Matija Čop (26. ledna 1797 – 6. července 1835) byl slovinský jazykovědec, polyglot, literární historik a kritik.

Životopis Čop se narodil v malém severokraňském městě Žirovnica, toho času patřícím k Habsburské monarchii (dnes Slovinsko), do relativně bohaté rolnické rodiny. Na studium základní a střední školy byl poslán do Lublaně, a poté studoval po tři roky na lyceu v Lublani a ve Vídni. V roce 1817 se vrátil z Vídně a navštěvoval až do roku 1820 kněžský seminář, který však opustil kvůli místu učitele na střední škole v chorvatské Rijece. V roce 1822 se přestěhoval do Lvova (tehdy také část Habsburské monarchie), kde začal učit jako učitel na místním lyceu, ale brzy byl jmenován mimořádným profesorem na lvovské universitě.

V roce 1827 se Čop vrátil do Lublaně, kde mu bylo opět nabídnuto místo na střední škole. V roce 1828 přijal místo knihovníka v lyceu, které měl od roku 1831 na plný úvazek. Během svého pobytu v Lublani se stal blízkým přítelem France Prešerena. Působil jako jeho tutor, poskytl mu informace o současném rozvoji evropských literatur. V roce 1835, ve věku 38 let Čop utonul při koupání v řece Sávě. Prešeren svému příteli věnoval svoji významnou báseň Křest v Savici. Před svou smrtí Čop navázal důvěrný vztah s Antonijí Höffernovou, která byla šlechtického původu.

Vliv Se znalostí 19 jazyků byl Čop pravděpodobně nejvzdělanějším Slovincem své doby. Ačkoliv nevydal během svého života mnoho původních prací, měl Čop velký vliv na pozdější rozvoj slovinské kultury. Na rozdíl od takových současníků jako byli jazykovědec Jernej Kopitar a básník Stanko Vraz, věřil Čop v možnost rozvoje osobité slovinské národní kultury. Může tak být nahlížen jako předchůdce slovinského národního obrození druhé polovice 19. věku. Jeho široké kosmopolitní vzdělání mu umožnilo rozpoznat básnický talent France Prešerena, který zůstal nepovšimnut ze strany většiny jeho současníků a radit Prešerenovi ohledně stylistických a jazykových záležitostí.

Dnes je Čop považován za jednoho z nejdůležitějších slovinských intelektuálů 19. století. Ve Slovinsku je několik ulic, škol a jiných institucí, které nesou jeho jméno, mezi nimi populární Čopova ulice v Lublani.

Reference

Kategorie:Slovinští literární kritici Kategorie:Polygloti Kategorie:Narození 26. ledna Kategorie:Narození v roce 1797 Kategorie:Úmrtí 6. července Kategorie:Úmrtí v roce 1835 Kategorie:Muži