Syn Rusi je básnická sbírka sestavená Markijanem Šaškevyčem a jeho spolužáky a přáteli na lvovském teologickém semináři.

Sbírka obsahuje 14 básní, podepsaných kryptonymy, z nichž některé stále nejsou rozluštěné. Sbírka nikdy nebyla vydaná a zůstala pouze jako rukopis v knihovně Antonije Petruševyče, který byl kanovník lvovské kapituly. Knižně vyšla až o mnoho let později, a to dvakrát. Poprvé jako součást knihy Korespondencija Jakiva Holovackoho v litach 1835–49 od Kyryla Studynského v roce 1909 a podruhé jako samostatná kniha s názvem Syn Rusi 1833. První rukopisný sborník básní Markijana Šaškevyče a jeho druhů, která obsahovala komentáře a editace od Jevhena Nachlika.

Vznik sbírky

Dobový kontext náhled|Rytina bernardinského kláštera a kostela ve Lvově z 30. let 19. století. V sousedství tohoto komplexu sídlil řeckokatolický teologický seminář, kde v roce 1833 vznikl rukopisný sborník Syn Rusi. Historické území Haliče se stalo součástí habsburské monarchie v 18. století po trojím dělení Polska. Během osvícenských reforem císařovny Marie Terezie a císaře Josefa II. bylo oslabeno působení polské šlechty na území Haliče a nejvýše postaveným úředníkem v Haliči se stal gubernátor jmenovaný panovníkem. Lvov se stal administrativním centrem a díky státní podpoře zde byl v roce 1783 založen řeckokatolický teologický seminář, na který v roce 1787 navázal vzdělávací seminář vyučující v jazyku jazyčije zvaný Studium Ruthenum. V roce 1807 byla znovuzaložena haličská řeckokatolická metropole bulou papeže Pia VII., jež podle Paula Roberta Magocsiho pozvedla prestiž řeckokatolické církve působící v Haliči.

Založené instituce pomohly k nárůstu intelektuálů v rámci haličské inteligence, jež byla spojena s řeckokatolickou církví, nebo Studiem Ruthenum. Haličská inteligence byla malého počtu, ale byla vystavená ideím romantického nacionalismu působící ve střední Evropě. Ke konci 10. let 19. století bylo Studium Ruthenum zrušeno a nástupcem se stalo Lvovské lyceum, které nabízelo výuku pouze v němčině. Zároveň základnímu vzdělání dominovaly obecní a měšťanské školy, které vyučovaly v polštině, díky čemuž docházelo k polonizaci obyvatelstva.

Během 30. let 19. století haličská inteligence i přes to existovala, složena zejména vzdělanými řeckokatolickými kněžími. Vedla diskuse především o samotné podobě literárního jazyka. Inteligence se pokusila vytvořit kulturní spolky a obdoby matic, ale neuspěly, zároveň literatury v lidovém jazyku byl výrazný nedostatek a neexistovaly žádná periodika či žurnály.

Ruská trojice a sepisování sbírky Ve 30. letech na řeckokatolickém teologickém semináři studovali tři studenti; Markijan Semenovyč Šaškevyč, Jakiv Fedorovyč Holovackyj a Ivan Mikolajovyč Vahylevyč. Tato trojice na přelomu 20. a 30. let 19. století založila literární skupinu Ruská trojice. Tato romantická, slavjanofilská a buditelská skupina čítala skoro 20 členů.

Na počátku 30. let sestavil Markijan Šaškevyč básnickou sbírku Syn Rusi. Sbírka chtěla povzbudit mladé intelektuály k uvědomění si vlastní národní identity, vrátit se ke svým kořenům a ke sjednocení v práci k národní obrodě. Jednalo se o předchůdce sbírky Zorja, jenže sbírka nikdy nebyla vydána, ale uchována v archivech semináře.

Obsah sbírky náhled|Markijan Semenovyč Šaškevyč, člen Ruské trojice a autor a sestavovatel básnické sbírky Sbírka obsahuje 14 básní, podepsaných kryptonymy. Kryptonym M.Š. patřil Markijanu Šaškevyčovi, pozdější spoluautor následných děl Zorja a Rusalka dněstrovská. Ve sbírce se nacházejí dvě básně od Šaškevyče, a to Slovo do chtyteliv ruskoho jazyka a Duma. Kryptonym M.M. patřil podle Holovackého Mychajlu Minčakevyčovi, který v roce 1830 studoval na lvovském teologickém semináři, kde se potkal se Šaškevyčem. Minčakevyč se na obsahu podílel básněmi Satyra, Rozsvit, Roksoljan ili tanec ruski, Rozluka a Dumka. Kryptonym Al.H. patřil Oleksandrovi Hlynskému a A.H. patřil Antonovi Hadynskému. Mazi další kryptonymy patřil O.H. (předpokládá se charkovský romantik Onufrij Lepskyj), H.O., I. Levyckyi z Volšova a I. Levickiy z Avh (což byli bratři Ivan a Josef Levyčtí).

Jazyk sbírky Básnická sbírka nebyla složena z básní ve stejném jazyce, ale každá báseň byla sepsána v lidovém (vernakulárním) jazyce tak, jak jím každý příslušný autor hovořil. Kyrylo Studynskyj, první vydavatel sbírky, vysvětloval proč Syn Rusi pravděpodobně nebyl vydán:

Odkaz sbírky náhled|Kyrylo Studynskyj, objevitel rukopisu a jeho první vydavatel

Po rozhodnutí nevydávat sbírku vyvstala otázka přípravy tištěné knihy, neboli sborníků a almanachů. Nástupce básnické sbírky byl sborník Zorja, který nikdy nebyl tištěn. Nástupcem Zorji se stal almanach Rusalka dněstrovská, který je považován za zakladatele národního obrození v Haliči.

Ukrajinská historiografie také dodává, že Syn Rusi je jedno z prvních děl moderní ukrajinské literatury v Haliči.

Spor ohledně autorství sbírky Znovuobjevení rukopisu Syn Rusi v roce 1887 se dožil i sám člen Ruské trojice Jakiv Holovackyj. Ten se k znovuobjevení vyjádřil: Holovackyj ve vzpomínkách uvedl, že sestavovatel sborníku zůstává „neznámý“, což vedlo pozdější badatele (Mychajlo Šalata, Mychajlo Vozňak, Halyna Burlaková, Jevhen Nachlik) k pochybnostem o jeho přímém redaktorství. Ve sborníku se kryptonym M.Š., který je připisován Šaškevyčovi, nachází dvakrát.

Přestože významný sovětský literární teoretik Oleksandr Bileckyj označoval za jediného autora a sestavovatele sbírky Syn Rusi právě Šaškevyče, v současné ukrajinské literární vědě přetrvává diskuse o míře zapojení dalších členů semináře.

Vydání Sborník byl poprvé přetištěn v haličskorusofilském dvoutýdeníku Besida (číslo 1 a 2) v roce 1887 poté, co jej objevil redaktor v knihovně Antonije Petruševyče, kanovníka lvovské kapituly.

Během 20. století byl sborník vydán dvakrát. První vydání uskutečnil ve Lvově Kyrylo Studynskyj ve sborníku Korespondencija Jakiva Holovackoho v litach 1835–49 filologické sekce Naučného tovaryšstva Ševčenkova v roce 1909. Druhé vydání, rovněž ve Lvově, připravil Jevhen Nachlik pod názvem Syn Rusi 1833. První rukopisný sborník básní Markijana Šaškevyče a jeho druhů.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články Anton Hadynskyj Ivan Ivanovyč Levyckyj Josyf Ivanovyč Levyckyj Markijan Semenovyč Šaškevyč Mychajlo Minčakevyč Oleksandr Hlynskyj Rusalka dněstrovská Ruská trojice

Kategorie:Knihy z roku 1833 Kategorie:Ukrajinská literární díla Kategorie:Romantická literární díla