Kateřina Vincourová (* 9. dubna 1968 Praha) je česká výtvarná umělkyně zaměřená především na instalaci, objekt a prostorovou kresbu.
Život Studovala na Surikovově akademii výtvarných umění v Moskvě (1986–1988) a následně na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Jaroslava Čepeláka (1988–1990), Miloše Šejna (1990–1992) a Milana Knížáka (1992–1994). Získala Alexander Dorner Prize v Hannoveru (1993) a v roce 1996 se stala jako první žena laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. V roce 1998 absolvovala pobyt v Headlands Center for the Arts v Sausalito v Kalifornii a v letech 1999–2000 stipendijní program DAAD v Berlíně. Dlouhodobě ji zastupovala Galerie Jiří Švestka. Žije v Roztokách u Prahy.
Tvorba Ve své práci využívá jemných posunů a materiálové citlivosti k artikulaci univerzálních témat, jako jsou paměť, péče, identita a tělesnost, přičemž otevřenost jejích děl dává prostor vlastní zkušenosti diváctva. Tělesnost se přitom v její práci uplatňuje nikoli doslovně, ale prostřednictvím fragmentace, měkkých haptických materiálů, tělesné barevnosti a nestandardního užití běžných předmětů, které nesou stopy dotyku a každodenního užívání a umocňují tak nepřímou přítomnost lidského těla v jejích pracích.
Patří ke generaci umělkyň a umělců, kteří vstoupili na českou výtvarnou scénu v 90. letech. V tomto období vytvářela zejména nafukovací objekty, rozsáhlé site-specific instalace a imerzní environmenty, v nichž často pracovala s měkkými, proměnlivými a dočasnými materiály (např. molitan, guma, latex). Tyto práce často reflektovaly proměny společnosti po roce 1989, včetně vlivu reklamních a konzumních strategií, které zároveň využívaly, ale i kriticky narušovaly.
Později se v její tvorbě v souvislosti s osobní zkušeností mateřství objevují důraz na intimnější rovinu výpovědi a motivy péče, každodennosti a tělesné zkušenosti, které jsou však zpracovávány obecněji a bez autobiografické narativity. Přesunula se ke komornějším formám a prostorovým kresbám vznikajícím z běžných materiálů a předmětů každodenní potřeby. Instalace často vznikají v přímé reakci na konkrétní prostor a pracují s jeho specifiky, včetně práce s prostorem jako s aktivní složkou díla. Negativní prostor, prázdno a vzájemné vztahy mezi objekty jsou chápány jako rovnocenné prvky.
Její současná tvorba představuje kontinuální, organicky se vyvíjející celek, v němž se kritický komentář, ženská zkušenost a práce s materiálem proměňují, aniž by ztratily svou vnitřní soudržnost.
Výstavy
Samostatné výstavy (výběr) 1991 Nadchleby, Galerie Na bidýlku, Brno 1992 Neděle, Galerie Behémót, Praha 1994 Terče, Galerie Caesar, Olomouc 1995 Kateřina Vincourová, Galerie Nová síň, Praha 1996 Kateřina Vincourová, Galerie mladých, Brno 1997 Plody mé mysli, Galerie Václava Špály, Praha 1999 Call…, Galerie hlavního města Prahy 2000 Hobbyraum, DAADGALERIE, Berlín 2001 Kateřina Vincourová, Galería Helga de Alvear, Madrid 2002 Noví hrdinové, Galerie Jiří Švestka, Praha 2003 Hobbyraum, Městská galerie, Bruntál 2004 Noví hrdinové, Galerie Caesar, Olomouc 2006 Zevnitř ven, Galerie Die Aktualität des Schönen…, Liberec 2011 Kateřina Vincourová, Galerie Jiří Švestka, Praha 2012 Zapomenuto v paměti, Fait Gallery, Brno 2014 Zpaměti, Galerie Václava Špály, Praha 2015 Nahlížet nasloucháním (spolu s Miroslavem Srnkou), PLATO Ostrava 2016 Kdykoliv si řekneš, Fait Gallery, Brno 2018 Arteria, Katzen Arts Center, American University, Washington, DC 2019 Me Within You, Kulturák ARCHA, Lubná 2020 Jsme tu všichni, Galerie 207, UMPRUM, Praha 2024 Kateřina Vincourová, Vlajka, Galerie SPZ, Praha 2025 Skin Care, Galerie Rudolfinum, Praha 2026 Pohled z odvrácené strany Měsíce, Galerie SPZ, Praha
Skupinové výstavy (výběr) 1992 Ženské domovy, Štencův dům, Praha 1993 Post Security, Gallery 5020, Salzburg 1994 Zvon ’94. Bienále mladého umění, Galerie hlavního města Prahy 1995 Zkušební provoz, Galerie Mánes, Praha 1996 Milenci, JNJ Gallery, Praha 1997 Home Sweet Home, Deichtorhallen, Hamburg 1998 Diskurs feminin, Dům umění města Brna 1999 After the Wall. Art and Culture in Post-Communist Europe, Moderna Museet, Stockholm – Ludwig Museum, Budapesť – Hamburger Bahnhof, Berlín 2000 Bohemian Birds: Positions of Czech Contemporary Art, Kunst Haus, Drážďany 2001 New Connection, Národní galerie Praha 2002 Alter Ego, Letzebuerg City Museum, Luxembourg 2003 Unlimited, Art Basel, Basilej 2004 The New Ten: Zeitgenössische Kunst aus den 10 neuen Mitgliedstaaten der EU Ländern / Contemporary Art from the 10 New Member States of the EU, Museum Küppersmühle, Duisburg – Künstlerhaus, Wien – Kunsthalle Mannheim 2005 Prague Biennale 2: Expanded Painting, Karlínské haly, Praha 2006 Giardino – Places for Small Stories, Palazzo delle Arti di Napoli, Neapol 2007 Gehen bleiben Bewegung, K.rper, Ort in der Kunst der Gegenwart / Going Staying: Movement, Body, Space in Contemporary Art, Kunstmuseum Bonn 2008 Micro-narratives, Tentation des petites réalités / Temptation of Small Realities, Musée d’art moderne et contemporain de Saint-Étienne Métropole 2009 Behind the Velvet Curtain: Seven Women Artists from the Czech Republic, Katzen Arts Center, American University, Washington, DC 2010 Formáty transformace 89–09: Šest pohledů na novou českou a slovenskou identitu, musa, Vídeň 2014 Někdy v sukni. Umění 90. let, Moravská galerie v Brně – Galerie hlavního města Prahy 2015 Fragmenty množin / Výběr ze sbírky Fait Gallery, Fait Gallery, Brno 2016 Bittersüße Transformation / Bittersweet Transformation: Alina Szapocznikow, Kateřina Vincourová, Camille Henrot, Kunsthaus Graz 2017 Cesta může být širší než delší, 24. Mikulovské výtvarné sympozium „dílna“ 2017, Mikulov 2019 Why This World, 8. Sympozium Litomyšl, Galerie Miroslava Kubíka, Litomyšl 2020 Plan B, 16. Smetanova výtvarná Litomyšl, Městská galerie Litomyšl 2022 Heroin Crystal: Generace devadesátých let v GHMP, Galerie hlavního města Prahy 2023 Umění už je nuda, HYB4 Galerie, Praha 2024 Sesterství, Galerie výtvarného umění v Ostravě 2025 Mysův Horn (spolu s Veronikou Bromovou a Markétou Othovou), Galerie středočeského kraje, Kutná Hora 2026 Le Rire de la Méduse, České centrum, Paříž
Zastoupení ve sbírkách Národní galerie Praha Galerie hlavního města Prahy Galerie výtvarného umění v Ostravě Oblastní galerie Liberec Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy Sbírka současného umění města Mikulov Museo de Arte Contemporáneo Helga de Alvear, Madrid Evropský parlament, Brussel Distrito 4, Madrid COLLETT Prague | Munich Fait Gallery, Brno Sbírka Chateau Třebešice Sbírka Zdenka Felixe a další privátní sbírky
Odkazy
Reference
Literatura
Publikace a katalogy Julia Tatiana BAILEY – Eva DREXLEROVÁ – Denisa KUJELOVÁ (eds.), Kateřina Vincourová, Praha: Galerie Rudolfinum 2025. Adriana PRIMUSOVÁ – Daniel VOJTĚCH, Mysův Horn (kat. výst.), Kutná Hora: Galerie Středočeského kraje 2025. Olga MALÁ, Heroin Crystal (kat. výst.), Praha: GHMP 2022. Pavlína MORGANOVÁ – Terezie NEKVINDOVÁ – Dagmar SVATOŠOVÁ, Výstava jako médium: české umění 1957–1999, Praha: VVP AVU 2020. Kateřina VINCOUROVÁ – Karina KOTTOVÁ – Barbora CIPROVÁ, Kateřina Vincourová: Arteria (kat. výst.), Praha: Společnost Jindřicha Chapuleckého 2018. Denisa KUJELOVÁ – Kateřina VINCOUROVÁ, Cesta může být širší než delší: 24. mikulovské výtvarné sympozium „dílna“ 2017 / The Path Might be Wider than Longer: 24th Mikulov Art Symposium “dílna” 2017, Mikulov: Město Mikulov & KANT 2017. Katrin BUCHER TRANTOW (ed.), Bittersüße Transformation / Bittersweet Transformation: Alina Szapocznikow, Kateřina Vincourová, Camille Henrot (kat. výst.), Graz–Vienna: Kunsthaus Graz–VfmK 2016. Martina PACHMANOVÁ, Kdykoli si řekneš (kat. výst.), Brno: Fait Gallery 2016. Pavlína MORGANOVÁ (ed.), Někdy v sukni: umění 90. let. Brno: Moravská galerie v Brně; Galerie hlavního města Prahy 2014. Lenka LINDAUROVÁ – Barbora PROCHÁZKOVÁ (eds.), Mezera: mladé umění v Česku 1990–2014, Praha: Společnost Jindřicha Chalupeckého 2014. Didier MONTAGNE, Zapomenuto v paměti (kat. výst.), Brno: Fait Gallery 2012. Jiří FRANTA – Marek MEDUNA – Petr MOTEJZIK – Luděk RATHOUSKÝ – Jiří ŠEVČÍK – Lenka VÍTKOVÁ (eds.), CO14, Praha: Akademie výtvarných uměn. v Praze VVP 2010. Martina PACHMANOVÁ (ed.), Behind the Velvet Curtain: Seven Women Artists from the Czech Republic, Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze 2009. Karel SRP, Aktuální umění devadesátých let, in: Rostislav ŠVÁCHA – Marie PLATOVSKÁ (eds.), Dějiny českého výtvarného umění VI/2. 1958-2000, Praha: Academia 2007, s. 929–951. Charlotta KOTÍK, „Post-Totalian Art: Eastern and Central Europe“, in: Maura REILLY – Linda NOCHLIN (eds.), Global Feminisms: New Directions in Contemporary Art, New York: Brooklyn Museum of Art 2007, s. 153–165. Tomáš POSPISZYL, Kateřina Vincourová: Noví Hrdinové / New Heroes (kat. výst.), Olomouc: Galerie Caesar, družstvo pro podporu výtvarného umění 2004. Petr VOLF, Na začátku je čára, Praha: Paseka 2003. Zdenek FELIX – Friedrich MESCHEDE, Katerina Vincourová (kat. výst.), Berlín: DAAD Berliner Künstlerprogramm 2001. Olga MALÁ – Miroslav PETŘÍČEK – Karel SRP, Současné umění / Contemporary Collection – Czech Art in the 90s (kat. výst.), Praha: Galerie hlavn.ho města Prahy 1999. Olga MALÁ, Kateřina Vincourová (kat. výst.), Praha: Galerie hlavního města Prahy 1999. Kateřina Vincourová, Praha: Divus 1998. Karel SRP – Olga MALÁ – Wolfgang DENK (eds.), Echoes: Veřejné tělo & umělý prostor, Praha: Galerie hlavního města Prahy 1998. Kamil NÁBĚLEK – Miroslav PETŘÍČEK, Zvon ’94 (kat. výst.), Praha: Galerie hlavního města Prahy 1994.
Články Jiří PTÁČEK, “Péče o pleť a o výstavu. Kateřina Vincourová v Rudolfinu“, Art & Antiques, prosinec 2025, s. 74–75. Magdalena ČECHLOVSKÁ, “Konečně má v Galerii Rudolfinum samostatnou výstavu česká umělkyně”, Seznam Zprávy, 12. 12. 2025. Lenka BAKEŠ, Organické struktury, Vogue CS, listopad 2025, s. 88–90. Viktória PARDOVIČOVÁ, „Sila citlivosti a sloboda imaginácie“, Art & Antiques, září 2025, s. 76–77. Radek WOHLMUTH, „Vyložená paměťová karta“, recenze, Art & Antiques, prosinec 2014, s. 106–107. Johana LOMOVÁ, „Nechat věci plynout“ (rozhovor s Kateřinou Vincourovou), Art & Antiques, březen 2014, s. 26–30. Magdalena ČECHLOVSKÁ, „Oceňovaná autorka se po šesti letech vrací do galerie“, Hospodářské noviny, 22. 11. 2011, č. 226, s. 11. Tomáš POSPISZYL, „Hrdinové moderní doby“, Ateliér, 2005, roč. 18, č. 1. Josef BROŽ, „Vincourová vysílá SOS z pustiny české globalizace“, Ateliér, 1999, roč. 12, č. 11, 27. 5., s. 1. Lenka LINDAUROVÁ, „Kdo se bojí krásného umění?“, Týden, 10. 5. 1999, s. 63. Marek POKORNÝ, „O nafukovací estetice Kateřiny Vincourové“, Mladá fronta DNES, 17. 5. 1999, s. 14. Petr VOLF, „Výstava Kateřiny Vincourové na Staroměstské radnici: Nafouknutý mobil“, Reflex, 27. 5. 1999, s. 60. Eva PFEIFFEROVÁ, „O čem bude zítra snít Kateřina Vincourová?“, Hospodářské noviny, 4. 6. 1998, s. 15. Lenka LINDAUROVÁ, „Princezna s motorovou pilou“, Umělec, 1997, roč. 1, č. 1, s. 10–12. Karel CÍSAŘ, „Kateřina Vincourová“, rozhovor, Labyrint revue, 1997, roč. 7, č. 1–2, s. 119–121. Marek POKORNÝ, „Kateřina Vincourová“, Detail, 1996, roč. 1, č. 3, s. 24. Martina PACHMANOVÁ, „Láska, tělo a fotografie“, Ateliér, 1996, č. 13, s. 5. Marta SMOLÍKOVÁ, „Jako když jdeš a najednou šlápneš do vody (rozhovor s Kateřinou Vincourovou), Výtvarné umění, 1994, č. 4, s. 90–94. Věra JIROUSOVÁ, „Šedá v šedém“, Ateliér, 1993, roč. 6, č. 11, 27. 5., s. 1. Lenka LINDAUROVÁ, „Gumová neděle“, Lidové noviny, 1993, roč. 6, č. 92, 21. 4., s. 5. „Čtyři otázky mladým: Kateřina Vincourová“, anketa, Výtvarné umění, 1992, č. 1, s. 64.
Externí odkazy
Kategorie:České výtvarnice Kategorie:České fotografky Kategorie:České designérky Kategorie:Narození 9. dubna Kategorie:Narození v roce 1968 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy