Kapucínský klášter v Žatci je bývalý konvent řádu kapucínů ze 17. století s přilehlým kostelem Korunování Panny Marie. Nachází se na třídě Obránců míru č. 299 na jižním předměstí města Žatce. Současným majitelem celého objektu kláštera se zahradami je město Žatec. Po celkové zdařilé rekonstrukci dokončené v roce 2024, dnes klášter slouží jako víceúčelové společenské a kulturní centrum. Zařízení zahrnuje místo pro komunitní setkávání, a je zde také robotické centrum pro děti, ale také charitativní zařízení sociálních služeb, centrum pro duševní zdraví.

Historie vlevo|náhled|Kapucínský klášter v Žatci s kostelem Korunování Panny Marie v době před rekounstrukcí Kapucíni do Žatce přišli v roce 1675 na pozvání měšťanů a se souhlasem císaře Leopolda I. Prozatímně bydleli dva mniši v domě měšťana Scharzera a používali kostel sv. Jakuba. vlevo|náhled|Rajský dvůr klášteraŽatecký klášter kapucínů byl postaven v letech 1676–1684. Tvoří ho poměrně prostá čtvercová budova kláštera s arkádami uzavírající rajský dvůr a k němu přiléhající kostel Korunování Panny Marie a klášterní zahrada o rozloze asi 7000 m2. Výstavbu kláštera financovala hraběnka Ludmila Eva z Kolovrat. Různými nadáními byl klášter zajištěn hospodářsky zástupci místní šlechty a žateckých měšťanů.

Kapucínští řeholníci pak byli významnou oporou obyvatelstva města, když v době morových epidemií s nasazením vlastních životů pomáhali zachraňovat nemocné. Proto i v době církevních reforem císaře Josefa II., kdy měl být v roce 1785 klášter zrušen, se i díky podpoře obyvatel města, podařilo činnost kláštera zachovat. Krajský úřad výnos pozdržel do roku 1789, kdy bylo zrušení odvoláno. Kromě misijní činnosti kázali řeholníci též v děkanském kostele a vyučovali náboženství ve škole.

Na počátku 19. století byly zahájeny stavební úpravy areálu kláštera, které trvaly až do počátku 20. století. Kapucíni začali v 80. letech 19. století některé části kláštera i zahrad pronajímat pro komerční účely, byl zde výčep vína, či fotoateliér.

Zánik kláštera přinesly až komunistické represálie v roce 1950, kdy byl klášter v rámci Akce K násilně zrušen agenty Státní bezpečnosti. Klášterní budovy byly přeměněny na školu a později domov důchodců. Od 80. let byly budovy nevyužívané a postupně chátraly.

Obnova objektu Po Sametové revoluci v roce 1989 přešlo vlastnictví kláštera na město, které nejprve zvažovalo prodej objektu, nakonec však bylo rozhodnuto o rekonstrukci areálu. V roce 2011 byla zahájena celková a velmi nákladná obnova kláštera i přilehlých zahrad v rámci projektu Chrám chmele a piva, za podpory fondů Evropské unie.

Obnovený klášter byl otevřen 21. září 2024 na výročí zapsání města Žatec na seznam světového dědictví UNESCO. Z někdejších cel řeholníků vznikly kanceláře, bývalý refektář kláštera slouží jako koncertní a konferenční sál, či jako místo konání svateb. Část interiéru kláštera slouží jako sídlo místních a regionálních zájmových sdružení a organizací a zařízení pro společenské setkávání, je zde centrum robotiky se zaměřením na děti a mládež, na což upomíná fontána ve tvaru kovové sochy robota před vstupem do objektu.

Ve vstupní části je velice příjemná kavárna s posezením v bývalém klášterním ambitu s průhledy do rajské zahrady.

Klášterní zahrada Klášterní zahrada v minulosti sloužila osazenstvu kláštera k pěstování bylin a ovocných stromů, ale také jako místo kontemplace. Zahrada má dvě terénní úrovně, nižší se rozkládá na stejné úrovni se samotnou budovou kláštera a horní, vyvýšená část na jižní straně pozemku, kopíruje průběh Pražské ulice. Celá zahrada má rozlohu přibližně 7 000 m2.

Dolní část a je protkána sítí mlatových chodníčků a je zde umístěno několik soch: ve středu zahrady se nachází socha literáta Jana ze Žatce, u východní zdi je socha Boreše a u závěrové zdi kostela je umístěna socha Ježíše Krista a socha Korunování Panny Marie. Jihovýchodní část zahrady pak zaujímají veřejné záchodky a minizoo.

Dolní a větší část zahrady je s horní částí spojena schodištěm, protínajícím zeď, oddělující obě části zahrady. V horní části se nachází bylinkové zahrady s několika vzrostlými stromy a kašna Chmelových rytířů.

Obě části zahrady jsou přístupné pro veřejnost.

Odkazy

Reference

Externí odkazy Kapucínský klášter v Žatci na webu Památkového katalogu Národního památkového ústavu Záchrana kapucínského kláštera v Žatci na webu Národního památkového ústavu

Kategorie:Kapucínské kláštery v Česku Kategorie:Domy v Žatci Kategorie:Náboženství v Žatci Kategorie:Bývalé kláštery v Ústeckém kraji