Hagenbund (oficiáně ) byl rakouský umělecký spolek, založený na počátku roku 1900 ve Vídni. Vedle Vídeňské secese představoval ve své době druhou avantgardní uměleckou platformu v Rakousku. Ve znaku měl tři symbolické, vždy variabilní předměty či postavy, jako symbol vzájemné symbiózy malířství, sochařství a architektury pod svou střechou. Spolek zanikl roku 1938, kdy byl rozpuštěn nacistickými úřady.

Historie Umělecký spolek Hagenbund byl založen 3. února 1900, tři roky po Vídeňské secesi. Sdružoval především mladé umělce, kteří nesouhlasili s tradičními, akademickými hodnotami propagovanými vídeňským Künstlerhausem. Svým způsobem šlo o paralelu, ke které docházelo na počátku 20. století v řadě evropských zemí, mj. i v Praze, kde na přelomu století začal vystavovat spolek výtvarných umělců Mánes v reakci proti konzervatismu Krasoumné jednoty. Dalšími spřízněnými spolky v středoevropském regionu byla mj. polská Sztuka, založená v Krakově roku 1897, či Berlínská secese, pořádající své salony od roku 1899.

V roce 1901 Hagenbund začínal v galerii Miethke. Na počátku roku 1902 se konala první výstava v pronajatých prostorách tzv. Zedlitzhalle (na adrese Zedlitzgasse 6), které architekt a spoluzakladatel Hagenbundu Joseph Urban vyzdobil v secesním stylu. Ze Zedlitzhalle se stala v letech 1902–1912 a později i po válce proslulá výstavní síň, která vedle výročních výstav Hagenbundu pořádala výstavy umělců, autorské i skupinové, především z progresivního spektra tehdejší rodící se rakouské i evropské moderny. Když Hagenbund vystavil na své 35. výstavě na jaře roku 1912 vedle děl Oskara Kokoschky i provokativní erotické práce Egona Schieleho a Antona Koliga, městské úřady výstavu zakázaly a zrušily Hagenbundu nájemní smlouvu v Zedlitzhalle. O velký skandál se zasloužil mj. i korunní princ František Ferdinand, zapřisáhlý odpůrce moderního umění. Do roku 1920 pak Hagenbund sdílel výstavní prostory s Vídeňskou secesí v Künstlerhausu, ale vystavoval i v zahraničí, mj. také v Hodoníně.

Po válce a po návratu do Zedlitzhalle Hagenbund nadále zastával avantgardní tendence, v jeho řadách se střetli mj. i zastánci kubismu a nové objektivity. V roce 1938 byl spolek nacisty rozpuštěn. Mnozí jeho židovští členové zahynuli v koncentračních táborech (Fritz Schwarz-Waldegg či Gino Parin), jiní opustili Rakousko (Tibor Gergely), jiní zahynuli na německé straně ve válečných či poválečných masakrech (Franz Thiele). V roce 1947 se žijící členové pokusili spolek obnovit. Neue Hagenbund pořádal výstavy zhruba do roku 1960 a poté zanikl. K neúspěšnému pokusu o znovuobnovení došlo ještě v roce 1982.

Název náhled|Plakát první výstavy Hagenbundu v nové Zedlitzhalle v lednu roku 1902. Autorem plakátu byl zakladatel spolku Heinrich Lefler Hagenbund si zvolil jméno po hoteliérovi a uměnímilovném majiteli vídeňského hostince Josefu Haagenovi (1846–1918). Od roku 1881 se v jeho podniku Zum blauen Freihaus (U modrého dvora) na Gumpendorferstrasse 9 scházeli malíři, sochaři a architekti, již tvořili základ tzv. vídeňské bohémy. Nazývali se Hagengesellschaft (Haagenova společnost). Zde se zrodila roku 1897 skupina Vídeňská secese a v roce 1900 spřízněný Hagenbund. Živelně se tu i malovalo a vystavovalo, na počátku století byl však dům určen k demolici a v roce 1903 zbořen.

Zakladatelé a členové Hagenbund oficiálně založili v roce 1900 malíř Heinrich Lefler a jeho švagr, architekt Joseph Urban. Zpočátku tvořili členstvo převážně malíři a sochaři Haagenovy společnosti, postupně se spolek rozšiřoval o velké množství dalších umělců, nejen z Vídně, ale z celého Rakouska a potažmo celého Rakouska-Uherska. Za celé téměř čtyřicetileté trvání spolku jich bylo na 250. Hagenbund nicméně vznikl v době, kdy byla jazyková hranice mezi jednotlivými národnostními enklávami v rámci Rakouska-Uherska vedena dosti příkře, stálé členství bylo proto až na některé výjimky udělováno hlavně rakouským (vlastně německojazyčným) umělcům žijícím v Předlitavsku. Mezi nejvýznamnější stálé členy patřili např. malíři Carry Hauser, Heinrich Lefler, Georg Merkel, Otto Rudolf Schatz, Fritz Schwarz-Waldegg či Emil Strecker, architekti Alfred Keller, Oskar Laske a Joseph Urban či příslušníci mladé, slavnější vídeňské generace, malíři Anton Faistauer, Oskar Kokoschka, Anton Kolig či Egon Schiele. náhled|Alfred Keller: Plakát na společnou výstavu Hagenbundu, Mánesa a Sztuky v roce 1908

České stopy v Hagenbundu Od počátku činnosti v Zedlitzhalle se od roku 1902 jako tzv. dopisující a později stálí členové zúčastňovali výstav Hagenbundu i někteří čeští, resp. česko-němečtí, případně německy hovořící, případně ve Vídni žijící čeští umělci, mj. Hugo Baar, Hugo Boettinger, Jan Honsa, Bohumír Jaroněk, Jiří Jílovský, Ludvík Kuba, Jan Štursa, Max Švabinský či profesor tzv. německé školy na pražské Akademii Franz Thiele. V únoru a březnu 1908 se konala v Zedlitzhalle jako 25. výstava Hagenbundu u příležitosti císařova výročí společná výstava vídeňského Hagenbundu, pražského Mánesa a krakovské Sztuky. Z Mánesa byli zastoupeni: Hugo Boettinger, Jan Honsa, Antonín Hudeček, Bohumil Kafka, Josef Mařatka, Otakar Nejedlý, Jan Preisler, Antonín Slavíček, Viktor Stretti, Otakar Španiel, Karel Špillar, Jan Štursa, Josef Ullmann a Joža Uprka. Kurátorem české účasti byl Jan Preisler. Katalog 168 s.Katalog zur 25. Ausstellung des Künstlerbundes Hagen. Kaiser-Huldigungs-Ausstellung, Hagenbund — Mánes — Sztuka, Vídeň, 1908. V roce 1911 uspořádal Hagenbund poměrně obsáhlou výstavu spřízněného S. V. U. Mánes: Kollektivausstellung der Vereinigung bildender Künstler Mánes, Prag. Konala se od 18. listopadu do 23. prosince 1911 v Zedlitzhalle.Kollektivausstellung der Vereinigung bildender Künstler Mánes, Prag. Hagenbund Wien im Herbst MCMXI. Katalog. Vídeň, Hagenbund, 1911. Po svém vypovězení ze stálé adresy v Zedlitzgasse se 44. výstava kočujícího Hagenbundu konala v Hodoníně, a to od  17. května do 31. srpna 1914 v místním Domě umělců.

Výstavy, katalogy náhled|Karel Špillar, plakát na výstavu S.V.U. Mánes ve vídeňském Hagenbundu v roce 1911

Velká retrospektivní výstava Hagenbundu se konala od 11. října 2014 do 1. února 2015 ve vídeňském Belvederu s názvem Hagenbund, A European Network of Modernism (1900 to 1938). U té příležitosti byl vydán reprezentativní katalog.Agnes Husslein-Arco (ed.), Hagenbund, A European Network of Modernism (1900 to 1938), Vídeň: Hirmer, 2014. Prozatím poslední souborná výstava o Hagenbundu se konala od 16. září do 6. února 2022 ve vídeňském Leopoldově muzeu pod názvem Hagenbund — From moderate to radical modernism. Katalog.Hagenbund — From moderate to radical modernism. Vídeň: Leopold Museum, 2022.

Reference

Kategorie:Umělecké spolky Kategorie:Výtvarné umění Kategorie:Organizace založené roku 1900 Kategorie:Zaniklo 1938 Kategorie:Česko-rakouské vztahy