Lokomotivy pozdější řady 311.5 vyrobila lokomotivka Krauss v Linci v letech 1902 a 1908 pro společnost Frýdlantské okresní dráhy. Zajišťovaly provoz všech typů vlaků na místních drahách na Frýdlantsku a také tu roku 1948 na místních výkonech dojezdily.

Historie Dne 3. srpna 1902 zahájily Frýdlantské okresní dráhy (FOD, německy Friedländer Bezirksbahnen, FBB) provoz na 23,3 km dlouhé místní dráze z Frýdlantu do Jindřichovic pod Smrkem (Friedland in Böhmen – Heinersdorf an der Tafelfichte), která po prodloužení o další 2,4 km na státní hranici poskytla roku 1904 druhé přeshraniční spojení Frýdlantska s Pruskem tratí na Greiffenberg (dnes Gryfów Śląski) a dále se slezskými tratěmi Pruských státních drah. Pro tuto trať si FOD v roce 1902 pořídily tři trojspřežní tendrovky, opět od firmy Krauss v Linci. Roku 1908 pak doobjednaly ještě čtvrtou, identickou lokomotivu.BEK, Jindřich, Lokomotivy let 1860-1900 (Atlas lokomotiv sv. 2). NADAS Praha 1979, 136 stran. OD-31-045-79. S.78–79, 122–123.BEK Jindřich, KVARDA Karel. Atlas lokomotiv I.: Parní trakce. Vydání 1. NADAS Praha 1970. 192 stran. OD 31-005-70. S.72–73, 179–180.

Technické provedení vlevo|náhled|Lokomotiva 21–24 FBB/FOD, později 311.5ᴵᴵ, rozměrový náčrt Třínápravové malé tendrovky byly osvědčené stavby Kraussovy lokomotivky. Byly obdobou dříve pořízených lokomotiv čísel 1–2, jen byly oproti nim větší, s výše uloženým kotlem a o ca. třetinu výkonnější. Topeniště kotle bylo dobře uzpůsobeno pro spalování používaného slezského černého uhlí. Pohon parního regulátoru v parním dómu byl veden po kotli, přítokové trubky vnějších válců dvojčitého parního stroje na mokrou páru procházely jeho vnitřkem. Písty válců s předním vedením měly i díky většímu průměru kol delší zdvih, delší ojnice zabíraly až do třetího, hnacího dvojkolí, lokomotivy tak měly dobré vlastnosti v tahu a méně se namáhala křižáková i tyčová ložiska. Vnější výstředníkový Allan-Trickův rozvod řídil chod plochých šoupátek. Nápravy byly ve vnitřním rámu uloženy pevně, ve svislém směru samostatně odpruženy listovými pružinami. V rámu byl umístěn vodojem, uhlák se nacházel po straně kotle před prostornou budkou. Litinový komín s korunkou měl jiskrojem umístěný v dýmnici. Dýmnice se uzavírala jednodílnými dveřmi, pro Kraussovy konstrukce typickými.

Lokomotivy byly vybaveny jednoduchou sací brzdou pro stroj a ruční brzdou. Mazání válců obstarával lubrikátor. Z písečníku na kotli se oboustranně pískovalo pod prostřední spřažené dvojkolí. K doplňování měkké vody z horských potoků sloužil pulzometr.

Provoz Kromě provozních čísel 21 až 24 byly lokomotivy u FOD označeny také jmény "RÜCKERSDORF", "NEUSTADT/T", "HEINERSDORF" a TAFELFICHTE" (Řasnice, Nové Město p. Smrkem, Jindřichovice p. Smrkem, Smrk). Po převzetí provozu na tratích FOD Československými státními drahami (ČSD) roku 1924 dostaly čísla 311.501–04.. Nasazovány byly na všech výkonech normálněrozchodných frýdlantských lokálek, včetně poměrně silné nákladní přeshraniční dopravy.

Po připojení Sudet k Německu v říjnu 1938 zařadila Deutsche Reichsbahn lokomotivy do svého provozního parku s provozními čísly 98 7751–54, a ponechala je na jejich tratích. Po roce 1945 se všechny vrátily k ČSD. S poválečným uzavřením hraničního přechodu v Jindřichovicích silně poklesla i nákladní doprava na Frýdlantsku, s vylidněním pohraničí se zmenšily i požadavky na osobní dopravu a řady 310.8 a 311.5 ztratily na významu. Uvedením nových motorových vozů řady ČSD M 131.1 do provozu již nebyly malé lokomotivy nepočetného typu potřeba a do roku 1950 byly vyřazeny a sešrotovány.

Odkazy Poznámky

Reference

Související stránky

Seznam českých a slovenských lokomotiv Lokomotiva 310.8

Literatura Jindřich Bek, Zdeněk Bek: Encyklopedie Železnice: Parní Lokomotivy ČSD, 1. sv. Corona, 1999, . Helmut Griebl: ČSD-Dampflokomotiven. Teil 2. Verlag Slezak, Wien 1969.

Externí odkazy

Kategorie:Parní lokomotivy v Československu ČSD 311.5ᴵᴵ Kategorie:Kolejová vozidla vyráběná od roku 1902 Kategorie:Kolejová vozidla vyráběná do roku 1908