náhled|Vstup do Českého centra Vídeň České centrum Vídeň (německy Tschechisches Zentrum Wien) je součástí sítě Českých center, která spadá pod Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Jeho hlavním úkolem je prezentovat kulturu České republiky v Rakousku a podporovat kulturní vztahy mezi oběma zeměmi. Centrum bylo založeno roku 1994 a od roku 2024 sídlí v ulici Gußhausstraße ve 4. vídeňském obvodu. Jakožto kulturní instituce je Centrum řádným členem sítě evropských kulturních institutů EUNIC Austria.

České centrum Vídeň pořádá kulturní akce (výstavy, koncerty, filmová promítání, literární večery atd.) a projekty ve spolupráci s rakouskými institucemi a dalšími partnery a kurzy českého jazyka.

Od roku 2023 je ředitelem Českého centra Vídeň Ondřej Černý.

HIstorie České centrum Vídeň bylo otevřeno v březnu roku 1994, krátce po vzniku samostatné České republiky. Přípravy na jeho založení však začaly již v roce 1993 pod vedením jeho prvního ředitele Milana Sedláčka. Mezi zahajovací akce patřil přednáškový cyklus „Česká loajalita – mýtus a realita“, který pokrýval období od roku 1848 do roku 1915. Přednášky v německém jazyce probíhaly měsíc a přilákaly široké publikum. V prvních letech pořádalo České centrum Vídeň kromě přednášek také výstavy, filmové dny a hudební a divadelní odpolední představení.

Mezi prvními výstavami byla prezentace děl Jana Svobody, která byla zahájena 21. dubna. 1994. V těchto prvních letech po pádu železné opony bylo rakouské veřejnosti představeno široké spektrum české kultury. Pozornost byla věnována především umělcům, kteří v předchozích desetiletích nebyli v centru oficiální kulturní scény.

Již v roce 1994 uvedlo Divadlo Sklep v Rakousku svou inscenaci "Pražská Pětka". Kromě toho byla prezentována výstava s díly 35 vizuálních umělců, kteří dříve působili převážně v disentu nebo v zapomnění včetně Jaroslava Róny, Petra Nikla, Františka Skály, Zdeňka Lhotského a Čestmíra Sušky. Pozvání do Vídně přijali také grafici Aleš Najbrt a Michal Cihlář. S velkým zájmem se setkala i fotografická výstava Tona Stana, který se v té době těšil mezinárodnímu renomé.

V roce 1999 se Jozef Kollár ujal funkce ředitele Českého centra Vídeň a pokračoval v programovém směřování svého předchůdce. Jeho nástupce Marcel Sauer využil svých blízkých kontaktů s undergroundovou scénou a tehdy málo známými umělci a v letech 2003 až 2006 je zval do Vídně. V tomto období v Českém centru hostovali mimo jiné hudební a performativní skupina DG 307, vizuální umělec Jiří David, instrumentalistka a zpěvačka Iva Bittová a sklářský výtvarník Zdeněk Lhotský.

V roce 2007, dva roky před prvním českým předsednictvím v Radě EU, se v Českém centru opět změnilo vedení. Nová ředitelka Taťjana Langášková úspěšně zvládla náročný úkol prezentovat Českou republiku v době, kdy byla země středem evropské pozornosti. Kromě oficiálních akcí Českého centra Vídeň byla u příležitosti českého předsednictví v Radě EU a 140. výročí otevření Vídeňské státní opery uspořádána výstava o českém architektu a staviteli Josefu Hlávkovi, který ve Vídni působil ve druhé polovině 19. století.

V následujících letech České centrum Vídeň organizovalo nebo podporovalo řadu významných kulturních projektů. Mezi ně patřila retrospektiva k 80. narozeninám filmového režiséra Miloše Formana , projekt "Jan Svěrák Espressofilm", účast na Trienále grafického umění s Ondřejem Michálkem jako ústředním představitelem českého přínosu a výstava kolekce "Česká koláž", která byla v Rakousku poprvé představena v roce 2013 z iniciativy Českého centra.

Mezi nejvýznamnější projekty patřila rozsáhlá výstava „Modré inovace. Současné trendy v tradičním českém indigotisku“ která se konala v březnu roku 2017 v souvislosti s nominací indigotisku na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

V dalších letech pokračovalo České centrum Vídeň v prezentaci české kultury v Rakousku prostřednictvím výstav, filmových projekcí, literárních a hudebních programů a debat. Mezi významné projekty patřila například výstava věnovaná architektu Adolfu Loosovi, která v roce 2021 představila jeho brněnské a plzeňské vazby, nebo skupinová výstava "Hej-hou" zaměřená na téma práce a jejího postavení v současné společnosti. V roce 2022 se centrum podílelo na festivalu "Vienna meets Prague", jehož součástí byly koncerty, filmové projekce, výstavy nebo literární akce.

Dalším mezníkem v historii Českého centra Vídeň bylo v roce 2024 přestěhování z dosavadních prostor v Herrengasse do nového sídla na adrese Gußhausstraße 10. Nové prostory centrum využívá pro kulturní program, ale i pro pravidelnou výuku českého jazyka. České centrum tak dodnes pokračuje v roli instituce zprostředkující českou kulturu a současné umění rakouskému publiku a vytvářející prostor pro česko-rakouskou kulturní spolupráci.

Vedení Českého centra Vídeň Ve vedení Českého centra Vídeň se od jeho založení v roce 1994 vystřídalo celkem osm lidí. +Jménove funkci odve funkci doMilan Sedláček19941997Jozef Kollár19972002Marcel Sauer20022007Taťjana Langášková20072012Martin Krafl20122017Mojmír Jeřábek20172022Sandra Dudek*20222023Ondřej Černý2023 - *Sandra Dudek byla pověřena vedením Českého centra Vídeň v letech 2022 a 2023.

Reference

Kategorie:Kultura ve Vídni Kategorie:Organizace ve Vídni Kategorie:Česko-rakouské vztahy Kategorie:Česká centra