Julien Maunoir (bretonsky: Juluan Maner; 1. října 1606, Saint-Georges-de-Reintembault – 28. ledna 1683, Plévin) byl francouzský římskokatolický kněz a řeholník Tovaryšstva Ježíšova, známý jako „bretaňský apoštol“. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.
Život Maunoir se narodil 1. října 1606 v Saint-Georges-de-Reintembault poblíž Rennes. Ve čtrnácti letech vstoupil do jezuitské koleje v Rennes. V devatenácti letech vstoupil v Paříži do Tovaryšstva Ježíšova s přáním odcestovat na misie do Kanady.
Studoval filozofii v La Flèche a v roce 1630 byl přidělen na kolej Saint-Yves v Quimperu v Bretani, kde vyučoval latinu a řečtinu. Jako spolužák svatých Isaaca Joguese a Gabriela Lalemanta se toužil stát misionářem mezi původními obyvateli Kanady. Během svého vzdělávání v Tovaryšstvu Ježíšově studoval bretonštinu, aby mohl učit víře bretaňské rolníky. Pracoval tvrdě a během dvou měsíců mluvil dostatečně plynně, aby mohl kázat bretonsky. Je považován za významného pravopisce bretonštiny, protože dokončil bretaňskou gramatiku. Pokračoval v kázáních v osadách Bretaně, dokud neodešel do Tours, aby zahájil teologická studia potřebná pro kněžské svěcení.
Ve svých teologických studiích pokračoval v Bourges u Louise Lallemanta, načež následoval rok v Rouenu, misijní práce v Normandii a rok výuky literatury na koleji v Nevers.
V roce 1637 byl vysvěcen na kněze a v roce 1640 se vrátil do Bretaně, kde byl znovu přidělen do Quimperu, kam nastoupil po Michaelu Le Nobletzi. Jedno vitrážové okno v katedrále Saint-Corentin v Quimperu zobrazuje Michela Le Nobletze, jak představuje Juliena Maunoira René du Louëtovi, biskupovi z Cornouaille. Maunoir se ukázal být mimořádně vhodným pro obtížný úkol evangelizace chudých obyvatel Bretaně. Spolu se svým společníkem Pierrem Bernardem pracoval 43 let mezi chudými rolníky a rybáři.
Při Maunoirových a Bernardových promluvách se pravidelně shromažďovalo 5 000 až 10 000 lidí. Podle některých současníků si věřící museli rezervovat termín na zpověď deset dní předem. V roce 1675, po potlačení revolty kolkovaného papíru královskými vojsky, Maunoir hrdě prohlásil: „Strach z Boha byl stejně účinný jako hrozba zbraní.“
Do roku 1683 zformoval téměř 1 000 bretaňských misionářů, kteří pokračovali v pastorační práci, kterou zahájil. Zemřel v Plévinu v Bretani 28. ledna 1683 a na naléhání tamního lidu byl pohřben na pozemku farního kostela.
Úcta vlevo|náhled|351x351pixelů|Vitráž v katedrále Saint-Corentin v Quimperu, zobrazující Maunoirovo setkání s biskupem René du Louëtem Jeho beatifikační proces započal dne 8. dubna 1875, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 6. března 1949 jej papež Pius XII. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 11. února 1951 byly uznány zázraky na jeho přímluvu, potřebné pro jeho blahořečení.
Blahořečen pak byl dne 20. května 1951 v bazilice sv. Petra papežem Piem XII.
Jeho památka je připomínána 28. ledna. Bývá zobrazován v kněžském oděvu. Je patronem Bretaně.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati
Kategorie:Francouzští blahoslavení Kategorie:Francouzští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Francouzští jezuité Kategorie:Francouzští misionáři Kategorie:Narození v roce 1606 Kategorie:Narození 1. října Kategorie:Narození v Bretani Kategorie:Úmrtí v roce 1683 Kategorie:Úmrtí 28. ledna Kategorie:Úmrtí v Bretani Kategorie:Muži