Sekavčík horský (Sabanejewia balcanica) též sekavčík balkánský je drobná všežravá paprskoploutvá ryba z čeledi sekavcovitých. Žije demerzálním způsobem ve sladkovodních tekoucích vodách. V Česku patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Názvosloví Rodové označení bylo pojmenováno podle ruského zoologa a přírodovědce Leonida P. Sabanejeva.
Ve starších českých publikacích byl uváděn jako sekavčík horský a byl chybně ztotožňován s druhem Sabanejewia aurata, který se v ČR nevyskytuje. V roce 2002 bylo navrženo používaní nového názvu sekavčík balkánský. Ale sekavčík horský je vžitý název, který se i nadále používá.
Rozšíření Vyskytuje se v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Česku, Chorvatsku, Makedonii, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Slovinsku na Ukrajině a v Rusku. V Česku byl jeho výskyt potvrzen v 50. letech 20. století v řece Bečvě. Od té doby byl v ČR až do roku 2001 považován za vyhynulého. Ve zmíněném roce roce byl objeven v řece Vláře, kam se spontánní migrací rozšířil z území Slovenska. V roce 2018 byla objevena populace sekavčíka horského v evropsky významné lokalitě Meandry Jihlavy.
Popis a způsob života Dorůstá do délky zhruba 10 centimetrů, výjimečně až 14 centimetrů. Obvyklá hmotnost nepřekročí 10 gramů, výjimečně dosáhne až 15 gramů. Dožívá se až 4 let. Důležitým rozlišovacím znakem je tmavá skvrna ve tvaru dvojitého půlměsíce na ocasní bázi. Jeho tělo je protáhlé a z boku zploštělé. Délka hlavy je stejná jako délka ocasního násadce. Má malou tlamu a tři páry vousků. Samci mají především v době tření nápadně vzduté boky pod hřbetní ploutví. Tělo má žlutošedé až šedozelené zbarvení s nazlátlým odleskem. S řadou typicky 10–17 tmavých skvrn. Zbarvení doplňuje hřbetní mramorování.
Žije u dna v čistých sladkovodních tekoucích vodách se štěrkovým dnem, pokrytém jemnými nánosy. Vyhledává lokality s hloubkou do 50 centimetrů. Skrývá se mezi kameny a na zimu se zahrabává do písku. Mladí jedinci se zdržují poblíž břehů. Rozmnožování probíhá třením mezi dubnem a červnem, a to ve 2 až 3 dávkách. Samice uvolňuje zhruba 200 až 1800 jiker. Pohlavní dospělosti dosahuje mezi 1. a 2. rokem života. Jedná se o teritoriální druh. Živí se planktonem a hmyzem.
Synonyma Cobitis aurata balcanica Karaman, 1922 Cobitis balcanica Karaman, 1922 Sabanejewia aurata balcanica Karaman, 1922 Cobitis aralensis Kessler, 1877 Cobitis aurata bosniaca Karaman, 1963 Sabanejewia aurata doiranica Economidis, 1995 Cobitis hohenackeri Kessler, 1877 Cobitis montana Vladykov, 1925 Cobitis aurata radnensis Banarescu, Müller & Nalbant, 1960 Sabanejewia aurata thrakica Economidis, 1995
Odkazy Reference
Kategorie:Sekavcovití Kategorie:Sladkovodní ryby