náhled|První lokomotivy byly označovány jen jmény (stroj Severní státní dráhy "WELTRUS", Günther 24/1848, později u NStB dostal také provozní číslo 22) Vlastní klasifikační systém Císařsko-královských rakouských státních drah (kkStB) vznikl po roce 1882 z potřeby sjednotit označování lokomotiv ve státním vlastnictví, s ohledem na možnost jeho rozšíření i na stroje železničních společností, které budou v budoucnu převzaty.

Systémy označování se zpočátku týkaly téměř výhradně parních lokomotiv, jen se časem oddělilo samostatné označování tendrů pro možnost výměny mezi stroji; jejich rozšířením o nové trakce se bylo třeba třeba zabývat až na přelomu 19. a 20. století.

Parní lokomotivy Před rokem 1882 používaly jednotlivé železniční společnosti pro své lokomotivy vlastní označení jmény, čísly, později i vlastní označovací schémata. Když bylo v roce 1882 založeno C.k. ředitelství pro státní železniční provoz, vznikla i potřeba označovacího systému pro lokomotivy vlastněné nebo provozované státem, který by poskytl dobrý přehled o strojovém parku a také zabránil případným evidenčním duplicitám v číslech a jménech lokomotiv přebíraných od různých vlastníků. náhled|Lokomotiva AR III 310 objednaná ještě pro Dráhu korunního prince Rudolfa, označená číslem i řadou, připravená na převzetí státními drahami (StEG 1854/1885). Později KkStB 227 resp. 2.27, odpovídala řadě 254.0 ČSD.

Označovací schéma lokomotiv KkStB v letech 1882–1885 První systém zavedený pro lokomotivy roku 1882 zahrnoval:BEK Jindřich, KVARDA Karel. Atlas lokomotiv I.: Parní trakce. Vydání 1. NADAS Praha 1970. OD 31-005-70. 192 stran. S.12–13.

na první a ev. i druhé pozici řadového označení velké písmeno nebo jejich kombinace udávala zamýšlené využití lokomotivy: A: Lokomotivy pro osobní vlaky, B: Nákladní lokomotivy, S: Lokomotivy pro místní ("sekundární") dráhy, V: Posunovací lokomotivy.

Další písmeno, ev. kombinace až dvou písmen označovala původ lokomotivy. K písmenům připojené římské číslice dále rozlišovaly různé konstrukce lokomotiv stejného určení a původu. Následovalo Inventární (pořadové) číslo stroje dané řady.

Tendry byly klasifikovány podobným systémem, s počátečním písmenem T. Protože tendry už byly značeny a číslovány odděleně od lokomotiv, nebylo je nutné přečíslovat, když byla lokomotiva spojena s jiným tendrem. Sériové označení lokomotiv kkStB od roku 1882POSPICHAL, Josef. Lokstatistik (Österreich, Ungarn, Tschechoslowakei, a další). www.pospichal.net [online]. [cit. 2026-04-30]. Dostupné online.Původní majitelŘady lokomotivŘady tendrůDráha císařovny AlžbětyA I, A II, A III, A IV, B I, B II, B III, V, S IT, T I, T IIIDolnorakouské jihozápadní dráhyBS, BS I, STS, TS IDráha korunního prince RudolfaAR, AR I, AR II, AR III, AR IV, BR I, BR II, VRTR, TR IVorarlbergská dráhaAV I, AV II, BV ITVIstrijské státní dráhyBJ IITJDalmatské státní dráhyBD ITDRakovnicko-protivínská dráhaBP IHCMCArlberská dráhaB IV, V II, V III, S II, BF IVT IIIDráha císaře Františka JosefaAF I, AF II, AF III, BF I, BF IIITF, TF IPlzeňsko-březenská dráhaAK I, AK II, BK I, BK IIITKDráha arcivévody AlbrechtaBNa II, Na, SNa ITNaDráha Tarnow–LeluchowBNt ITNtDněsterská dráhaVNd, BSNdTNdHaličská transversální dráhaAN II, BN IITNMoravská pohraniční dráhaBM II, BSMTM, TM IPražsko-Duchcovská dráhaBU II, BU IV, SU ITU, TU IDuchcovsko-podmokelská dráhaBO I, BO IITOMístní dráha Fehring–FürstenfeldF–

Označovací schéma lokomotiv KkStB v letech 1886–1904 náhled|Lokomotiva KkStB 3001 pro Vídeňskou městskou dráhu (Floridsdorf 935/1895, od roku 1938 DRB/ÖBB 90.1001) s řadovým označením ještě bez oddělující tečky a se starší verzí válečného označení [IIIc]. První zavedené schéma se ukázalo být pro účely provozu málo užitečným a málo flexibilním z hlediska dalšího rozšiřování pro budoucí postátňování dalších tratí. Inženýr strojní služby generálního ředitelství KkStB Hermann von Littrow proto v roce 1885 navrhl nový systém, založený pouze na číslicích. Označení lokomotivy se podle něj skládalo ze tří až pěti číslic, přičemž poslední dvě představovaly sériové číslo, a jim předcházející číslice tvořily řadu (tehdy nazývanou série).BEK Jindřich. Atlas lokomotiv 2: Lokomotivy let 1860–1900. Nakladatelství dopravy a spojů (NADAS). 1. vydání 1979, stran 136. BN 31-045-79. S. 10–13.

Číselné série byly v Littrowově systému vymezeny jednotlivým kategoriím normálněrozchodných lokomotiv následovně:

1–9: lokomotivy pro expresní vlaky a rychlíky, 10–29: osobní lokomotivy, 30–68: nákladní lokomotivy se třemi spřaženými nápravami, 69: lokomotivy ozubnicové (až od roku 1889), 70–79: nákladní lokomotivy se čtyřmi spřaženými nápravami, 80–89: lokomotivy místních drah se dvěma spřaženými nápravami (od roku 1899 byly řady 80 až 82 vyhrazeny pro pětispřežní nákladní lokomotivy), 90–99: lokomotivy místních drah se třemi spřaženými nápravami.

Tak například, stroj u KkStB označený "5610" byla trojspřežní nákladní lokomotiva (řady 56 s Inventárním číslem 10).

Pokud řada obsahovala více než 99 lokomotiv, přeteklo číslování do nejbližšího vyššího řadového čísla. Stroj 7400 tak byl stou lokomotivou řady 73. Pokud již bylo další vyšší sériové číslo obsazeno, nebo řada zahrnovala více než 300 strojů, přidala se číslice na desetitisícové pozici. Stroj 19727 byl tedy 126. lokomotivou řady 97.

Tendry byly rozděleny do kategorií:

0: vodní vůz, 1–9: tendr se dvěma nápravami, 10–29: tendr se třemi nápravami a s kapacitou do 10 m³ vody, 30–49: tendr se třemi nápravami a více než 10 m³ vody.

Označovací schéma lokomotiv kkStB od roku 1905 alt=Express locomotive 28.01 of the kkStB, coupled with tender 4816. Location unknown, probably Wörgl or Saalfelden. The locomotive already bears the number with a dot introduced in 1905, while the tender is still carrying it’s old number. This was also changed to 36.516 in 1905.|náhled|Roku 1905 se řada od inventárního čísla začala na lokomotivách i tendrech oddělovat tečkou. U stroje 28.01 KkStB (Krauss Mnichov 1505/1884) v novotou zářícím provedení, na tendru ve starém (od stejného roku byl zároveň přečíslován podle nové kategorizace z řady 48 na 36.516). Označení doplňují válečná kategorie a tabulka techických parametrů. Johann Rihosek, Inženýr na odboru stavby vozidel c.k. ministerstva železnic upravil roku 1898 schéma tak, že rozdíly v konstrukci byly označeny stovkovou sérií číslic před řadovým/sérií. Od roku 1905 byly na jeho návrh řada a pořadové číslo oddělovány tečkou.

Podle vývoje lokomotivního parku aktualizované, poupravené vymezení číselných sérií jednotlivým kategoriím lokomotiv v systému Littrow–Rihosek vypadalo takto:

1–30: rychlíkové a osobní lokomotivy, 31–67: nákladní lokomotivy se třemi spřaženými nápravami, 68–69: lokomotivy ozubnicové, 70–79: nákladní lokomotivy se čtyřmi spřaženými nápravami, 80–82: nákladní lokomotivy s pěti spřaženými nápravami, 83–89: lehké lokomotivy se dvěma spřaženými nápravami, 90–99: lehké lokomotivy se třemi spřaženými nápravami, 100: horská rychlíková lokomotiva (jediný stroj, označený 100.01).

Indexové číslice, které byly umístěny na stovkové pozici před číslem řady sloužily u nově dodávaných lokomotiv k rozlišení konstrukce parního stroje a kotle, s významem:

1xx (, 2xx): lokomotivy se sdruženým parním strojem, 3xx: lokomotivy s Brotanovým kotlem, 5xx: lokomotivy se sušičem páry, 9xx: lokomotivy s přehřívačem páry.

U řad s přidanými Indexovými číslicemi začínala Inventární čísla už od 00, jinak od 01.

Na tendry bylo použito následující schéma:

1–9: tendr se dvěma nápravami, 10–79: tendr se třemi nápravami, 80–99: tendr se čtyřmi nápravami.

Označování úzkorozchodných lokomotiv alt=Schmalspurlokomotive kkStB Cv.1 JANOSZ, Werksfoto|náhled|Sdružená úzkorozchodná lokomotiva kkStB Cv.1 "JANOSZ" (Krauss L. 5790/1908), dodaná na 760 mm trať Czudin–Koszczuja (Čudej - Koščuha) Místních drah Bukoviny (BLB), tehdy provozovanou státními drahami . Pro úzkorozchodné lokomotivy byl používán odlišný systém, používající značení písmeny. Ta byla zpravidla přidělována podle trati, kde byla řada poprvé nasazena. Například existovaly následující lokomotivní řady:

A: Bärn-Andersdorf – Hof In Mähren (Ondrášov – Dvorce na Moravě) B: Bregenzerwaldbahn (Vorarlbersko) C: Czudin–Koszczuja (Bukovina) G: Lambach–Gmunden (Horní Rakousy) K: Kühnsdorf–Eisenkappel (Korutany) M: Mariazellbahn (Štýrsko) (také Lokalbahn Mödling–Hinterbrühl, u SB) P: Triest–Parenzo (Istrie, It./Slovinsko) T: Gurktalbahn (Treibach-Althofen – Kleinglödnitz, Korutany) U: Murtalbahn (Unzmarkt–Mauterndorf, Štýrsko) Y: Ybbstalbahn (Dolní Rakousy) Z: Pinzgauer Lokalbahn (Zell am See – Krimml, Salcbursko) Úzkorozchodné ozubnicové lokomotivy byly u BBÖ též označeny jako "Z" (Schneebergská dráha v Dolních Rakousích, Schafbergská dráha v Solné komoře).

V případě potřeby se později přidávala další písmena pro odlišení konstrukce kotle nebo parního stroje. "v" se použilo k označení lokomotiv se sdruženým parním strojem, později i "h" pro lokomotivy na přehřátou páru, "z" pro ozubnicové stroje.

Tak dnes muzejní stroj označený jako Yv.2 je druhou ze tří lokomotiv ve sdruženém provedení, dodaných roku 1896 firmou Krauss v Linci pro trať o rozchodu 760 mm v údolí řeky Ybbs.

Tendry parních lokomotiv Tendry lokomotiv státních drah byly označovány a číslovány nezávisle na lokomotivě. Jejich řady se přidělovaly v zásadě podle počtu dvojkolí - ve skupinách tendrů dvounápravových, třínápravových a čtyřnápravových. Pro dvounápravové tendry byly určeny řady 1 až 9, pro třínápravové 10–79, pro čtyřnápravové 80–99. Při větším počtu kusů v řadě než 99, nebo k odlišení konstrukčních odlišností se (podobně jako u lokomotiv) opět přidávala číslice na stovkové pozici. skupina tendrůřadydvounápravové1–9, 101–109, 201–209, atd.třínápravové10–78, 110–179, 210–279, atd.čtyřnápravové80–99, 180–199, 280–299, atd.

Elektrické a motorové lokomotivy náhled|Muzejní elektrická lokomotiva 1060.001 státní Mittenwaldbahn (AEG-Union/Floridsdorf 2022/1912), už s označením BBÖ. Od roku 1914 byla v Rakousku použita také čtyřmístná čísla pro označování řad nových trakcí (1xxx pro elektrické a ještě později, až u BBÖ, 2xxx pro motorové lokomotivy).

Schéma označování elektrických lokomotiv bylo také odvozeno ze schématu navrženého pro parní lokomotivy, rozlišení elektrické lokomotivy od parní bylo definováno číslicí "1" na tisícové pozici. Přitom hnací nápravy byly ztotožněny se spřaženými nápravami, přičemž se nerozlišovalo mezi tyčovým pohonem, skupinovým motorem a jednotlivě poháněnými nápravami. Rozdíly v konstrukci byly opět značeny indexovými číslicemi na stovkové pozici, např.:

Parní lokomotivy se třemi spřaženými nápravami byly označeny jako řada 60, proto elektrickým lokomotivám se třemi hnacími nápravami v uspořádání 1'C byla přidělena řada 1060. Parní lokomotiva se šesti spřaženými nápravami - řada 100, tedy elektrická lokomotiva "Crocodile" s uspořádáním náprav (1'C)(C1') měla u BBÖ řadu 1100.

KkStB měla pouze 15 elektrických lokomotiv tří typů (střídavé řady 1060 na Mittenwaldské dráze v Tyrolsku, a stejnosměrné řad 1083 a 1084 na místních drahách Certlov–Vyšší Brod–Lipenský Zdvih v Čechách a Lana-Burgstall – Oberlana v Jižním Tyrolsku). Schéma tak bylo plně využito až za následující éry u BBÖ.

Úzkorozchodné elektrické lokomotivy byly značeny v jednom schématu s úzkorozchodnými parními lokomotivami s přiděleným velkým písmenem "E" a s po sobě jdoucími sériovými čísly.

Motorové lokomotivy si rakouské dráhy pořídily a značily ("2xxx") až za éry BBÖ; značení se řídilo obdobnými pravidly jako u lokomotiv elektrických.

Motorové vozy náhled|Na parních vozech se řadové označení často neuvádělo vůbec; vůz řady 1.301 (Královopolská/Komarek 1909, u ČSD jako M 212.001), dodaný na soukromou dráhu Zaječí–Čejč–Hodonín s provozem KkStB, na kterém bylo vyvedeno hned dvakrát, byl tak spíše výjimkou.

Parní motorové vozy