Sady Solného a Lučního pramene je název krajinářského parku v centru Františkových Lázní. V průběhu své existence dostal několik pojmenování. Na mapě z roku 1874 je označen jako Neue Anlagen, v roce 1884 obecně jako Park Anlagen. Později se podle umístění při Solném prameni vžil název Salzquellpark (Salzquell-Park), v meziválečném období česky Sad slaného pramene, po druhé světové válce Masarykovy sady a později Sady Víta Nejedlého.

Dříve byly jako součást tohoto parku vnímány i Jižní zahrady s dvoranou Glauberových pramenů.

Historie Historie tohoto parku začala objevením Solného pramene v roce 1816. Vzápětí vznikla nová cesta spojující tento pramen a stáčírnu u Františkova pramene, lemovaná živými ploty a pyramidálními topoly. Tato cesta je užívána stále a nese název Isabelina promenáda. V rámci úprav okolí Solného pramene a následně objeveného Lučního pramene byl od roku 1818 do slatinišť navážen písek s hlínou a terén byl zpevňován kmeny stromů.

Obec Františkovy Lázně se dlouhodobě snažila odkoupit veřejné majetky a parky od města Chebu. Zároveň se však snažila parky vybavovat a vysazovat v nich stromy. K odkoupení pozemků od centra lázní směrem na východ k Solnému a Lučnímu prameni nakonec proběhlo v roce 1833. Následně se začalo s navážkami. V roce 1842 byla vichřicí stržena původní dřevěná kolonáda Solného a Lučního pramene, která byl následujícího roku nahrazena zděnou kolonádou. Poté byly v její blízkosti vytvořeny první zahrady s pěšinami. Nechyběla ani výsadba stromů stromy. Parčík byl velmi úzký a směřoval od kolonády na jihovýchod k potoku.

Oblast před kolonádou (směrem k městu, na západ) byla do podoby parku ale upravena až v roce 1860. Od té doby byly systematicky osazovány pozemky po obou stranách kolonády duby a lípami. V 80. letech 19. století došlo k výraznějšímu rozšíření parku směrem na východ a na jih k pramenům.

Další významný přelom v historii parku znamenalo zavedení železnice do Františkových Lázní v roce 1865. Kvůli její výstavbě bylo nutné upravit násep trati do Chebu, který byl zpočátku holý. Od roku 1881, kdy byl založen Spolek pro vysazování zeleně a zkrášlení Františkových Lázní, se upravoval terén rovněž za kolonádou (na východ). Terén tam byl pro výsadby velice náročný. Výsadba dřevin zakryla pohled na holý násep nejpozději v roce 1887. Část parku východně od kolonády, tedy i směrem k železnici získala označení Stephanie-Park. Byl zde umístěn i hudební altán (Musik Tempel – poblíž kolonády), čarodějnický domek (Hexenhäuschen, příp. Hexenhäusl – poblíž Palliardiho pramene). a památník Johanna Köppela, předsedy Okrašlovacího spolku (SV část parku).

Další úpravy parku přišly po 1. světové válce. Tehdy se do módy dostal sport a osvojování sportovních dovedností obecně. Jelikož tělocvičny ještě nebyly, v parcích vznikaly venkovní prostory pro sport a další pohybové aktivity. Vznikla mj. střelnice (na konci parku u Slatinného potoka pod kolonádou se střílelo do svahu směrem k rozhledně). V roce 1923 byla vyprojektována a následně založena souvislá parková úprava pozemků na okraji města, jižně od Slatinného potoka až k rozhledně Salingburg (postavené v roce 1906) a poté k železnici. Do parku byla zahrnuta cesta k rozhledně a plochy někdejší střelnice.náhled|Mapa města s vyznačením parků z roku 1924 Prameny V parku se nachází několik léčebných pramenů.

Luční pramen Solný pramen Adlerův pramen Palliardiho pramen Železnatý pramen Cartellieriho pramen Nový pramen

Zajímavé stavby a prvky náhled|Kolonáda Solného a Lučního pramene Park je ozvláštněn několika stavbami a uměleckými díly.

Kolonáda Solného a Lučního pramene

Slatinné lázně

Pomník hraběte Gabriela Bethlena V roce 1886 byl v parku mezi kolonádou Solného a Lučního pramene a pozdější Dvoranou Glauberových pramenů vztyčen pomník hraběte Gabriela Bethlena. Ten jako vrchní župan uherské župy Zemplín daroval při své 19. návštěvě Františkových Lázní městu 300 zlatých k volnému použití. Město ve spolupráci s okrašlovacím spolkem dar využilo na vytvoření monumentálního novorenesančního pomníku. Ten dostal podobu lavice se sochou Naděje mezi dvěma jónskými sloupy a vázami podle návrhu Gustava Wiedermanna.

Busta Dr. Bernharda Adlera

Reference

Kategorie:Parky ve Františkových Lázních Kategorie:Postaveno v Česku 1860