Heinz Prossnitz (9. července 1926 Praha – 1944 Auschwitz) byl židovský mladík, který za druhé světové války pomáhal svým známým i cizím lidem v koncentračních táborech zasíláním balíčků potravin nebo oblečení. Pomáhal takto lidem deportovaným např. do Lodže, Terezína nebo Osvětimi.
Život Heinz Prossnitz vyrůstal v Praze. Jeho otec Fritz Prossnitz pracoval v židovské obci jako vedoucí finančního oddělení, za druhé světové války pak v Židovském muzeu.
Heinz do roku 1940 navštěvoval české reálné gymnázium, dál už jako Žid studovat nemohl. Později se začal vzdělávat v židovské škole Jugend-Alijah, která se orientovala na vystěhování mladých do Palestiny. Přidal se k mládežnické sionistické organizaci Makabi Hacair, kde byl jeho vedoucím učitel a sportovec Fredy Hirsch. Učil se anglicky a hebrejsky, studoval dějiny sionismu.
V sionistické skupině Havlagah (Zdrženlivost) měl Heinz na starosti pokladnu, do které mladí lidé přispívali drobnými obnosy. Z této společné pokladny a dále z fondu Keren Polania, do kterého se peníze dostávaly ilegálně hlavně ze Švýcarska, zasílal finanční poukázky Židům do Lodže.
Během roku 1942 byli členové židovských mládežnických organizací odvezeni do ghetta v Terezíně. Heinzův otec byl jako vedoucí finančního oddělení považován za „nepostradatelného“, a proto mohl zůstat s rodinou v Praze. Heinz zde zůstal osamocen, pracoval v zelinářské zahradě židovského blázince v Hloubětíně.
Za pomoci dvou dívek ze smíšených rodin posílal Heinz do Terezína buď přímo, nebo přes Německo, potraviny, ošacení nebo léky. Podle novinářky Ruth Bondyové šlo o: „5230 kg potravin do Terezína, 3120 kg potravin do Birkenau a ghetta v Lodži, šest metrických centů šatstva a potravin do lágrů v Sachsenhausenu a Hamburku. To vše sehnáno, zabaleno a posláno v době plné nedostatku, nebezpečí a omezení pro Židy, bez veřejných prostředků, bez veřejné podpory, pod Damoklovým mečem gestapa.“ Cenu bochníku chleba, který přišel v únoru 1944 do Birkenau, přitom podle ní není možné vyjádřit ani penězi, ani slovy.
Prossnitzovi dostali předvolání do transportu do Terezína v říjnu 1944. Odtud ještě 28. října pokračovali do Osvětimi. Skupina 18 lidí z Prahy, ve které byli kromě Heinzovy rodiny také členové vedení ghetta a jejich blízcí, šla bez selekce do plynové komory.
Reference
Literatura Bondyová, Ruth: Zázrak s chlebem, Terezínské studie a dokumenty, sborník, 1999
Kategorie:Židé Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Osvětim Kategorie:Narození v roce 1926 Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Muži