náhled|Magická slova na tabulce z Pergamu, polovina 3. století

Magie slov je taková, která pracuje s představou magické moci vyřknutých či napsaných slov, jako v případě zaklínadel nebo nápisů na různých artefaktech.

Slova užívaná v magii často nedávají smysl v jazyce mága, jedná se o takzvaná nomina barbarica („barbarská jména“). V magii starověkého Řecka a Říma šlo většinou o zkomolená hebrejská, perská a egyptská slova jako ablanathanalba, ve středověku se používala také zkomolená řecká slova jako anexhexeton. Dalšími příklady takových slov jsou abrakadabra nebo hokus pokus. Starověcí autoři, jako například Iamblichos, byli přesvědčeni, že účinnost těchto slov nespočívá v jejich významu, ale v jejich zvuku. Podobnost s nomina barbarica vykazuje enochiánština.

Magie slov často pracuje s představou osobního jména, které má zvláštní, sympatetický, k svému nositeli. Ten, kdo zná určité jméno tak získává moc nad jeho nositelem. Z těchto důvodů v archaických společnostech existovaly zvláštní předpisy týkající se sdílení jmen s těmi, kteří by jejich prostřednictvím mohli uškodit, a praxe dvou jmen: jednoho pro běžné užívání a druhého tajného, pravého, jména. Obzvláštní moc byla přisuzována pravým jménům božstev. Ve starověkém Egyptě byl znám mýtus o tom, jak Eset lstí získala Reovo pravé jméno a jeho magickou moc. Ve starověkém Římě střežila pravé jméno města bohyně Angerona. V biblických tradicích je zvláštní moc přisuzována tetragrammatonu, tedy čtyřem písmenům Božího jména, a formuli šem ha-meforaš.

V mnoha moderních tradicích přijímají po svém zasvěcení mágové zvláštní magické jméno, zpravidla v latině, starořečtině či hebrejštině. Podle Johna Michaela Greera navazují na starší pseudonymy, které mágové přijímali, aby skryli svoji identitu v prostředí, kde bylo praktikování magie problematické. Mezi známá magická jména náleží například:

Deo Non Fortuna (latinsky „Skrze Boha, nikoliv Náhodu“, zpravidla jako iniciály D. N. F. ) – Violet Firth Deus Est Demon Inversus (latinsky „Bůh je převrácený Ďábel”, jako akronym Dedi, tedy latinsky „Dal jsem“) - William Butler Yeats Jehi Ór (hebrejsky „Budiž světlo“) – Allan Bennet Perdurabo (latinsky „Přetrvám“) – Aleister Crowley

Reference

Kategorie:Magie Kategorie:Slova a výrazy