Ťiang Mien (, 1463 – 12. srpna 1532) byl čínský politik v říši Ming. Za vlády císařů Čeng-teho a Ťia-ťinga v první třetině 16. století zaujímal vysoké funkce v ústředních úřadech, včetně místa velkého sekretáře, přičemž několik měsíců roku 1524 stál v čele velkého sekretariátu.
Jména Ťiang Mien používal zdvořilostní jméno Ťing-č’ () a literární pseudonymy Ťing-suo (), Siang-kao () a Siang-jüan (). Za své zásluhy obdržel posmrtné jméno Wen-ting ().
Mládí, budování kariéry Ťiang Mien se narodil roku 1463, pocházel z okresu Čchüan-čou v prefektuře Kuej-lin v jihočínské provincii Kuang-si. Vzdělával se v konfuciánském učení, v pouhých čtrnácti letech roku 1477 získal první místo v provinčních úřednických zkouškách. Roku 1487 úspěšně složil i metropolitní a palácové zkoušky v Pekingu, společně se starším bratrem Ťiang Pienem.
Po složení zkoušek byl Ťiang Mien přidělen do akademie Chan-lin na místo bakaláře, po dvou letech povýšil na mladšího kompilátora. Od roku 1500 sloužil v paláci následníka trůnu Ču Chou-čaoa jako korektor v úřadu pro klasické texty a se svými kolegy se věnoval výuce následníka. Roku 1504 obdržel dovolenou, aby mohl navštívit nemocnou matku. Roku 1505 po smrti císaře Chung-č’a nastoupil Ču Chou-čao na trůn jako císař Čeng-te, který koncem roku povýšil Ťiang Miena na učitele zprava v Pravém jarním sále a komentátora v akademii Chan-lin, vzápětí Ťiang Mien odcestoval domů držet smutek za zemřelou matku.
Do služby se Ťiang Mien vrátil až v květnu 1510, zprvu na své staré místo, už po měsíci byl povýšen na akademika-korektora akademie Chan-lin. Následující rok obdržel titul mladšího správce domácnosti následníka trůnu (vzhledem k bezdětnosti císaře titul nebyl spojen s úředními povinnostmi) a zastával úřad zkoušejícího v palácových zkouškách (znovu roku 1514, 1517 a 1521). V lednu 1512 byl jmenován náměstkem ministra státní správy zprava, v srpnu 1513 povýšil na náměstka ministra státní správy zleva. Od března 1514 současně zastával funkci akademika v akademii Chan-lin, přičemž se podílel na sestavování císařských ediktů. Od listopadu 1514 působil v akademii Chan-lin, současně obdržel formální titul ministra obřadů.
Velký sekretář V září 1516 byl jmenován velkým sekretářem a formálně i ministrem obřadů, později ministrem daní. V sekretariátu se podřizoval prvnímu velkému sekretáři Jang Tching-cheovi, s nímž (a s Liang Čchuem, velkým sekretářem v letech 1510–1521, a Mao Ťim, jmenovaném velkým sekretářem roku 1517) sdílel politické postoje, konzervatismus a upřímnost i odvahu postavit se císaři (s dalšími velkými a sekretáři a ministry například protestoval proti jeho cestám na severní hranici i cestě do Nankingu).Throness, s. 93. V letech 1519–1520 s Liang Čchuem doprovázel císaře Čeng-teho na cestě na jih, do Nankingu.Throness, s. 112.
V dubnu 1521 zemřel císař Čeng-te. Ťiang Mien s ostatními velkými sekretáři v čele s Jang Tching-cheem se domluvili s vedoucími císařskými eunuchy na osobě nového císaře, kterým vybrali nejbližšího mužského příbuzného Čeng-tea, jeho bratrance Ču Chou-cchunga. S vědomím vedoucích eunuchů a souhlasem císařovny vdovy Čang (matky zesnulého císaře) pak Jang s pomocí kolegů sestavil dva edikty: poslední vůli císaře Čeng-teho a navazující edikt císařovny vdovy. V císařově poslední vůli byl za jeho nástupce určen Ču Chou-cchung, edikt císařovny matky vyzýval Ču Chou-cchunga k příjezdu do Pekingu a nástupu na trůn.Throness, s. 118–121. Ťiang Mien se také podílel na jednání Jang Tching-chea s vedoucími eunuchy na nichž dohodl zatčení Čeng-teho oblíbence, generála Ťiang Pina.Throness, s. 125–126.
V následujících třech letech Ťiang Mien podporoval politiku Jang Tching-chea, jak ve Velkém sporu o obřady s císařem Ťia-ťingem a skupinou císařových podporovatelů, tak v Jangových reformách finančních a administrativních. Po rezignaci Jang Tching-chea v březnu 1524 převzal jeho postavení prvního velkého sekretáře,Throness, s. 194. nicméně neměl Jangovu mimořádnou autoritu ani vůči panovníkovi, ani vůči úředníkům.Throness, s. 197. V čele sekretariátu setrval pouze tři měsíce, když kvůli nesouhlasu s císařovým požadavkem na postavení svatyně pro svého otce, jmenováním císařova podpůrce ve sporu o obřady Si Šua ministrem obřadů a povoláním dalších císařových stoupenců Čang Cchunga a Kueje E do Pekingu požádal začátkem června 1524 císaře o uvolnění ze služby. Císař mu vyhověl a na místo prvního velkého sekretáře postoupil Mao Ťi.
Závěr života, úmrtí, památka Po odchodu z úřadu se Ťiang Mien vrátil do svého rodiště. Zemřel 12. srpna 1532.
Roku 1567, po smrti císaře Ťia-ťinga a nástupu císaře Lung-čchinga, v rámci celkové revize Ťia-ťingových personálních rozhodnutí, byl Ťiang Mien vyznamenán udělením posmrtného jména Wen-ting.
Reference
Kategorie:Mingští politici Kategorie:Velcí sekretáři Kategorie:Náměstci čínských ministrů státní správy Kategorie:Narození v Kuang-si Kategorie:Narození v roce 1463 Kategorie:Úmrtí v Kuang-si Kategorie:Úmrtí v roce 1532 Kategorie:Úmrtí 12. srpna Kategorie:Muži