Jiří Challupper, rodným jménem Jiří Kovář (9. dubna 1914 Hořovice – 25. září 1967 České Budějovice), byl český houslista a hudební skladatel.
Život a dílo Narodil se 9. dubna 1914 v Hořovicích. Pocházel z rodiny notáře Josefa Kováře. Velký vliv na jeho hudební vývoj měla matka Růžena Kallupperová-Vildštejnová, klavíristka, skladatelka a příležitostná básnířka. Od roku 1915 žila rodina v Táboře, kde se Jiří od roku 1924 učil hře na housle. Nejprve studoval u učitele Hlady a od roku 1928 u proslulého houslového pedagoga Otakara Ševčíka v Písku. Ve studiu u něj pokračoval i po přestěhování rodiny do Prahy v roce 1929.
V letech 1934 až 1938 studoval skladbu na Pražské konzervatoři u Jaroslava Řídkého a Jaroslava Křičky. Následně v letech 1938 až 1940 absolvoval mistrovskou školu konzervatoře u Vítězslava Nováka a soukromě u něj studoval i v roce 1941.
V roce 1938 si spolu se starším bratrem, klavíristou a skladatelem Josefem Challupperem, změnil příjmení Kovář na Challupper-Vildštejn. Důvodem byla adopce francouzským markýzem Françoisem de Challupper Deschaloupem, příbuzným z matčiny strany. Oba bratři původně plánovali hudební kariéru ve Francii.
V letech 1938 až 1940 působil jako výpomocný houslista v pražském Symfonickém orchestru FOK. Od roku 1940 do roku 1942 pracoval jako knihovník a archivář Státní konzervatoře v Praze a následně vyučoval hudební teorii na Hudební a pěvecké škole Unie českých hudebníků z povolání.
Po válce se natrvalo usadil v Českých Budějovicích. Působil na Městské hudební škole Bohuslava Jeremiáše (pozdější Lidové škole umění), kde vyučoval housle a hudební teorii. Byl rovněž členem Sukova kvarteta, v němž hrál druhé housle, a dlouhá léta stál v čele českobudějovického Orchestrálního sdružení.
Jako skladatel vytvořil rozsáhlé dílo zahrnující skladby orchestrální, komorní, sborové i pedagogické. Často čerpal inspiraci z jihočeského folklóru a lidových písní. Největšího rozšíření dosáhla jeho instruktivní skladba Moto perpetuo pro housle. Mnoho jeho skladeb však zůstalo pouze v rukopisech a část z nich se nedochovala. Vedle skladatelské a pedagogické práce se věnoval také hudební publicistice. Zajímal se zejména o vztah hudby a poezie Otakara Březiny, jehož osobně poznal prostřednictvím sociologa a hudebního propagátora Emanuela Chalupného. Po roce 1945 publikoval hudební články a recenze především v deníku Lidová demokracie. Zemřel 25. září 1967 v Českých Budějovicích.
Reference
Kategorie:Čeští houslisté Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Čeští hudební publicisté Kategorie:Čeští archiváři Kategorie:Čeští knihovníci Kategorie:Absolventi Pražské konzervatoře Kategorie:Narození v roce 1914 Kategorie:Narození 9. dubna Kategorie:Narození v Hořovicích Kategorie:Úmrtí v roce 1967 Kategorie:Úmrtí 25. září Kategorie:Úmrtí v Českých Budějovicích Kategorie:Muži