Vilém Janovský z Janovic a Klenové ( Wilhelm Janowsky von Janowitz und Klenau, zvaný též Böhmer - Čech, 1489, České království – 1. květen 1562) byl český šlechtic z rodu Janovských z Janovic. Působil ve Württembersku jako fortifikační stavitel, kapitán a správce pevnosti Hohenasperg a vrchní zbrojmistr württemberských pevností.

Život náhled|Erb Janoviců do roku 1653. Vilém Janovský z Janovic a Klenové se narodil jako sedmé z osmi dětí Heřmana Janovského z a na Janovicích a jeho manželky Markéty (Magdaleny) Chřínovské z Chřínova. Vilém z Janovic byl pro svůj český původ nazýván také Böhmer, Böhm nebo Böhem.

Jako mladý odešel Vilém z Janovic do Württembersja, kde byl vychován jako páže pod ochranou württemberského vévody Oldřicha.#Steinhofer 1744, strana 690, #Sattler 1770, strana 41. Podle jiného zdroje přišel do Württembergu v roce 1511 s „hrabětem ze Salmu“ (pravděpodobně s hrabětem Mikulášem starším ze Salmu) ke dvoru vévody Oldřicha.#Seyler 1911. – Vévoda Oldřich byl syn hraběte Jindřicha Württemberského z prvního manželství. Oldřichův otec byl podruhé ženatý s hraběnkou Evou ze Salmu, příbuznou s hrabětem ze Salmu. V době vévodova 15letého exilu vévody Oldřicha z Württembergu v letech 1519 až 1534 se Vilém z Janovic projevil jako jeho věrný stoupenec. Po vévodově znovuustavení rozšířil pevnost Hohenasperg a po Oldřichově smrti v roce 1550 sloužil také jeho nástupci, vévodovi Kryštofovi Württemberskému.#Steinhofer 1744, strana 690, #Sattler 1770, strana 41.

V roce 1534 byl Oldřich znovu jmenován vévodou württemberským a po znovudobytí Hohenaspergu jmenoval v roce 1535 svého věrného následovníka Viléma kastelánem a zbrojmistrem württemberských pevností.#Seyler 1911. Oldřich nechal postavit pevnost Hohenasperg s baštami.#Biffart 1858, strany 18–19, 151. Vilém pravděpodobně dohlížel na stavbu jako stavitel, ačkoli to není jinde výslovně zmíněno. Vilémovu pověst pevnostního architekta dokládá dopis markraběte Karla II. z Bádenského vévodovi Kryštofu Württemberskému z roku 1553. V něm markrabě požádal Kryštofova stavitele Wolhelma von Janowitz o pomoc s plánováním jeho opevnění.#Rott 1917.

Během šmalkaldské války velel Vilém z Janovic „všemu [württemberskému] dělostřelectvu, 18 dělům se 161 muži a 209 koňmi“. V roce 1547 byla pevnost Hohenasperg obsazena císařskými vojsky a teprve v roce 1553 byla navrácena Oldřichaovu nástupci, vévodovi Kryštofovi († 1550). Není známo, jaké povinnosti Vilém během šestileté okupace pevnosti vykonával. V roce 1550 mu bylo uděleno panství Ditzingen jako léno, které zůstalo v držení rodiny až do roku 1665. V roce 1553 ho vévoda Kryštof znovu jmenoval kapitánem pevnosti a velel posádce 40 mužů.#Biffart 1858, strany 21, 23, 151.

Vilém Janovský z Janovic a Klenové zemřel dne 1. května 1562 ve věku 73 let a byl pochován v kostele sv. Jiří v Tübingenu.

Manželství a potomstvo Vilém byl dvakrát ženatý a měl celkem šest dětí. Jeho první manželkou byla Anna ze Sachsenheimu († 1553), dcera Reinharda ze Sachsenheimu († 1560) a jeho ženy Markéty († 1556). Z tohoto manželství se narodilo pět dětí:

Jan Karel (1542–1575), žil ve Francii, kde byl nazýván „Besme“ (Čech) a vychováván v rodině Guisů. Stal se velitelem jízdy vévody Jindřicha z Guise a v roce 1572 se oženil s vévodovou neteří Annou Isabelou z Arne, dcerou kardinála Ludvíka II. Lotrinského z Guise. Během Bartolomějské noci v roce 1572 Jan z Janovic provedl pod vedením vévody z Guise atentát na vůdce hugenotů admirála Kašpara z Coligny. Jan z Janovic zemřel v roce 1575 rukou Colignyho stoupence. Heřman z Janovic (1544–1590), syn Viléma z Janovic, sloužil jako soudce a v letech 1589 až 1589 jako württemberský hofmistr. Z manželství s Anežkou ze Sternenfelsu (1562–po roce 1625) se mu narodil syn Ludvík z Janovic. V roce 1578 získal Heřman z Janovic od vévody Kryštofa Württemberského nový Sachsenheimský dům ve Stuttgartu. V roce 1688 dům stále vlastnila vdova po Heřmanově vnukovi Bedřichu Ludvíkovi z Janovic.#Bachteler 1962, strana 77, #Wais 1954.2, strany 44–45.

Anna ze Sachsenheimu však zemřela roku 1553, která zemřela devět let před ním, jako připomíná dvojitý epitaf v tübingenském kolegiálním kostele.

Po smrti své první manželky v roce 1553 se Vilém oženil s Uršulou Rauovou z Winnendenu. Z tohoto manželství se narodila jedna dcera.#Schilling 1807, strana 357.

Odkazy Reference

Externí odkazy Rodokmen rodiny Janoviců.

Literatura Kurt Bachteler: Geschichte der Stadt Großsachsenheim. Großsachsenheim : Handels- und Gewerbeverein, 1962, strana 77, Abbildung 29. Kurt Bachteler: Sachsenheim : Tor zum Stromberg. Sachsenheim : Stadt, 1975, strany 83–85. Max Biffart: Geschichte der württembergischen Veste Hohenasperg und ihrer merkwürdigsten Gefangenen. Stuttgart : Karl Aue, 1858, online. Theodor Demmler: Die Grabdenkmäler des württembergischen Fürstenhauses und ihre Meister im XVI. Jahrhundert. In: Studien zur deutschen Kunstgeschichte, Jahrgang 1910, Heft 129, strany 95, 112–114, online. Karl Eduard Paulus: Beschreibung des Oberamts Leonberg, Ditzingen. Stuttgart : J. B. Müller’s Verlagshandlung, 1852, strana 111, online. Hans Rott: Kunst und Künstler am Baden-Durlacher Hof bis zur Gründung Karlsruhes. Karlsruhe : Müller, 1917, strany 20–21, 32, 164–165, online. Christian Friedrich Sattler: Geschichte des Herzogthums Würtenberg unter der Regierung der Herzogen, Band 2. Ulm : Stettin, 1770, strana 41, online. Carl Friedrich Schilling von Cannstatt: Geschlechts Beschreibung derer Familien von Schilling. Stuttgart : Müller, 1807, strany 357–358. Theodor Schön: Böhmische Adelsgeschlechter in Württemberg: Von Janowitz. In: Monatsblatt der Kais. Kön. Heraldischen Gesellschaft „Adler“, Band 4, 1896, strany 16–18, online. G. A. Seyler: J. Siebmacher’s grosses und allgemeines Wappenbuch, VI. Band, 2. Abteilung; Abgestorbener Württemberger Adel. Nürnberg: Bauer & Raspe, 1911. strana 217, Tafel 120, online. Johann Ulrich Steinhofer: Ehre des Herzogtums Wirtenberg in seinen durchlauchtigsten Regenten : oder Neue Wirtenbergische Chronik. Tübingen : Cotta, 1744, strana 690, online. Gustav Wais: Alt-Stuttgart. Die ältesten Bauten, Ansichten und Stadtpläne bis 1800. Mit stadtgeschichtlichen, baugeschichtlichen und kunstgeschichtlichen Erläuterungen. Stuttgart 1954, strany 44–45.

Kategorie:Janovici Kategorie:Narození v Česku Kategorie:Narození v roce 1489 Kategorie:Lidé z Tübingenu Kategorie:Stavitelé Kategorie:Úmrtí v roce 1562 Kategorie:Úmrtí 1. května Kategorie:Muži