Alexij Karpatský, rodným jménem Alexandr Ivanovych Kabaljuk (ukrajinsky Олександр Іва́нович Кабалю́к, 12. září 1877, Jasiňa – 4. prosince 1947, Iza) byl pravoslavný duchovní, původem ze Zakarpatí. Pravoslavnou církví je uctíván jako světec.
Život Pocházel ze zbožné rodiny, která byla původně řecko-katolického vyznání, ale inklinovala k pravoslaví.Orthodoxia.cz: Sv. Alexij (Kabaljuk), vyznavač a apoštol Karpatorusů. Dostupné online. V roce 1906 odcestoval do Kyjeva, aby pravoslaví poznal blíže. Stal se pak nicméně poslušníkem v jednom řecko-katolickém monastýru. Tamní zkušenost jej definitivně pohnula ke konverzi k pravoslaví. Odcestoval na horu Athos, kde se v monastýru sv. Pantaleimona (Rosikon) sjednotil s pravoslavnou církví. Po návratu domů se kolem něj shromáždila skupinka podobně smýšlejících vrstevníků. S nimi odešel do monastýru sv. Onufria v Jableczne v dnešním Polsku. Zde podstoupil poslušenství a v roce 1910 byl postřižen na mnicha se jménem Alexij. Absolvoval také teologický kurz a byl arcibiskupem Eulogiem (Georgiewskim) vysvěcen na kněze.
Následně se vrátil na Zakarpatí, a lidé z obce Iza, kteří mezitím dospěli k úmyslu rovněž přijmout pravoslaví, jej požádali, aby se stal jejich místním knězem. Alexij zde začal za podpory biskupa Antonije (Chrapovického) misijně působit. Rakousko-Uherská vláda nicméně konverze k pravoslaví považovala za podezřelé, pro obavy z vlivů ruského carismu. V roce 1913 začal tzv. Marmarošsko-sihoťský proces, v němž bylo obviněno 94 sedláků a několik pravoslavných kněží (Alexij Kabaljuk mezi nimi) z velezrady a rusofílie. V soudních aktech byl Alexij Kabaljuk, vzdor své konverzi k pravoslaví, stále uváděn jako řeckokatolík, zároveň však také jako "ruský mnich". Za trestné bylo považováno i držení pravoslavných ikon, či modlitebních knížek vydaných v Kyjevě (vzdor tomu, že i sami řecko-katoličtí duchovní, kteří měli tyto knihy prozkoumat a posoudit, výslovně konstatovali, že na jejich obsahu nic protistátního neshledávají). Soud nicméně skončil odsuzujícími rozsudky. Alexij Kabaljuk byl odsouzen ke čtyřem a půl letům vězení a pokutě 1000 K.
Perzekuce, již bez soudu, stíhala také řadu dalších konvertitů k pravoslaví. Alexij Kabaljuk byl propuštěn z vězení v roce 1918. Se vznikem Československa také zmizela otevřená perzekuce pravoslavných konvertitů. O rok později založil v obci Iza monastýr a v roce 1923 studentský internát v Chustu. V roce 1929 nechal v Chustu postavit nový pravoslavný chrám, jehož svěcení se účastnil i český pravoslavný biskup Gorazd (Pavlík).
Alexij od propuštění z vězení až do své smrti žil v monastýru v obci Iza. Zemřel 4. prosince (19. listopadu podle Juliánského kalendáře) roku 1947. Před smrtí přijal velkou schimu. Pohřben byl v Ize na monastýrském hřbitově. V roce 1999 byl otevřen jeho hrob, a jeho ostatky byly shledány jako neporušené (s výjimkou malých částí na končetinách). V roce 2001 jej pravoslavná církev kanonizovala. Kanonizaci vykonal tehdejší metropolita Kyjevský a celé Ukrajiny Volodymyr (Sabodan).
Odkazy
Reference
Literatura DANYLEC, Jurij: Життя преподобного Олексія Карпаторуського сповідника.
Externí odkazy Orthodoxia.cz: Sv. Alexij (Kabaljuk), vyznavač a apoštol Karpatorusů ЕНЦИКЛОПЕДІЯ СУЧАСНОЇ УКРАЇНИ: Алексій (Кабалюк)
Kategorie:Rusínští pravoslavní duchovní Kategorie:Mniši monastýru sv. Onufria v Jableczne Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Pravoslavní konvertité Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:Narození 12. září Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Úmrtí 4. prosince Kategorie:Muži