MÁV V51 byla řada elektrických lokomotiv se zavazadlovým oddílem, provozovaných na příměstské dráze Rákospalota–Vác v pešťské župě v Maďarsku.
Vznik a výroba Roku 1911 byla otevřena první maďarská normálněrozchodná elektrizovaná trať z budapešťského předměstí Rákospalota do císařského letoviska Gödöllő, s odbočkou z Veresegyházi do severně na Dunaji ležícího průmyslového města Vác (VBG hév). Trať vybudovalo se státní podporou konsorcium místních podnikatelů, elektrizační práce provedla a dodávku proudu z nové elektrárny v Újpešti zajišťovala společnost Phöbus Villamos Vállalatok Rt., spravovaly ji státní dráhy MÁV. Místní dráha o délce 40 km, stavěná na nápravové tlaky 12 t a maximální rychlost 50 km/h, se sklony až 17 ‰ a s oblouky o minimálním poloměru 300 m se tak svým charakterem již v době vzniku blížila příměstské rychlodráze.
Pro vedení vlaků byly vedle jedenácti osobních elektrických motorových vozů ACa 07201–07211 a šesti přípojných vozů řad AC 03501–03504 a CF 04001–04002 (Ringhoffer/Győr) objednány a dodány i čtyři elektrické lokomotivy (či zavazadlové motorové vozy) se zavazadlovým oddílem. Jejich vozovou část vyrobila firma Ringhoffer na Smíchově, elektrickou trakční část do nich dodala filiálka společnosti Siemens-Schuckertwerke Bratislava/Budapešť.KUBINSZKY Mihály (ed.): Ungarische Lokomotiven und Triebwagen. Akadémiai Kiadó, Budapest 1975, ISBN 963-05-0125-2, S. 281. (německy)
Technické provedení vlevo|náhled|Lokomotiva V51 MÁV, rozměrový náčrt Lokomotivy byly skříňového provedení se dvěma čelními kabinami strojvedoucího, strojovnou a služebním oddílem. Pojezd tvořily dva dvounápravové podvozky, v každém byl uložen vlastní trakční motor. Motory byly univerzálního typu, jednofázové se sériovým vinutím. Uspořádání pohonu bylo variantou jalové hřídele - od motoru přes převod byly obě nápravy podvozku poháněny torzními spojnicovými tyčemi. Odběr proudu z vrchního trakčního vedení zajišťovaly dva pantografy na střeše, nahoře s lyrovou lištou. Napájecí proud v troleji měl původně napětí 10 kV při frekvenci 15 Hz; to bylo roku 1924 kvůli snížení zátěže elektrické sítě zvýšeno na 12 kV a 18 ¾ Hz, čímž papírově vzrostl i výkon. Od roku 1940 se ještě frekvence upravila na třetinu průmyslového kmitočtu – 16 ⅔ Hz, napětí zůstalo. Regulace výkonu se realizovala přepínáním odboček na sekundárním vinutí trakčního transformátoru. Lokomotiva měla být schopna táhnout po rovině vlak o hmotnosti 210 t rychlostí 70 km/h nebo vlak o hmotnosti 160 tun na stoupání 18 ‰ ještě rychlostí 30 km/h.MOLNÁR Balázs: Egy kis mozdonybemutató: MÁV V51 sorozat. VMC Magazin (maďarsky)
Provoz Lokomotivy byly původně označeny jako EM1-EM4, brzy ale byly přeznačeny na 51.001 až 004 podle III. číslovacího schématu MÁV. Při jeho úpravě roku 1932 pak dostaly poněkud nesystematické označení řadou V51.
Stroje byly nasazeny v nákladní a smíšené dopravě na trati VBG až do 40. let, udržovány byly v depu Vác, hlavní dílny a elektrodílny byly v Istvánteleku. Jezdily především na vácské větvi, kde běžně táhly šest přípojných vozů jako alternativa za vlaky vedené dvěma motorovými vozy. Vzhledem k meziválečnému přílivu obyvatel do pešťské župy byla kapacita trati využívána do krajnosti, vlaky jezdily standardně přetížené a údržba infrastruktury i vozidel byla zanedbávána, technický stav se tak zhoršoval.
Během druhé světové války byly lokomotivy V51 zavlečeny a poškozeny. Vážně poničena byla i již tak nevyhovující trolejová síť vlastní dráhy, takže elektrický provoz nebyl obnoven a byl desítky let po válce zajišťován v parní a poté motorové trakci. Lokomotivy tak byly po svém návratu roku 1948 odstaveny, jako nepotřebné vyřazeny a v dubnu 1951 sešrotovány.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Malatinszky Sándor: "Vasúti vontató járművek (1900-1914).". In Dr. Kovács László (ed.). Magyar vasúttörténet: 1900-tól 1914-ig (Sv. 4.) ("Železniční trakční vozidla (1900–1914). v: Historie maďarských železnic od roku 1900 do 1914"). Közlekedési Dokumentációs Kft., Budapest 1997. ISBN 963-552-314-9 (Kompletní série: ISBN 963-552-311-4). (v maďarštině) Pottyondy Tihamér: "A magyar államvasutak mozdonyparkja, mozdonyainak szerkezeti fejlődése és a modern mozdonytipusok." A magyar államvasutak gépészeti műszaki közlései. ("Lokomotivní park Maďarských státních drah, strukturální vývoj jejích lokomotiv a moderní typy lokomotiv" v: Technické komunikace Maďarských státních drah). Magyar Királyi Államvasutak 1918. (v maďarštině) Villányi György. "A Magyar Államvasutak vontatójárműveinek jelölési- és pályaszámrendszerei." Vasúthistória Évkönyv 1993. ( "Systémy značení a číslování trakčních vozidel Maďarských státních drah." v: Ročenka železniční historie 1993). (v maďarštině) Villányi György. "Vasúti járművek restitúciója, 1945–1955." Vasúthistória Évkönyv 1995. (Restituce železničních vozidel, 1945–1955 v: Ročenka železniční historie 1995). (v maďarštině)
V51 V51 MÁV V51 Kategorie:Kolejová vozidla vyráběná od roku 1911 Kategorie:Kolejová vozidla vyráběná do roku 1911