Vitrodurus, též Vitrodorus (fl. 358), byl ve 4. století králem germánského kmene Kvádů. Jeho existence je doložena v díle Res gestae římského historika Ammiana Marcellina, který jej zmiňuje spolu s jeho otcem, králem Viduariem, při mírovém jednání s římským císařem Constantiem II.
Ve druhé polovině 4. století musela Římská říše čelit opakovaným vpádům germánských kmenů Kvádů a Markomanů i kočovných Sarmatů na své území v oblasti středního Dunaje. Ammianus Marcellinus popsal události z roku 358, kdy římský císař Constantius II. podnikl vojenské tažení proti těmto kmenům.
V roce 357 Kvádové a patrně i Markomani znovu narušili římské hranice. Markomani vpadli do Raetie, zatímco Vitrodurus se svými kvádskými bojovníky podnikal ničivé nájezdy přes Dunaj na území římské provincie Pannonia Valeria. V roce 358 císař Constantius II. proti těmto vpádům vytáhl s početným vojskem, překročil Dunaj a začal pustošit sarmatské osady ve východní části Podunají.
Kvádové se v tomto období dělili na dvě skupiny. Území dnešního západního Slovenska ovládali východní Kvádové pod vedením krále Araharia, kteří se římské armády zalekli a bez odporu se podrobili. Po jednání s císařem uzavřel Araharius mír nejen za sebe, ale i jménem svého vazala, sarmatského velmože Usafera.
Na obdobné mírové podmínky musel přistoupit také Vitrodurus společně se svým otcem Viduariem, kteří vládli západním Kvádům obývajícím území jižní Moravy a severní části Dolního Rakouska. Mírového jednání s Římany se vedle Vitrodura a Viduaria účastnil také Agilimundus, který zastával úřad podkrále (subregulus) západních Kvádů, a další velmoži a soudci stojící v čele nižších kmenových skupin.
Ammianus Marcellinus ve svém díle poznamenal, že když římská armáda vstoupila na území západních Kvádů, jejich představitelé poklekli před postupujícími vojsky a po udělení milosti přijali všechny podmínky, které jim Římané uložili. Kvádští vládci a velmoži předali Římanům své potomky jako rukojmí, aby zajistili dodržování uzavřených dohod a přijatých závazků. Poté tasili své meče, které uctívali jako posvátné symboly, a přísahali, že zachovají Římu věrnost. Kvádské království se tak znovu stalo vazalským územím závislým na Římu. O životě Vitrodura se nedochovaly žádné další zprávy.
Odkazy Reference
Kategorie:Kvádové Kategorie:Svébští panovníci Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Úmrtí ve 4. století Kategorie:Muži