Mosasaurinae je podčeleď druhohorních dravých mořských plazů. Jejich první rozeznané fosilie byly objeveny již kolem roku 1764 v podpovrchových lomech v okolí nizozemského Maastrichtu.http://dinosaurusblog.com/2014/11/25/jak-svet-poznal-mosasaury/
Význam a objevy Mosasaurini žili v období pozdní křídy (asi před 92 až 66 miliony let) a jejich nejbližší současní příbuzní jsou (kromě jiných mosasauridů) podle kladistických analýz zřejmě hadi a varani. První fosilie těchto mořských dravců byly objeveny již ve druhé polovině 18. století na území Holandska a představují tak vůbec jedny z prvních objevených fosilií velkých druhohorních plazů.Holwerda, F. M.; et al. (2023). Three-dimensional dental microwear in type-Maastrichtian mosasaur teeth (Reptilia, Squamata). Scientific Reports. 13: 18720. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-023-42369-7Jagt, J. W. M.; et al. (2026). The recovery in October 1778 of the skull of Mosasaurus hoffmanni Mantell, 1829 (Squamata, Mosasauridae; upper Maastrichtian, the Netherlands) - a reconstruction. Deinsea. 24: 22-32. Tito mořští predátoři vyhynuli na samotném konci křídy před 66,0 milionu let spolu s neptačími dinosaury a mnoha dalšími jejich současníky.
Popis náhled|vlevo|Rekonstruovaná kostra rodu Clidastes, zástupce podčeledi. Podle novějších objevů mohli být mosasaurini teplokrevní, dýchali vzduch a měli vidlicovitě rozeklaný jazyk. Byly objeveny také otisky šupinaté kůže těchto vodních plazů. V 80. letech 20. století byly v kanadském Saskatchewanu objeveny koprolity (zkamenělý trus), přisouzené mosasauridům.Adrian P. Hunt and Spencer G. Lucas (2018). Mosasaur coprolites from the Bearpaw Formation (Upper Cretaceous) of Saskatchewan, Canada in Lucas, S.G. and Sullivan, R.M., eds., 2018. Fossil Record 6. New Mexico Museum of Natural History and Science 79: 271-275. Mosasauři mohli být na samotném konci křídy již v mírném evolučním útlumu, ačkoliv byli stále značně rozšíření a druhově diverzifikovaní (což dokládají například objevy z nejpozdnější křídy Maroka).MacLaren, J. A.; et al. (2022). Global ecomorphological restructuring of dominant marine reptiles prior to the Cretaceous-Palaeogene mass extinction. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 289 (1975): 20220585. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2022.0585https://www.nicklongrich.com/blog/yet-another-terrifying-predatory-mosasaur-from-morocco
Paleobiologie Nejmenší zástupci této skupiny (jako je rod Carinodens) dosahovali délky jen asi 3 až 3,5 metru a hmotnosti v řádu stovek kilogramů, zatímco největší (například Hainosaurus, Tylosaurus a Mosasaurus) mohli být dlouzí i přes 13 metrů a vážit kolem 10 tun nebo i více. Vykazují četné anatomické adaptace pro život ve vodním prostředí (ploutvovité končetiny, hydrodynamický tvar těla) a patří dnes k poměrně dobře známým pravěkým živočichům. Ve své době byli evolučně úspěšnou skupinou, rozšířenou prakticky v oceánech a mořích celého světa.Driscoll, D. A.; et al. (2018). The mosasaur fossil record through the lens of fossil completeness. Palaeontology. doi: https://doi.org/10.5061/dryad.5rr99 Podrobné výzkumy skvěle zachovaných fosilií ukázaly, že mosasauři i ichtyosauři měli v kůži hodně melaninu, tedy tmavého barviva, které zřejmě vytvářelo tmavé zabarvení kůže a sloužilo jako maskovací zbarvení.http://www.nature.com/nature/journal/v506/n7489/full/nature12899.html náhled|vlevo|Tylosaurus rex, obří kosterní exemplář s přezdívkou "Bruce". Některé formy mosasauridů byly značně ekologicky specializované, například na jiný druh potravy s pevnější schránkou. Takovou formou byl i rod Globidens, se svými kuželovitými zuby pravděpodobně adaptovaný na drcení schránek hlavonožců amonitů, kterými se přednostně živil.http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2020/02/globidens-beast-of-week.html Objev velkých fosilních vajec z Antarktidy naznačuje, že velcí mosasauři mohli klást vejce a nerodit živá mláďata, jak se dosud obecně předpokládalo. Velká fosilní vajíčka byla před asi 68 miliony let nakladena jedinci, dosahujícími délky přinejmenším 7 metrů. Celková struktura vajíčka je značně podobná vejcím současných hadů a ještěrů (skupiny Lepidosauria) a objemem překonávají všechna známá dinosauří vejce.Legendre, L. J.; et al. (2020). A giant soft-shelled egg from the Late Cretaceous of Antarctica. Nature. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-020-2377-7
Teplokrevnost Podle vědecké studie z roku 2016, která se zaměřila na výzkum stabilních izotopů kyslíku ve fosilním bioapatitu vyplývá, že mosasauři mohli být na rozdíl od většiny ostatních mořských plazů do určité míry endotermní (měli schopnost udržovat si stálou tělesnou teplotu nezávisle na teplotě okolního prostředí).http://community.myfossil.org/research-mosasaurs-cold-or-warm-blooded/ Výzkum izotopů ve fosiliích tří rodů (Clidastes, Platecarpus, Tylosaurus) ukázal teplotu kolem 33 až 36 °C, což je podstatně více než u soudobých ryb (kolem 28 °C) a blíží se údajům teplokrevných ptáků (ichtyornis s 38 °C), objevenými ve stejných geologických vrstvách.http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12240/pdf Endotermie byla patrně společnou vývojově odvozenou vlastností (synapomorfií) všech mosasauridů.
Taxonomie Amphekepubis Clidastes Dallasaurus Russellosaurus? Gnathomortis Goronyosaurus? Jormungandr Kourisodon Liodon Megapterygius Plesiotylosaurus Prognathodon Stelladens Thalassotitan Xenodens Globidensini Carinodens Globidens Harranasaurus Igdamanosaurus Mosasaurini Bentiabasaurus Eremiasaurus Moanasaurus Mosasaurus Plotosaurus
Odkazy
Reference
Literatura Lee, M. S. Y. (1997). The phylogeny of varanoid lizards and the affinities of snakes. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 352 (1349): 53–91. Getman, M. R. C. (1994). Occurrences of Mosasaur and other reptilian fossil remains from the Fox Hills Formation (Maastrichtian: late Cretaceous) of North Dakota. St. Lawrence University Dept. of Geology theses. Palci, A.; et al. (2021). A Comprehensive Review of the Morphological Diversity of the Quadrate Bone in Mosasauroids (Squamata: Mosasauroidea), with Comments on the Homology of the Infrastapedial Process. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1879101. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.1879101 MacLaren, J. A.; et al. (2022). Global ecomorphological restructuring of dominant marine reptiles prior to the K/Pg mass extinction. bioRxiv 2021.12.30.474572. doi: https://doi.org/10.1101/2021.12.30.474572 Cross, S. R. R. (2022). Climate, competition, and the rise of mosasauroid ecomorphological disparity. Palaeontology. 2022: e12590. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12590
Externí odkazy
Kategorie:Mosasauři Kategorie:Šupinatí Kategorie:Vyhynulí plazi Kategorie:Organismy žijící v křídě