničí je zveřejnilo 17. prosince 2021.

Návrhy mimo jiné požadovaly zastavení dalšího rozšiřování NATO, návrat rozmístění vojenských sil a výzbroje v dalších evropských státech na úroveň z 27. května 1997, včetně stažení později rozmístěných aliančních jednotek a omezení vojenských aktivit NATO na Ukrajině, ve východní Evropě, na jižním Kavkaze a ve Střední Asii.

NATO hlavní požadavky odmítlo. NATO současně nabídlo další jednání o kontrole zbrojení, transparentnosti vojenských cvičení a snižování rizika incidentů.

Dne 24. února 2022 Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Terminologie

Samotné ruské dokumenty používaly označení „bezpečnostní záruky“ a byly zveřejněny jako návrhy dohod. Označení „ultimátum“ používali později představitelé NATO. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v květnu 2022 prosincové návrhy označil za „ultimátum NATO“ a uvedl, že Rusko požadovalo právně závaznou smlouvu, ukončení rozšiřování NATO a stažení Aliance z její východní části.

Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru z 18. prosince 2021 naopak odmítl označení ultimátum a uvedl, že Rusko nestanovilo lhůtu pro odpověď.

Pozadí

náhled|Vojáci bez označení u vojenské základny v Perevalném na Krymu 9. března 2014 během ruského obsazování poloostrova

NATO a Rusko podepsaly dne 27. května 1997 v Paříži Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti. NATO v něm mimo jiné uvedlo, že v tehdejším a předvídatelném bezpečnostním prostředí hodlá zajišťovat kolektivní obranu spíše schopností posilovat spojence než dodatečným trvalým rozmísťováním významných bojových sil v nových členských státech. Dokument zároveň výslovně uváděl, že nedává NATO ani Rusku právo veta nad jednáním druhé strany a nemá omezovat možnost přijímání nových členů.

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 NATO posilovalo obranu východního křídla. Na varšavském summitu v roce 2016 schválilo posílenou předsunutou přítomnost (enhanced Forward Presence, eFP). Čtyři mnohonárodní bojová uskupení byla v Polsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě rozmístěna v roce 2017.

Na podzim 2021 Rusko soustřeďovalo rozsáhlé vojenské síly poblíž hranic s Ukrajinou. Západní státy upozorňovaly na možnost ruského útoku, zatímco ruská vláda tehdy opakovaně popírala, že by invazi připravovala.

Předání a obsah návrhů

Oba návrhy byly předány 15. prosince 2021 v Moskvě americké delegaci vedené Karen Donfriedovou. Ruské ministerstvo zahraničí jejich text zveřejnilo o dva dny později.

Dohoda mezi Ruskem a členskými státy NATO

Návrh obsahoval mimo jiné následující ustanovení:

Článek 4 požadoval, aby Rusko a státy, které byly členy NATO k 27. květnu 1997, nerozmísťovaly na území dalších evropských států vojenské síly a výzbroj nad úroveň rozmístění existující k tomuto datu. Výjimky měly být možné se souhlasem všech smluvních stran. Článek 5 zakazoval rozmístění pozemních raket středního a kratšího doletu v oblastech, odkud by mohly zasáhnout území ostatních stran. Článek 6 požadoval, aby se členské státy NATO zavázaly k dalšímu nerozšiřování Aliance, výslovně včetně nepřijetí Ukrajiny. Článek 7 požadoval, aby státy NATO neprováděly vojenské aktivity na Ukrajině ani v dalších státech východní Evropy, na jižním Kavkaze a ve Střední Asii. Dokument rovněž předpokládal využívání Rady NATO–Rusko a vytvoření přímých komunikačních mechanismů pro řešení mimořádných situací.

Agentura Reuters uvedla, že přijetí ustanovení o rozmístění sil by mimo jiné znamenalo stažení mnohonárodních jednotek NATO rozmístěných v Polsku a v Estonsku, Lotyšsku a Litvě.

Smlouva mezi Ruskem a Spojenými státy

Návrh požadoval mimo jiné, aby Spojené státy zabránily dalšímu rozšiřování NATO směrem na východ a nepřipustily přijetí států bývalého Sovětského svazu do Aliance. Spojené státy neměly zřizovat vojenské základny ve státech bývalého Sovětského svazu, které nebyly členy NATO, ani s nimi rozvíjet vojenskou infrastrukturu či bilaterální vojenskou spolupráci.

Dokument dále obsahoval omezení rozmístění raket středního a kratšího doletu, pravidla pro operace strategických bombardérů a válečných lodí a požadavek, aby jaderné zbraně obou zemí byly rozmístěny pouze na jejich vlastním území. Poslední ustanovení by se dotklo systému jaderného sdílení NATO, při kterém jsou americké jaderné zbraně rozmístěny také v některých evropských členských státech NATO.

Reakce a jednání

Sergej Rjabkov 17. prosince uvedl, že Moskva je připravena začít jednat již 18. prosince a jako možné místo rozhovorů navrhl Ženevu. Spojené státy uvedly, že jsou připraveny o některých návrzích jednat, avšak část ruských požadavků považují za nepřijatelnou. NATO zdůraznilo, že Rusko nemůže rozhodovat o přijímání nových členů ani o vojenském uspořádání Aliance.

Bývalý americký diplomat Steven Pifer napsal, že neobvykle rychlé zveřejnění návrhů a obsah některých ustanovení mohly naznačovat, že Moskva očekává jejich odmítnutí.

Ruská vláda naproti tomu své návrhy prezentovala jako právně závazné bezpečnostní záruky potřebné k omezení napětí v Evropě.

Jednání v Ženevě, Radě NATO–Rusko a OBSE

Dne 10. ledna 2022 proběhlo v Ženevě mimořádné zasedání americko-ruského dialogu o strategické stabilitě. Americkou delegaci vedla náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová, ruskou Sergej Rjabkov. Shermanová označila část otázek za vhodnou k recipročnímu jednání, zároveň však odmítla uzavření NATO dalším zájemcům. Zdůraznila, že o evropské bezpečnosti nelze rozhodovat bez evropských spojenců a o Ukrajině bez Ukrajiny.

Dne 12. ledna 2022 se v Bruselu sešla Rada NATO–Rusko. Členské země NATO odmítly hlavní ruské požadavky a zopakovaly politiku otevřených dveří a právo každého členského státu na kolektivní obranu.

Aliance však nabídla pokračování rozhovorů o kontrole zbrojení, omezení raket, transparentnosti vojenských cvičení, prevenci vojenských incidentů a obnovení diplomatických a vojenských komunikačních kanálů.

Dne 13. ledna se návrhy zabývalo mimořádné zasedání Stálé rady OBSE. Ukrajinský zástupce Jevhenij Cymbaljuk při něm odmítl zpochybňování práva Ukrajiny zvolit si vlastní bezpečnostní uspořádání. Odkázal na Istanbulskou chartu evropské bezpečnosti a uvedl, že ruská bezpečnost nemůže být zajišťována popřením práv ostatních států.

Spor o bezpečnostní principy

Článek 10 Severoatlantické smlouvy umožňuje členským státům jednomyslně pozvat další evropský stát, který je schopen naplňovat principy smlouvy a přispět k bezpečnosti severoatlantické oblasti.

Princip svobodné volby bezpečnostních uspořádání obsahují Helsinský závěrečný akt z roku 1975, Pařížská charta pro novou Evropu z roku 1990 a Istanbulská charta evropské bezpečnosti z roku 1999. Poslední dokument současně stanoví, že státy nemají posilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti jiných států. Výklad nedělitelnosti bezpečnosti byl součástí sporu: Rusko jej spojovalo s odporem vůči rozšiřování NATO, zatímco americká odpověď zdůrazňovala, že jej nelze oddělit od práva jednotlivých států volit si spojenecké vztahy.

Písemná odpověď NATO a USA

náhled|thumbtime=20|Ruské a běloruské jednotky při cvičení Spojenecké odhodlání 2022 u Brestu v Bělorusku, 11. února 2022. Záznam ruského ministerstva obrany.

Dne 26. ledna 2022 předaly NATO a Spojené státy Rusku své písemné odpovědi. NATO současně uvedlo, že nebude ustupovat od základních principů euroatlantické bezpečnosti.

USA ani NATO plné texty svých odpovědí při jejich předání nezveřejnily. Dokumenty získal a 2. února 2022 publikoval španělský deník El País. Obsahovaly odmítnutí uzavřít NATO dalším členům i nabídky jednání o kontrole zbrojení a vzájemných opatřeních k posílení důvěry.

Rusko svou písemnou reakci zveřejnilo 17. února 2022. Uvedlo v ní, že na své klíčové požadavky nedostalo konstruktivní odpověď a že při nedosažení dohody může přijmout „vojensko-technická opatření“.

Dopad požadavků na Česko

náhled|Ministři zahraničí Ivan Korčok, Jan Lipavský, Dmytro Kuleba a Alexander Schallenberg na tiskové konferenci v Kyjevě 8. února 2022 (zleva)

Česká televize již 17. prosince 2021 uvedla, že se ruský požadavek na návrat vojenského rozmístění k úrovni roku 1997 týkal také Česka. Podle polského Centra pro východní studia by přijetí požadavku znamenalo stažení aliančních jednotek rozmístěných po tomto datu na území novějších členů.

Ministři zahraničí Bukurešťské devítky, včetně Česka, jednali 3. ledna 2022 s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Podle polského ministerstva zahraničí se shodli na potřebě společné reakce NATO a Evropské unie a odmítli rozhodování o bezpečnosti střední a východní Evropy bez konzultace s dotčenými státy.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský 27. ledna 2022 po jednání se Stoltenbergem uvedl, že ruské požadavky se týkají také české bezpečnosti a suverenity a podpořil zachování možnosti aliančního rozmístění ve východních členských zemích.

Stoltenberg při návštěvě Polska 25. března 2022 zpětně vysvětloval odmítnutí ruských požadavků tím, že návrat k poměrům před rokem 1997 by znemožnil stejnou ochranu všech spojenců a vytvořil členství „druhé kategorie“.

Související články

Rusko-ukrajinská krize (2021–2022) Ruská invaze na Ukrajinu Vztahy NATO a Ruska Zakládající akt Rusko–NATO

Odkazy

Reference

Externí odkazy Vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského po jednání v NATO, 27. ledna 2022 – ČT24 (video) Rozhovor s generálem ve výslužbě Petrem Pavlem o ruském vojenském soustředění a bezpečnosti Ukrajiny, 7. prosince 2021 – Interview Plus, Český rozhlas (audio a video) Návrh dohody Rusko–NATO z 17. prosince 2021 – ruské ministerstvo zahraničí Návrh smlouvy Rusko–USA z 17. prosince 2021 – ruské ministerstvo zahraničí Tisková konference po jednání Rady NATO–Rusko, 12. ledna 2022 – NATO, videozáznam

Kategorie:NATO Kategorie:Zahraniční vztahy Ruska Kategorie:Události roku 2021 Kategorie:Mezinárodní vztahy v roce 2022 Kategorie:Zahraniční vztahy USA Kategorie:Zahraniční vztahy Ukrajiny Kategorie:Rusko-ukrajinská válka Kategorie:Vztahy NATO a Ruska