Caupedactylus („prst bohyně Caupe“) byl rod azdarchoidního pterodaktyloidního ptakoještěra z čeledi Tapejaridae, který žil v období pozdnější fáze rané křídy (geologický věk alb) na území dnešní Brazílie (geologická pánev Araripe).https://www.mindat.org/taxon-8471757.html
Popis Tento taxon je znám na základě fragmentární kostry se sbírkovým označením MN 4726-V, objevené pravděpodobně v sedimentech geologického souvrství Romualdo nebo souvrství Santana a pocházející z období geologického věku apt až alb (asi před 115 až 110 miliony let). Typový druh Caupedactylus ybaka byl formálně popsán v roce 2013 brazilským paleontologem Alexandrem W. A. Kellnerem. Jméno je do velké míry odvozeno z jazyka místního domorodého kmene Tupi.Kellner, A. W. A. (2013). A new unusual tapejarid (Pterosauria, Pterodactyloidea) from the Early Cretaceous Romualdo Formation, Araripe Basin, Brazil. Earth and Environmental Science Transactions of the Royal Society of Edinburgh. 103 (3–4): 409–421.
Jednalo se o středně velkého ptakoještěra s rozpětím křídel činícím zhruba kolem 3,3 metru. Lebka byla dlouhá přibližně 46 cm, čelisti byly bezzubé a ke konci rostra lehce zahnuté směrem dolů. Nad zobákovitým rostrem se táhl nízký podlouhlý hřebínek.
Paleoekologie Jednalo se patrně o rybožravého pterosaura, žijícího u oceánského pobřeží. Podle mnoha výzkumů dokázali blízce příbuzní azdarchidní ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti přes oceánská vodstva. Například zástupci příbuzného rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie. Jejich paleogeografické rozšíření bylo tedy kosmopolitní. Zástupci menších azdarchoidů, jako byl i rod Caupedactylus, však takové vzdálenosti pravděpodobně urazit nedokázali a zdržovali se nejspíš stále v blízkosti pobřeží.
Systematika Caupedactylus byl zástupcem kladu Azhdarchoidea a dále Tapejaromorpha, čeledi Tapejaridae a podčeledi Tapejarinae - jejímž je nejspíš nejbazálnějším (vývojově nejprimitivnějším) známým zástupcem.Kellner, A. W. A.; et al. (2019). A new toothless pterosaur (Pterodactyloidea) from Southern Brazil with insights into the paleoecology of a Cretaceous desert. Anais da Academia Brasileira de Ciências. 91 (suppl 2): e20190768. Nejbližšími vývojovými příbuznými tohoto druhu byly pravděpodobně rody Thalassodromeus, Tupuxuara a Aymberedactylus.Longrich, N. R.; et al. (2018). Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary. PLOS Biology. 16 (3) e2001663.
Odkazy
Reference
Literatura Murry, P. A.; Winkler, D. A.; Jacobs, L. L. (1991). An azhdarchid pterosaur humerus from the Lower Cretaceous Glen Rose Formation of Texas. Journal of Paleontology. 65 (1): 167–170. Andres, B.; Myers, T. S. (2013). Lone Star Pterosaurs. Earth and Environmental Science Transactions of the Royal Society of Edinburgh. 103 (3–4): 383–398. Unwin, D. M. (2003). On the phylogeny and evolutionary history of pterosaurs. In E. Buffetaut, J.-M. Mazin (eds.), Evolution and Palaeobiology of Pterosaurs, Geological Society of London, Special Publications. 217: 139-190.
Externí odkazy Informace na webu Pteros Článek na webu Zhejiangopterus
Kategorie:Pterodaktyloidi Kategorie:Organismy žijící v křídě