Maximilian svobodný pán von Lilien ( Maximilian Franz Joseph Carl Alexander Michael Freiherr von Lilien) (7. července 1854 Lipnik – 27. dubna 1914 Salcburk) byl rakouský šlechtic, důstojník c. k. armády a dvořan. Po absolvování vojenské akademie sloužil u jezdectva a uplatnil se jako instruktor jezdeckého výcviku. Od roku 1889 byl přidělen ke dvoru toskánské linie Habsburků a nakonec byl v letech 1908–1911 nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Alice Toskánské.

Životopis náhled|vlevo|Erb rodu von Lilien náhled|vlevo|Sídlo Maximiliana von Lilien v Salcburku (Sigmund-Haffner-Gasse 16) Pocházel ze starého německého šlechtického rodu, narodil se v Haliči jako syn plukovníka Antona von Lilien (1812–1885). Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém MěstěSVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 66 dostupné online a v roce 1875 vstoupil do armády jako poručík u 3. pluku dragounů v Enži.Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 450, 457 dostupné online V letech 1879–1880 si doplnil vzdělání na Vojenském jezdeckém institutu ve Vídni a v roce 1880 byl povýšen na nadporučíka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 478, 497 dostupné online Nadále sloužil u 3. dragounského pluku dislokovaného ve Welsu a StockerauKais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 562 dostupné online a nějakou dobu působil jako instruktor jezdeckého výcviku v Trentu. V roce 1888 byl povýšen na rytmistra.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 553, 584 dostupné online

V roce 1889 byl přidělen ke dvoru arcivévody Ferdinanda ToskánskéhoHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 51 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1890; s. 569, 604 dostupné online a od roku 1896 zde zastával funkci prvního komorníka (Dienst-Kämmerer) a později dvorského maršálka.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 39 dostupné online V armádě byl v té době mimo aktivní službu, ale absolvoval další postup do hodnosti majora a podplukovníka. Po úmrtí arcivévody Ferdinanda byl v roce 1908 jmenován nejvyšším hofmistrem jeho manželky arcivévodkyně Alice ToskánskéHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 42 dostupné onlineSport & Salon, 29. února 1908; Vídeň, 1908; s. 3, 5 dostupné online a v této funkci setrval do roku 1911. V roce 1911 byl penzionován v hodnosti titulárního plukovníka.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1911; Štýrský Hradec, 1911; s. 89 dostupné online

Po odchodu do výslužby žil nadále v Salcburku, kde bydlel na adrese Sigmund-Haffner-Gasse 16.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 70 dostupné online Zemřel 27. dubna 1914 ve věku 59 let.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1914; Gotha, 1914; s. 552 dostupné online

V roce 1885 se v Salcburku oženil s baronkou Marií Annou Dumreicherovou von Oesterreicher (1853–1889), dcerou významného lékaře, univerzitního profesora a dvorního rady Johanna Dumreichera (1815–1880). Manželství zůstalo bezdětné. Starší bratr Marie Anny baron Armand Dumreicher (1845–1908) byl státním úředníkem a dlouholetým poslancem říšské rady.Armand Dumreicher in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online

Maximilianova sestra Micheline (1852–1939) byla manželkou Viktora Dankla (1854–1941), generálplukovníka c. k. armády a vojevůdce za první světové války.Viktor Dankl von Krasnik na webu novanobilitas.eu dostupné onlineViktor Dankl na webu Rakouského parlamentu dostupné online

Tituly a ocenění V roce 1881 spolu s otcem získal šlechtický titul svobodného pána platný pro Rakousko.ŽUPANIČ, Jan: Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století; Praha, 2023; s. 470. ISBN 978-80-86781-44-0 Zároveň byl v roce 1881 jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 272 dostupné online a v roce 1905 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1906; Gotha, 1906; s. 439 dostupné online Během služby v armádě a u dvora arcivévody Ferdinanda Toskánského získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 39 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1899) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1899) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa (1908) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)

Zahraničí 60x60pixelů komandér Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád sv. Michaela II. třídy (Bavorsko) 60x60pixelů komtur Řádu Fridrichova (Württembersko) 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko)

Odkazy

Reference

Externí odkazy Maximilian von Lilien in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Michaela (Bavorsko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Narození 7. července Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Úmrtí 27. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Lidé ze Salcburku Kategorie:Muži