Karl Ludwig svobodný pán von Lederer ( Carl Ludwig Freiherr von Lederer) (5. září 1837 Velký Varaždín – 28. července 1915 Vídeň) byl rakousko-uherský generál šlechtického původu. V c. k. armádě sloužil od roku 1853 a zúčastnil se dvou válečných tažení. Později byl velitelem u různých jednotek jezdectva a nakonec řadu let zastával důstojnické funkce u císařských gard ve Vídni. V roce 1900 byl penzionován v hodnosti generála jezdectva.
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Ledererů Pocházel ze šlechtické rodiny s vojenskou tradicí, narodil se v Banátu jako mladší syn c. k. polního podmaršála Karla Lederera (1800–1886), matka Amálie (1804–1890) patřila k uherské šlechtické rodině Tiszů.Rodokmen rodiny Ledererů in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online Do armády vstoupil v šestnácti letech jako dobrovolník u 30. pěšího pluku a ještě téhož roku získal hodnost poručíka (1853).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1855; Vídeň, 1855; s. 454 dostupné online V roce 1854 byl již nadporučíkem u 2. dragounského plukuMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1856; Vídeň, 1856; s. 438 dostupné online a v roce 1857 byl povýšen na rytmistra u 10. husarského pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 445 dostupné online S touto jednotkou se zúčastnil války se Sardinií a bojoval v bitvě u Magenty (1859). Další služební roky strávil u 6. husarského pluku, v roce 1866 obdržel hodnost majora a bojoval v prusko-rakouské válce. V roce 1867 byl povýšen na podplukovníka a působil jako pedagog na Vojenském jezdeckém institutu ve Vídni.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 485 dostupné online Do roku 1871 sloužil u 14. husarského pluku v Mariboru.Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 602 dostupné online
V roce 1871 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 2. husarského pluku v Brašově,Kais. Königl. Militär Schematismus 1872; Vídeň, 1872; s. 459 dostupné online od roku 1873 velel 16. husarskému pluku v Debrecíně.Kais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 449 dostupné online K datu 1. května 1878 získal hodnost generálmajora a převzal velení 1. jezdecké brigády ve Vídni,Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 118 dostupné online později velel 14. jezdecké brigádě v Přemyšlu v Haliči.Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 120 dostupné online Ke dni 1. ledna 1883 byl povýšen na polního podmaršála a stal se velitelem 24. pěší divize. Krátce poté však aktivní službu opustil a stal se důstojníkem u elitních sborů císařských gard. Nejprve byl nadporučíkem uherské královské gardy (Königlich ungarisch Leibgarde),Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 71 dostupné online od roku 1885 byl nadporučíkem první harcířské gardy (Kaiserlich-königliche Erste Arcieren-Leibgarde).Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 72 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1888; Vídeň, 1887; s. 33 dostupné online Získal hodnost titulárního generála jezdectva (General der Kavallerie, 25. října 1897)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 90, 141 dostupné onlinePřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online a k datu 1. června 1900 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 103 dostupné online
Po odchodu do výslužby se trvale usadil ve Vídni, bydlel v domě Ebendorferstraße 4 v 1. vídeňském obvodu (čtvrť Innere Stadt).Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1908; Štýrský Hradec, 1908; s. 25 dostupné online Zemřel 28. července 1915 ve věku 77 let.
Rodina Oženil se v Prešpurku 26. května 1885, jeho manželkou se stala hraběnka Franziska Karolina Szecsénová von Temerin (1854–1931), dcera dlouholetého císařského nejvyššího maršálka a vlivného politika hraběte Antala Szécsena (1819–1896).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1887; Gotha, 1886; s. 1001 dostupné online Díky tomuto manželství byl Karl Lederer švagrem diplomata hraběte Nikolause Szécsena (1857–1926), rakousko-uherského velvyslance ve Vatikánu a velvyslance ve Francii. Manželství Karla Lederera a Franzisky Szécsenové zůstalo bez potomstva. Franziska jako vdova nadále žila v ulici Ebendorferstraße 4.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1930; Vídeň, 1930; s. 877 dostupné online
Měl dva sourozence, bratr Ladislaus byl majorem v c. k. armádě, sestra Caroline byla čestnou dámou Ústavu šlechtičen v Brně.Gothaisches genealogisches taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1880; Gotha, 1879; s. 422 dostupné online
Z rodu Ledererů vynikl v armádě mimo jiné Karlův strýc August von Lederer (1807–1882), který dosáhl generála jezdectva a v závěru kariéry byl také dlouholetým důstojníkem císařské gardy harcířů. O generaci dříve vynikl Ignaz von Lederer (1769–1849), který se uplatnil jako vojevůdce v napoleonských válkách a nakonec se stal polním maršálem.Ignaz von Lederer na webu napoleon-series.org dostupné online
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul svobodného pána (barona), který rodina získala v roce 1778.Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1848; Gotha, 1848; s. 222–225 dostupné online Jako důstojník císařské gardy obdržel v roce 1891 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1893; Vídeň, 1892; s. 187 dostupné online Během služby v armádě se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku a v zahraničí.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 23 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1898; s. 25 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1859) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1893) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa (1900) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (Německo) 60x60pixelů komandér Řádu Ludvíkova (Hesensko)
Odkazy Reference
Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; dostupné online
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští baroni Kategorie:Tajní radové Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Ludvíkova Kategorie:Narození 5. září Kategorie:Narození v roce 1837 Kategorie:Narození v Oradeji Kategorie:Úmrtí 28. července Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži