Zámecký pivovar Rožmitál je zaniklý pivovar, který se nacházel v areálu zámku Rožmitál pod Třemšínem ve stejnojmeném městě v okresu Příbram ve Středočeském kraji. Pivovar založil majitel rožmitálského panství Florián Gryspek ve druhé polovině 16. století. Panské pivo se čepovalo na radnici, Panském domě na náměstí a šenkovním domě na předměstí již v roce 1565.Slavík, st. 165 Výroba pivovaru ustala na začátku druhé světové války, dle nařízení ministerstva hospodářství. Definitivně pivovar zanikl v roce 1947, kdyby bylo jeho vybavení rozprodáno.
Historie Zámecký pivovar v Rožmitále nechal založil Florián Gryspek ve druhé polovině 16. století. Současně se zámeckým pivovarem fungoval v Rožmitále ještě měšťanský pivovar, který však zanikl někdy v 18. století. Pěstování chmele na Rožmitálsku je však doloženo již v roce 1379.Jákl, str. 550
Zámecký pivovar vznikl v nejstarší části zámku Rožmitál v části Starého paláce, dřívější obytné části bývalého hradu. Podmínkou pro jeho vznik bylo zavedení vodovodu na zámek, který nechal Gryspek dovést z vrchoviště od Voltuše pomocí dřevěného potrubí.Slavík, str. 48 Pivovar měl povinnost odvádět různé deputáty vrchnostenským úředníkům a služebníkům. V zápisu z urbáře z roku 1565 je pivovar popisován v provozu: pivovár, ve kterém se piva bílá i ječná na prodej k vystavování do vsí vaří... okolo 60 várek… při něm jest sladovna a hvozd pro dělání sladův a spilka, do níž se piva spílají… pod rybníkem u Starého Rožmitála chmelnice… proti bráně pivovár a vpravo od něho byt sládkův. V pivovarském provozu tehdy pracovali dva sladovníci a sládek s pomahačem.Jákl, str. 551
V roce 1623 panství Rožmitálské spolu se zámkem a pivovarem připadl Arcibiskupství pražskému. V té době byl již pivovar se sladovnou Gryspeky stavebně upraven a rozšířen. Pod správovu arcibiskupství byl pivovar až do svého konce. Arcibiskupství byl poté zámek společně s pivovarem znárodněn v roce 1948.
V roce 1660 vypukl v areálu zámku a pivovaru požár. Příčinou byla zřejmě jiskra z pivovarského komína. Pivovar byl záhy opraven a jeho funkce obnovena. V roce 1677 zde působil sládek s příhodným jménem Václav Pivovar. V počátcích 18. století pivovar ročně vyrobil cca 1700 hektolitrů piva. Ve své době šlo o nadprůměrné množství, které v blízkém okolí překonával pouze měšťanský pivovar v Příbrami a panský pivovar v Březnici, který vlastnili Krakovští z Kolovrat.
Další požár nastal v roce 1724, když se bednáři vzňala smola. Zakrátko však byla výroba pivovaru obnovena. Třetí požár nastal v roce 1813. Po tomto požáru byl pivovar přestavěn a rozšířen. Po rekonstrukci se výroba pivovaru prudce navýšila. Již roku 1740 se na rožmitálském panství obhospodařovaly tři rozsáhlé chmelnice. Počátkem 70. let 19. století vyrobil rožmitálský pivovar přes 9000 hektolitrů piva ročně s vary 45 hektolitrů vyvážené mladiny. Veškerá výroba probíhala převážně ručně, bez moderní mechanizace. V této době se započalo také pronajímání pivovaru sládkům, s nimiž se uzavírala smlouva na šest let. Do smlouvy byla zahrnuta i bečvárna s bytem bečváře (nacházela se na konci zámecké zahrady) a právo pálit pálenku. Nájemní činže např. v roce 1883 činila 1000 zlatých a 400 zlatých se dávalo do všeobecného důchodu a na údržbu.
S rozmachem průmyslové revoluce se modernizoval i panský pivovar. Svůj podíl na tom měla rodina nájemníků a sládků, Marešových. Zásluhou Antonína a později Martina Marešových byla modernizována sladovna vystavěním nového hvozdu „anglické“ konstrukce, který provozně nahradil zastaralý „valach“ v původním hvozdu. Je však možné, že starý hvozd zůstával i nadále využitý, hlavně pro odsoušení sladů určených k přípravě tmavých piv. Ve stejném období se pivovar rozšířil do areálu zámku. Z bývalého hradního příkopu, který se rozkládal ze severu z vnější strany pivovaru, vznikly zaklenutím nové ležácké sklepy s lednicemi. Nad nimi na povrchu vznikla rozměrná budova skladu dřevěného nádobí. Pivovar začal s produkcí piva metodou spodního kvašení.
Po smrti Martina Mareše se stal novým nájemníkem rožmitálského pivovaru sládek Hynek Polák, který zde pracoval až do roku 1901. Polák pivovar převzal v krizovém stavu s podměrečnou produkcí. Důvodem byl vznik silné konkurence a vzniku nových pivovarů v okolí. Do oblasti se navíc začala dostávat piva z větších pivovarských podniků, např. z Písku nebo z Protivína. Hynek Polák se vyšších výrobních hodnot dopracoval až ke konci 19. století, když v letech 1897–1898 vyrobil 8610 hektolitrů piva. Devítitisícová produkce dosažená Antonínem Marešem však již nikdy překonána nebyla.
Po smrti Hynka Poláka v roce 1901 se stal novým nájemcem a sládkem Aurel Bernkopf. Za něj produkce navzdory občasným výkyvům udržovala jistou úroveň. V letech 1907–1908 pivovar vyrobil 8316 hektolitrů piva. Za Bernkopfa se kromě běžného piva připravovaly i jedenáctka, tmavý speciál a třináctka. Před 1. světovou válkou povolal Bernkopf na pomoc sládka Ferdinanda Farkače. Společně v letech 1912–1913 vyrobili 8200 hektolitrů piva. To bylo naposledy, kdy pivovar překonal osmitisícovou hranici. V průběhu války byl provoz pivovaru zastaven. Znovu obnoven byl až po válce, když se novým sládkem (pracujícím pod Bernkopfovým dohledem) stal Josef Rublič. Pivovar se produkčně propadl na třetinu svých možností. Výroba se pohybovala kolem 3000 hektolitrů, někdy i méně. V roce 1920 se novým sládkem stal Jindřich Neumann, který se stal v roce 1926 i novým nájemcem. Výroba se konci 20. let 20. století znovu navýšila na 4186 hektolitrů piva. Do pivovaru byl za Neumanna zaveden strojní pohon. Také byla rekonstruována varna, jejíž mladinový kotel měl poté obsah 66 hektolitrů horké mladiny.
Období hospodářské krize se pivovaru nijak výrazně negativně nedotklo. Na počátku 2. světové války pivovar ještě fungoval. V roce 1941 vyrobil ještě 3079 hektolitrů piva, ovšem již v horší kvalitě kvůli omezovaným přídělům surovin. V roce 1942 Ministerstvo hospodářství a práce z důvodu koncentrace průmyslu zastavilo provoz na dobu neurčitou k 1. červenci. V roce 1945 požadovalo uvedení do provozu. Dočkalo se ovšem záporné odpovědi od Svazu pro chmel, slad a pivo, zdůvodněnou nedostatkem surovin. Pivovar svou činnost již neobnovil. Veškeré zařízení pivovaru bylo v roce 1947 oceněno a v následujícím roce prodáno pro pivovar v Nitře na Slovensku. Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Rožmitál Kategorie:Zrušené pivovary v okrese Příbram Kategorie:Stavby v Rožmitále pod Třemšínem Kategorie:Rožmitálské panství